V tomto článku najdete obrázky s popisem kostry koně.

 

 

Jako první si ukážeme rozdělení obratlů (počet ocasních obratlů je všude uveden jinak):

 

 

Kostra koně - obratle

 

 

 

Druhý obrázek popisuje názvy kostí na těle koně:

 

 

Kostra koně - popis kostí

 

 

Samozřejmě nesmíme vynechat kostru lebky koně:

 

 

Kostra lebky koně

 

 

A poslední obrázek popisuje klouby na těle koně:

 

Kostra koně - klouby

Číst více...

Zbarvení koní je dnes velice složitá záležitost. Před válkou se rozlišovaly různé odstíny jednotlivých barev koní, ale po rapidním snížení počtu koní se ustálilo jednoduché názvosloví a koně se u nás rozdělovali jen na základní barvy. Albín, bělouš (grošák, šiml), vraník, ryzák, hnědák, plavák (myšák), žluťák, strakoš a hermelín. S tím si dnes však jistojistě nemůžeme vystačit, protože i k nám do ČR pronikají zahraniční plemena s takovými druhy zbarvení, že se jeden nestačí divit. Musím však říct, že rozeznat určité barvy pouhým okem bývá v některých případech science-fiction a vše prozradí až genetický test. Můžete mít vedle sebe 5 různých, na první pohled černých koní, ale genetika ukáže, že skutečný vraník je pouze jeden z nich. Další je černý ryzák, černý plavák, černý hnědák nebo smokey black (kouřový vraník). Naopak některý vraník může vypadat jako ryzák. Dnes a denně se stává, že jsou koně při posuzování barvy označeni a zapsáni špatně i odborníkem, natož aby správnou barvu poznal laik. Někdy je to však opravdu nemožné a není se za co stydět. Teď kroutíte asi hlavou, co to tu plácám za blbosti, tak se pojďme podívat jen v rychlosti na výčet nejrůznějších zbarvení a jejich odstínů. Dnes však lze dosáhnout tolika kombinací, že ani nemá cenu psát sem všechny. Každopádně to, co zde uvádím je takový slušný základ. Pro upřesnění zde je uveden pouze seznam barev, podrobně je budu rozebírat zase v jiném článku a už s obrázky. K barvám budou přiřazeny i jejich anglické názvy, které se u nás začaly používat hlavně díky americkým koním a některé barvy ani český ekvivalent nemají a u jiných si raději nic domýšlet nebudu (např. u černého bělouše), protože v angličtině mu můžou říkat jinak, než black grey, stejně jako to mají u růžového bělouše, kterého nenazývají pink grey, ale rose grey.. Takže kde si nejsem jistá, překlad raději neuvádím. V jednom řádku je vždy jen jeden typ zbarvení, ale anglické názvy se mohou lišit, protože některé zbarvení má více názvů, tak raději uvádím všechny, které jsem k danému zbarvení našla.

 

 

  • PRAVÝ ALBÍNALBINO, velmi vzácný

.................................................................................................

  • PSEUDOALBÍNI A OSTATNÍ BÍLÍ KONĚ - PSEUDO-ALBINO AND WHITE HORSES (rodí se světlí a světlí zůstávají)

 

letální bílá - lethal white (takováto hříbata umírají do 12 hodin od narození, takže toto zbarvení moc často nepotkáte).
extrémní bílé sabino - extreme white sabino
extrémní dominantní bílá - extreme dominant white

perlino
cremello
smokey cream
gold cream

smokey cream pearl

double cream champagne, což je kombinace základní barvy, champagne a 2x krémového genu a máme též čistě bílého koně. Takovýchto kombinací je více, kdy můžeme dostat bílého koně vypadajícího jako albín.

 

O albínech a pseudoalbínech více ZDE.
.................................................................................................

  • VYBĚLUJÍCÍ BĚLOUŠ - GREY (rodí se v základní barvě a vybělují většinou úplně do běla)


černý bělouš
šedý bělouš -
steel grey
růžový bělouš -
rose grey
medový bělouš
žlutý bělouš
smíšený bělouš


grošák - dappled grey

pstružák flea-bitten
mušák flea-bitten

.................................................................................................

  • NEVYBĚLUJÍCÍ BĚLOUŠ - ROAN (rodí se s bílými chlupy promíšenými se základní barvou)


mourek - blue roan
červený bělouš - red roan
hnědý bělouš - bay roan

.................................................................................................

  • VRANÍK - BLACK

 

uhlově černý vraník - jet black, true black

světlající vraník - fanding black

kouřový vraník - smokey black

 

.................................................................................................

  • HNĚDÁK - BAY


černý hnědák black bay, seal brown
tmavý hnědák - brown, dark bay
hnědák - bay
červený hnědák - blood bay
měděný hnědák - cooper, cherry bay
mahagonový hnědák - mahagon bay
světlý, zlatý hnědák - light bay
divoký hnědák - wild bay

.................................................................................................

  • RYZÁK - CHESTNUT


černý ryzák - dark chestnut
játrový ryzák - liver chestnut
tmavý ryzák - chestnut
červený ryzák - red, blood, cherry chestnut
ryzák - chesnut
světlý ryzák - sorrel
zlatý ryzák - gold chestnut
medový ryzák - honey chestnut
světlohřívý ryzák - flaxen chestnut
.................................................................................................

  • ŽLUŤÁK - PALOMINO


čokoládový žluťák - chocolate palomino
tmavý žluťák - dark, sooty palomino
žluťák - palomino
zlatý žluťák - gold palomino
světlý žluťákisabella

lemonsilla (údajně žluťák s žlutou hřívou a ocasem)

.................................................................................................

  • PLAVÁK - BUCKSKIN


černý plavák - dark buckskin
tmavý plavák - sooty buckskin
zlatý plavák - gold buckskin
světlý plavák - cream (buttermilk) buckskin

.................................................................................................

  • DUN - PLAVÁK S PRIMITIVNÍMI ZNAKY (úhoří pruh, zebrování)


Bay dun (pískový až hnědý):
yellow dun, bay dun, zebra dun, classic dun
buttermilk dun
coyote dun


Red dun (červený):
apricot dun, peach dun, light red dun
chesnut dun, red dun, claybank dun
copper dun
liver dun
bronze dun


grullo, black dun, blue dun (šedý, česky šedý plavák):
light (lila) grullo
medium slate
dark slate
smokey grullo
silver grullo

.................................................................................................

  • CHAMPAGNE (šampaňské)


sable champagne
amber champagne
gold champagne
classic champagne
Ivory champagne

.................................................................................................

  • PEARL (perla)


amber pearl

classic pearl

golden pearl

light gold pearl

ivory pearl

sable pearl

.................................................................................................

 

  • SILVER (stříbro)


silver black, silver dapple (chocolate)
red silver, red taffy, silver bay
blue silver, blue taffy

.................................................................................................

 

  • STRAKOŠI

 

tobiano
overo
frame overo
splash white
tovero
sabino
dominant white
manchado
.................................................................................................

 

  • APPALOOSA


Appaloosa leopard komplex (tygr, hermelín)
leopard
blanket
varnish roan
speckled
frost
snowflake
lance blanket
spotted blanket
white blanket
large spoted blanket
large snowcup blanket
near few spot leopard
near leopard
few spot leopard

Pintaloosa
.................................................................................................

  • Kombinace více barev (je jich mnohem víc, toto je jen ukázka):


Bay cream pearl
Smokey black pearl
Silver dapple pinto
Silver dapple smokey grulla
Gold ivory champagne
Amber cream champagne
Bay dun silver dapple

Dunalino - palomino dun

Dunskin - buckskin dun

Gold cream champagne sabino

.................................................................................................

  • Další typy neobvyklého zbarvení:


Rabicano
Muschroom
Mealy (pangare)
Sooty
Manchado
Bloody shoulder markings
Gulastra plume
Badger face
Brindle (žíhání)

Skvrny

Tečkování

White lacing

Purple corn

Chiméra (genetická mozaika)
Somatické mutace


Číst více...

V koňském světě je bílá a bílá a pro laika není snadné je rozlišit. Bílí koně se dělí do několika skupin: Praví albíni - albino, pseudoalbíni - pseudoalbino jinak také White, bělouši - grey. Zde si povíme o prvních dvou.

 

Pravých albínů je velmi málo, jsou spíše raritami. Tito koně jsou naprosto nepigmentovaní, rodí se bílí a bílí zůstávají. Mají bílou srst, bílé žíně, žlutá kopyta, růžovou kůži a hlavně vždy ČERVENÉ OČI!

 

Další skupinou jsou pseudoalbíni, neboli krémoví koně. Tato skupina koní se rodí světlá a světlá také zůstává. Tito koně mívají světle modré nebo nazelenalé oči, růžovou kůži a světlá kopyta, protože mají nepigmentovanou kůži a jediné, malé množství pigmentu se u nich nachází v očích, které jsou proto modré a nikdy ne červené.

 

Bílý kůň, jak snadné ho poznat, myslíte si. Avšak nemůžete být dál od pravdy. Na první pohled bílý kůň může být geneticky úplně jiného zbarvení, než bílého. Nejlepší příklad můžu ukázat na koních krémových. Někteří mají tmavší odstín, ale jiní se jeví téměř bílí a ty často lidé nazývají albíny. Chyba lávky. Albín musí mít vždy červené oči. Pozor však na klamavé fotografie některých koní. Na jednom webu zabývajícím se barvami koní byla fotka pseudoalbína s červeným okem, kde autorka píše, že možná přeci jen existují, ale člověku, který má zkušenosti s focením koní je na první pohled jasné, že kůň byl focen s bleskem a ten dokáže vytvořit červené oči nejen modrookým albínům, ale i hnědookým koním. Takže co se týká fotek albínů, tak věřte jen těm bez blesku :)

Pojďme se tedy podívat na skupinku pseudoalbínů, kteří jsou nejčastěji zastoupeni barvami cremello a někdy i perlino, pokud je dostatečně světlé a dále ostatní koně s krémovými geny kombinovanými ještě s jinými barvami. Toto však nejsou koně bílí, ale koně s krémovou srstí, která může mít odstín až do bíla. Někdy může být takto světlý i kůň barvy smokey cream. Některý odstín smokey cream je tmavší, jako by byl albín pomazaný sazemi, jiný může vypadat velmi podobně jako perlino. Tito koně mají modré nebo nazelenalé oči, růžovou kůži, která je patrná u pysků, očí a nozder a mají světlá kopyta. To je odlišuje například od velmi světlého žluťáka, který má oko tmavší a hlavně má pigmentovaný nos a pysky. Nikdy je nemůže mít růžové.

Další koně, kteří se mohou jevit jako bílí, mohou být koně se zbarvením gold cream, smokey black pearl nebo double cream champagne, který je bílý až zrak přechází a přesto to není bělouš. Podrobně si tyto koně a jejich geny probereme zase v jiném článku. Pro rozeznání těchto barev je důležité vědět, že světlí champagne koně mohou mít až levandulovou barvu kůže a všichni champagne mají pihovaté pysky a genitálie ve fialové, či tmavší barvě. Hodně světlí koně mohou mít pihování méně znatelné. Pearl mívá také pihování, ale ne tak výrazné a jde spíše do rezava.

Nebojte, skutečně bílí koně od narození také existují. Jsou zastoupeni těmito dvěma barvami: extrémní bílé sabino a extrémní dominantní bílá. Obě barvy jsou zajímavé tím, že kůň bílý od hlavy k patě je až extrémní forma tohoto zbarvení. Jiné formy produkují koně barevné, kde jim do barvy prorůstá bílá srst a tvoří nesouměrná bílá místa. Sabino a dominantní bílá jsou velmi podobné a přesto jiné. Tento článek je však věnován pouze bílým koním, proto sabino a dominantní bílá budou podrobně rozebrány zase v jiném článku. Oči mívají obě zbarvení běžně hnědé, či jantarové, ale může se stát, že mají jedno nebo obě oči modré, když se tam ještě přidá nějaká zajímavá mutace nebo speciální gen. Dominantní bílá způsobuje kůži růžovou, extrémní sabino taktéž, nebo může být nepatrně pigmentovaná. Pokud byste chtěli od sebe pouhým okem rozeznat extrémní bílé sabino a extrémní dominantní bílou, tak máte smůlu, nepoznáte. Rozeznat jdou pouze genetickým testem.

 

Takže souhrn nejznámějších, světle zbarvených koní, kteří se světlí již narodili a je těžké je od sebe rozeznat (samozřejmě to není výčet všech, těch kombinací, kdy může vzniknout na pohled bílý kůň, je mnoho):

 

PRAVÝ ALBÍN: - velmi vzácný. Pseudoalbíni mají modré oči, viz.obrázek vlevo. Pravý albín je bude mít vždy červené (obrázek vpravo, oko patřící králíkovi).

Pseudoalbínští koně mají modré oči Pravý albín má oči červené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PSEUDOALBÍNI:


Cremello - srst téměř bílá, záleží na odstínu, žíně velmi světlé, spíše bílé. Kůže růžová, oči světle modré, výjimečně modrozelené. Tento kůň je focen po válení, takže je trošku zašpiněný.

Kůň barvy cremello

 

Perlino - srst krémová až bílá, žíně o něco tmavší, než tělo, může mít poněkud tmavší spodek končetin, než zbytek těla. Kůže růžová, oči světle modré, výjimečně modrozelené.

Kůň barvy perlino

 

Smokey cream - srst světle krémová až šedavě krémová, žíně poněkud tmavší, někdy může být tmavší spodek končetin, než bytek těla. Kůže růžová, oči světle modré, výjimečně modrozelené.

Kůň zbarvení smokey cream

 

Gold cream - Světlá narůžovělá kůže, bílá až krémová srst, žíně většinou bílé, srst má odstín do světle zlatorůžové, až bílé. Kůže fialově pihovatá, zřetelné je to u nozder a pysků.

Kůň barvy gold cream

 

Smokey black pearl - srst krémová až bílá, žíně nepatrně tmavší, než tělo. Kůže růžová. Slabé narezlé pihování na pyscích a genitáliích.

Kůň zbarvení smokey black pearl

 

Double cream champagne, gold cream champagne sabino a jiné a jiné mohou vypadat třeba takto:

Double cream champagne, gold cream champagne sabino a jiné

 

 

Extrémní dominantní bílá - srst bílá, kůže růžová, žíně bílé. Oči většinou hnědé, výjimečně modré.

Kůň zbarvení dominant white

 

Extrémní bílé sabino - srst bílá, kůže růžová, žíně bílé. Oči většinou hnědé, výjimečně modré.

Kůň zbarvení extreme sabino white

Číst více...

Parkur minikoní je nově se rozvíjející disciplína, určená malým koním bez ohledu na plemeno. Účastnit se mohou falabelly, minihorse i shetlandští pony, ale musejí splňovat určitou výšku, viz. níže. Parkur překonávají bez jezdce, vedeni na vodítku. Na fotkách někteří vodiči překážky přeskakují spolu s koníkem, ale v pravidlech pro rok 2016 je přeskakování překážek vodiči zakázáno, musí překážku oběhnout. Na tuto disciplínu se u nás specializuje stáj Przechwozd - skokové centrum minikoní, která začala pořádat první soutěže před několika málo lety v rámci Przechwozd Tour. Dnes už se soutěží jak na klasickém parkuru, tak i na přírodních překážkách.

 

Pravidla - sice ještě asi budou průběžně měnit, každopádně pro rok 2016 platí, že:

 

Účastnit se může jakýkoli malý kůň s KVH 99 cm včetně.

 

Koníkovi musejí být v době startu alespoň 3 roky.

 

Vodiči musí být minimálně 10 let v daném roce.

 

Koně se dělí podle výšky na 3 třídy: 1. Třída KVH do 79 cm, 2. třída KVH 80 - 89 a 3. třída je od 90 do 99 KVH.

 

Výkonnost se dělí jako u klasického parkuru na ZM až TT, kdy pro 1. třídu je ZM 30 cm a TT 100 cm. 2. třída má výšku o 10 cm vyšší, takže začíná ZM na 40 cm a TT končí na 110 cm. 3. třída má opět zvýšeno o 10 cm, takže ZM začíná na 50 cm a TT končí na 120 cm.

 

Soutěže jsou dvoukolové, kdy v první se čas neměří, ve druhé ano.

 

Vítěz se určí dle počtu trestných bodů z obou kol. Pokud mají vodiči stejně, rozhodně čas naměřený v druhém kole.

 

Parkuru se nesmí účastnit březí klisny, ani klisny, které mají hříbě pod sebou, koně se špatným zdravotním stavem, který nesplňuje veterinární předpisy a v neposlední řadě koně, které jejich vodič nezvládá.

 

Pokud máte zájem se do tour přihlásit, můžete tak učinit během celého průběhu tour na základě přihlášky, kterou naleznete spolu s celými pravidly na facebooku ZDE.

 

 

Pro soutěže v terénu platí zase trošičku jiná pravidla. Teď se bude v Přehvozdí konat 3.7.2016 jedna terénní soutěž, tak snad se mi tam podaří dorazit a pořídit nějaké foto :)

 

 

Co říci závěrem? Snad jen to, že co jsem tak pozorovala, minikoníci jsou v parkuru velmi šikovní a houževnatí a zdá se, že je tento sport opravdu baví. Parkur minikoní je příjemná, aktivně odpočinková činnost a její obliba pomalu stoupá.

Číst více...

Když jsem viděla poprvé obrázek koně a jezdce padajících z velké výšky do bazénu, myslela jsem si, že se jedná o obrázek z filmu a vše jsou jen triky. Text u obrázku však tvrdil něco jiného a tak jsem začala hledat na internetu a zjistila, že je to skutečné. Ano, lidé vymysleli zábavu s koňmi skákajícími z vysoké věže do bazénu.

 

Ale začněme popořadě:

 

Nápad se zrodil přibližně v roce 1881 (některé zdroje uvádějí 1880) v hlavě jistého Williama Carvera (pomocník Buffalo Billa), když se s koněm propadl z mostu do vody. Jelikož to oba přežili, tato událost jej inspirovala a vymyslel atrakci: potápějící se kůň. Po nějaké době se přidala vysoká věž s rampou, po které koně vyšli nahoru, kde nasedla jezdkyně či jezdec, popř. byl kůň bez jezdce, a pak oba skočili dolů do bazénu, který byl vysoký až 18 metrů a hloubka bazénu byla někdy jen 3 metry. Kůň se potopil úplně celý včetně hlavy a uší, dosáhl dna, odrazil se a pak vystoupal po rampě z bazénu ven. Tato atrakce byla velice populární a bylo možno ji vidět na více místech, například v New Yorském Hipodromu nebo v Massachusetts, či v Torontu a ještě i jinde, ale nejtypičtějším místem pro tuto atrakci bylo zábavní molo Steel Pier v Atlantic City. Po druhé světové válce poklesl zájem o tuto show, lidé měli strach o koně a tyto akce se jim nelíbili, navíc v Atlantic City se skončilo v roce 1978 také, a to z důvodu špatného stavu mola. Uvádí se, že tyto show zmizely úplně kolem roku 1994, kromě jedné jediné výjimky, o které píšu o kousek dál. V roce 2012 chtěli v Atlantic City koňské skoky do vody opět zavést, ale lidé se bouřili, podepisovali petice, posílali nesouhlasné e-maily majiteli zábavního mola a nakonec tedy bylo za jásotu ochránců zvířat a milovníků koní od záměru upuštěno. Dodnes však můžete najít koně skákajícího do bazénu z cca 3 metrů v New Yorku v Lake George. Je tam zábavní park Magic Forest, který vznikl v roce 1977 a funguje dodnes. Ve skocích do vody se tam vystřídali jen dva koně, Rex, a poté jej nahradil současný Lightning (česky Blesk). Udává se, že kůň skáče bez jezdce, bez donucení a bez stresu, což dříve nebylo tak jisté a hlavně skáče z mnohem menší výšky. Někteří koně se seskokem z vysoké věže váhali, ale jestli byly skutečně používány ostré donucovací prostředky jako různé bodavé tyče, o kterých se spekulovalo, nebylo prokázáno. Provozovatelé akce skálopevně tvrdili, že nikoli. Navíc se uvádělo, že se žádný kůň při skocích nezranil, jeden jen neuměl plavat a šel ke dnu, tak ho museli vytáhnout, zato jezdci občas utržili nějakou tu zlomeniu a jedna jezdkyně při nárazu do vody oslepla, protože její kůň klopýtl, padal střemhlav a jezdkyně při dopadu do vody měla otevřené oči, což jí poranilo sítnici. To jí však neodradilo a skákala do bazénu s koněm dál po dalších 11 let. Prý se však zatajovala úmrtí jezdců, která sice nebyla častá, ale někteří jezdci těchto show vypověděli, že se to občas stalo. Údajně zemřel i jeden kůň, ale ne po nárazu, nýbrž proto, že ztratil při skoku z věže do oceánu orientaci, plaval směrem pryč od břehu a utopil se kvůli vyčerpání.

 

Několik jezdců tvrdilo, že někteří koně tuto akci milovali, což se mi moc nechce věřit, ale vyrátit to nemohu. Každopádně se jednalo o velmi nebezpečný počin a rozhodně souhlasím s prezidentem Humane Society of the United States, který tuto show označil za kolosálně stupidní nápad. Myslím si, že bez takových nebezpečných a hlavně nesmyslných akcí se nakrásně obejdeme. Dřív to bylo obrovské vzrůšo, dnes, v době 3 a více D projekcí, už to naštěstí nikoho moc nebere a snad už to navždy zůstane historií.

 

Pokud chcete vidět ještě další obrázky, kromě toho ve fotogalerii, nebo videa, stačí zadat na internetu Diving horse.

Číst více...

Série těchto článků jsou určeny především pro lidi, kteří fotí mobilem nebo kompaktem a nemohou si nastavit ohniskovou délku.

 

Možná mi to nebudete věřit, ale vyfotit koně tak, aby na fotce dobře vypadal, je pěkná fuška. Nejde jen o zachycení správného momentu, kdy stojí pěkně a tváří se příjemně, ale i o úhlu, ze kterého je kůň focen. Špatný úhel focení může udělat i z toho nejkrásnějšího koně aspiranta na ošklivce roku, a naopak správný úhel dokáže zakrýt některé nedostatky nebo zvýraznit pěkné části těla koně. A co si budeme povídat, focení koní je také hodně o štěstí a trpělivosti, protože když už kůň stojí pěkně, tak se zrovna ve chvíli, kdy mačkáte spoušť, oklepe, přešlápne, ožene se po dotěrném hmyzu a výsledná fotka je děsná. Vodič se koně snaží opět naštelovat do onoho krásného postoje, ale ne a ne se to napodruhé podařit, a když kůň po dlouhém přemlouvání stojí vzorně a výstavně, tak se vám vybije foťák, nebo se na objektivu objeví kus smítka, popř. musíte kýchnout apod., takže než vše dáte opět do pořádku, kůň už zase stojí nemožně.. Toliko k radostem a strastem fotografů koní, ale teď už přejděme ke konkrétním ukázkám a bodům, pokud budete chtít pořídit alespoň trochu reprezentativní fotografii koně.

 

Ještě bych ráda podotkla, že zde nebudu řešit expozici jako takovou, na to jsou jiné chytré knihy a weby. Tento článek je především o perspektivě, jaká je pro focení koně přívětivá a jaké nepřívětivá.

Bod č. 1.

Nikdy nefoťte koně zblízka, protože výsledná fotka bude vždy strašná. Koně foťte z trochu větší vzdálenosti, a to i tehdy, když fotíte pouze detail jeho hlavy.

Bod č. 2.

Výška koně určuje, z jaké výšky ho musíte fotit vy. Malé koně a poníky je lepší fotit z podřepu, ale pokud z podřepu vyfotíte vysokého, hubeného, dlouhonohého koně, bude vypadat jak kudlanka nábožná s neúměrně dlouhýma nohama a hubeným trupem.

Bod č. 3.

Vždy foťte koně s předníma a zadníma nohama pěkně daleko od sebe. Kůň s končetinami u sebe vypadá na fotce opravdu ošklivě, zvlášť, je-li fotka pořizovaná ještě navíc zblízka.

Bod č. 4.

Foťte koně když stojí pěkně na všech 4. Pokrčená noha nevypadá vůbec pěkně.

Bod č. 5.

Pokud chcete fotit koně k prodeji tak, aby vypadal co nejkrásněji, musíte zohlednit tvar těla koně a podle toho si stoupnout na správné místo. Např. koně s velkým zadkem fotit trochu více zepředu, naopak koně se slabou zádí je lépe fotit více zezadu. Koně s mohutným krkem a plecí a menší zádí je lepší taktéž fotit zezadu. Zezadu totiž vyniká záď, zepředu krk a plec.

Bod č. 6.

Jestliže chcete fotografií zvýraznit určité části těla, musíte se postavit do správného úhlu a vzdálenosti od koně. To samé platí, pokud chcete některé části těla koně naopak skrýt.

Bod č. 7.

Kůň by měl na fotografii držet krk poněkud výše. Skleslý krk budí dojem ospalého a znaveného koně. Stejnětak by neměl mít rozkleslé uši, nebo uši položené vzad a spodní pysk by neměl viset dolů. Takovou fotografií nikoho nezaujmete.

Bod č. 8.

Nikdy nefoťte koně, který stojí předníma nohama níž než zadníma.

Bod č. 9.

Pokud chcete pořídit fotku koně z profilu a jak se na vás dívá, stůjte blíž k jeho zadku než k pleci, jinak bude mít na fotce příliš velkou hlavu.

Bod č. 10.

Dávejte pozor na pozadí fotky. Kolikrát už se mi stalo, že kůň stál vzorově, ale z břicha mu trčely lidské nohy, šikmý dřevěný trám se jevil jako poněkud větší koňské přirození nebo koni z hlavy trčela rezavá trubka..

 

Tak a teď se vrhneme na praktické ukázky:

 

Zde na fotkách malý velšský poník sekce A. První fotka je z blízka ze stoje. Druhá fotka je ze dřepu a trochu větší vzdálenosti. Menší koně budou mít při focení z blízka a ze stoje vždy velké břicho a krátké nožky. Na druhé fotografii koník vypadá o hodně lépe a i pozadí fotky je přívětivější.

focení poníka focení poníka
Další ukázka toho, co umí perspektiva. Roční hříbě Appaloosy foceno z blízka a z vyvýšeného místa a totéž hříbě focené sice ze stoje, ale z velké dálky. Jak si můžete všimnout, tak i krk nesený výše vypadá mnohem lépe. Dále fotka z blízka shora zvětšuje opticky přestavění koně.
focení hříběte Focení hříběte

Na fotografii vlevo vidíte jinak krásného a souměrného, ne příliš vysokého, fellského koně, jehož jsem fotila v podřepu, ale ani to mi nepomohlo, protože byl focen hodně z blízka, se zadníma a předníma nohama blízko u sebe a hlavou otočenou na mě, takže se do toho vkládá milá paní perspektiva a na fotce kůň vypadá krátký a s obří hlavou. Druhá fotka s hříbětem ČT je obdobná, kde hříbě ještě navíc žvýká trávu, takže se u toho tváří velmi nevhodně. Jakmile je kůň focen z blízka a nestojíte blíže jeho zadku než pleci, bude jeho hlava vždy vypadat veliká.

Focení koní, koně, jak fotit koně Focení hříbat správně
Vlevo: Kůň má pokrčenou přední nohu, ale stále se jí dotýká země. Toto není ideální pozice pro reprezentativní fotografii. Vpravo: Fotka ukazuje koně stojícího předníma nohama níž, než zadníma. K tomu snad ani nemusím nic jiného dodávat, obrázek mluví za vše :)
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Vysoký a štíhlý kůň vyfocen z blízka z podřepu, což mu vůbec nesvědčí. Ještě víc to prodlužuje jeho nohy, zvětšuje kopyta a zužuje tělo. Na druhé fotce je tentýž kůň focen zestoje. Zadní nohy má podsunuté pod tělo, což nevypadá příliš lichotivě a hlavu má příliš otočenou pryč od fotografa. Je také focen zblízka a navíc z pozice naproti pleci. To nebývá vhodná pozice skoro pro žádného koně, kromě koní s příliš velkým zadkem.
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Kůň je focen ze stoje z pozice těsně za plecí, a pak jen stačí, aby otočil mírně hlavu na fotografa a perspektiva udělá své. Kůň vypadá, že má obří hlavu v poměru k tělu. Pozice za plecí je vhodná, pokud se kůň dívá rovně. Jestliže chceme fotit koně, jak se dívá na nás, musíme stát na pozici jeho stehna. Viz. další ukázky.
Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Kůň focen z pozice plece. Vpravo: Kůň focen z pozice mírně za plecí, naproti jeho břichu. Tato fotografie je, co se týká perspektivy, poměrně lichotivá. Ano, kůň by mohl mít ještě o něco více zakročenou zadní nohu a krk trochu výše, ale když člověk nemá pomocníka, je obtížné, aby kůň zaujal pozici, kterou přesně chceme. Ze všech uvedených fotografií tohoto koně je tato nejpovedenější.
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Pěkná výstavní pozice quarter horse. Foceno z dálky ze stoje a z pozice uprostřed břicha koně. Kůň má krk výše, uši natočené dopředu, všechny končetiny rovně pod sebou. Jen, kdyby tam nepřekážela ruka vystavovatelky.. Vpravo: Další hezká výstavní pozice arabské klisny. Foceno z pozice těsně před jejím stehnem z polodřepu. Zádí sice trochu vybočuje, ale správnou pozicí fotografa je vše poměrně vykompenzováno. Zde kůň ještě trochu natahuje krk vpřed a do oblouku, což se často používá při focení arabských koní, ale i hřebců jiných plemen, a to ještě ve větší míře, než zde na fotografii.
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Krásný postoj shagya araba. Uši dopředu, vztyčený krk, příjemný výraz, nohy vzorně pod sebou, focen ze stoje z dálky. Vpravo: Pěkná pozice quarter horse, který má otočenou hlavu na fotografujícího.
Focení koní, jak správně fotit koně
Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Další kůň s otočenou hlavou, kde má pěkné, souměrné tělo. Fotografie obou koní (zde vlevo a výše vpravo) jsou pořizovány z dálky a z pozice (více či méně) zádě. Koně foceni z této pozice nebudou mít na fotografii neúměrně velkou hlavu. Naopak pro koně s malou hlavou není focení z této pozice vhodné. Vpravo: Ovšem takto ne! Kůň otáčí hlavu příliš a hádejte co ještě? Je focen z blízka a od zádě, ale v tomto případě je to špatně, protože tento koník je majitelem až příliš mohutné zádě a fotka zezadu mu ji ještě víc zvýrazňuje. Navíc má špatný postoj končetin (přední a zadní nohy směrem k sobě). Proto na fotce vypadá opravdu nepěkně.
Focení koní, jak správně fotit koně
Focení koní, jak správně fotit koně
A nakonec si ukážeme, jak se mění vzhled koně na fotografii podle výšky, ze které fotíme. Tento kůň je středně velký. První fotka je focena ze stoje. Druhá z polodřepu a třetí z podřepu.
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Focení koní, jak správně fotit koně
Číst více...

V první části Jak (ne)fotit koně, jsme si ukazovali praktické ukázky focení koní obecně. Dnes se zaměříme na koně s výraznějšími částmi těla, které budeme chtít skrýt, nebo naopak zvýraznit.

 

Jako první si tedy ukážeme koně teplokrevného typu (konkrétně andaluského), s mohutnou plecí a krkem. Jestliže si přejeme zmenšit mohutnost těchto částí těla koně a ne je naopak zvýraznit, musíme fotit více ze zadu. Naopak zepředu se krk ještě více zvýrazní a kůň bude vypadat velmi nepřirozeně masitě. Pokud chceme fotit z pozice břicha koně, můžeme krk zakrýt hřívou. Rozhodně však nefoťte ze strany, kde hříva není, krk to ještě víc zvýrazní.

 

První fotografie ukazuje koně z boku. Bohužel nemám na ukázku fotku trochu více zezadu, určitě by to krk a plec zeštíhlilo, i když by to mohlo opticky zmenšit i hlavu, a to by nemuselo být vždy žádoucí. Druhá fotografie ukazuje, jak se opticky zvýrazní mohutnost koně, pokud je focen ze předu. Záď se úplně ztratí a vynikne předek.

Andaluský kůň robustního typu Andalsuký kůň
Pokud chceme tohoto koně opticky zeštíhlit, je vhodné jej postavit tak, aby se krk schoval jak pod hřívu, tak pod správný úhel a tělo se též postavilo do správného úhlu. V tomto případě je to postoj zepředu a z boku současně. Tento postoj koně vždy zeštíhlí, proto není vhodné takto fotit přirozeně štíhlé koně, pak už by na fotce mohli vypadat až nezdravě. Na fotce vpravo koni kryje krk hříva a je zachycen ve fázi klusu, kdy má natažené tělo, což jej opět opticky zeštíhluje.
Andaluský kůň robustního typu Andaluský kůň
Jako dalšího uvedu koně s velmi mohutným pozadím. Pokud si budete přát na fotografii pozadí koně opticky zmenšit, je nutné fotit jej více zepředu. Rozhodně ne zezadu, sami se na následujících fotografiích můžete přesvědčit, co to s koňským zadkem udělá... Vlevo kůň stojí v neutrální pozici. Vpravo je focen zezadu. Sice extrémně zezadu, ale tím chci jen ukázat, co dovede perspektiva.
Quarter horse s pořádnou zádí
Quarter horse špatný úhel focení
Pokud chceme naopak koňské pozadí opticky zmenšit, musíme fotit z pozice plece. Zde opět extrémní ukázka toho samého koně foceného zepředu a částečně z boku. Jeho giga zadek úplně zmizel... Také si všimněte, že postoj s předními a zadními končetinami daleko od sebe koni zeštíhluje trup.
Quarter horse
Další adept má přesně opačný problém, a to nevýraznou záď. Teď už určitě víte, co s tím. Ano, správně, fotit více zezadu a nefotit tak, jak vidíte na fotce vlevo, z pozice plece. Koni to zvětší hlavu a záď úplně zanikne. Viz foto vlevo. Fotka vpravo je již trochu lepší, focena více zezadu, ale kůň by mohl hlavu natočit ještě malinko víc ven, aby se opticky zmenšila a tím pádem se zvětšilo stehno a také by bylo vhodnější koně natočit tak, aby na něj nedopadaly stíny v oblasti zádě, které mu ji opět opticky změnšují. Stín u ocasu a zadní strany stehna působí nepříznivě, kdyby tam nebyl, stehno bude vypadat mohutnější.
Andaluský kůň Andaluský kůň se slabou zádí, focení
Teď si ukážeme, jak zvýraznit svalovinu foceného koně. Pokud chceme na fotografii ukázat dobře vypracované tělo koně, existují pouze dvě pozice, které to umožňují. Z profilu a zepředu a z boku zároveň. Ale pozor! Zepředu a z boku se dají pořídit i nelichotivé fotografie. Příklad si ukážeme na krásné palomino Appaloosa kobylce. Fotka vlevo: Z pozice plece, naprosto špatně. Z této pozice kůň vypadá jak kdyby neměl osvalení žádné! Vpravo: Foceno zezadu, zvýrazňuje záď, ale bérce a předek koně jsou nevýrazné.
Appaloosa focená ze špatného úhlu Appaloosa focena zezadu
Vlevo: Pozice sice focená zepředu a z boku, ale je ještě potřeba se posunout tak, aby byl kůň ještě trochu méně z boku a více zepředu tak, aby zadní nohy měl opticky výše než nohy přední. Výsledek pak bude úplně jiný, viz. fotka vpravo. Najednou koník hraje svaly jedna báseň a vyniká každá část jeho těla! A třešničkou na dortu je spokojený a klidný výraz koně, s ušima natočenýma vpřed.
Nevynikají pořádně svaly Appaloosa, správný úhel pro vyniknutí osvalení
Ovšem stačí jedna jediná chybička a vše je úplně jinak. Zkuste si tipnout jaká? Focení z blízka! Appaloosa nahoře byla totiž focena pěkně z dálky, kdežto paint horse dole byl focen sice v té samé pozici, ale z blízka, což naprosto opticky zdeformovalo jeho tělo. Nejvíc vynikla již tak mohutná hlava a osvalení zmizelo. Přitom tento kůň byl hezky osvalený a měl pěkné tělesné proporce. Foto vpravo: Co se týká osvalení, tak fotkou z profilu také nic nezkazíte. Na obrázku quarter horse, focen sice malinko z vyvýšeného místa, ale snažila jsem se krčit, co to šlo, pozice uprostřed břicha a jak pěkná fotka z toho vzešla :) Osvalení též vyniká, jak na zádi, tak na předku.
Paint horse, nesprávná pozice pro focení Quarter horse, správná pozice pro focení
A ještě několik dalších rad a tipů pro focení koní. Vlevo: Koně s velkou hlavou foťte především z pozice zadní části břicha a ne jako zde z přední části. Tento starokladrubák s velkou, klabonosou hlavou má pak na fotce opticky příliš velkou hlavu a jeho tělo se oproti ní zdá být malé. Vpravo: Pokud vám záleží nejen na koni, ale i na pozadí, které ho obklopuje, je důležité umístit koně více vlevo, protože oči člověka čtou fotku zleva doprava.
Hříbě v lese
Asi nejošklivější fotky koní vznikají, když je fotíte z blízka ve chvíli, kdy jdou k vám zepředu a trochu z boku. Viz foto vlevo. Pokud chcete fotit koně, jak k vám jde zepředu, foťte ho více z dálky, protože z blízka bude mít vždy obří hlavu a malé nožky, hlavně ty zadní. Pěkný příklad ukazuje foto vpravo, ačkoli tmavý kůň je tam špatně vidět. Pořád však jde poznat, že ryzák má oproti nohám příliš velkou hlavu, kdežto starokladrubák, kterého jsem uváděla výše, že má velkou a klabonostou hlavu, ji při focení zepředu z dálky má v poměru k tělu tak akorát. P.s. Tím focením z dálky nemyslím, že je potřeba fotit koně jako malou tečku kdesi vzadu, stačí přiblížit zoomem.
Český teplokrevník a starokradrubák
A nakonec si ukážeme několik příkladů fotek koní, kterým z těla nevhodně trčí různé předměty a na které je třeba dávat pozor.
Třeba zde to vypadá, že kůň cumlá nějakou trubku, nebo že mu trčí z huby.
Na další fotce trčí kobyle ze břicha nohy jejího hříběte. Ještě povedenější by to bylo, kdyby mělo hříbě přední nožky v zákrytu s předníma nohama klisny a hlavu skloněnou na prsa. Pak by to vypadalo, že má klisna jeden pár nohou navíc.
Velmi povedeným kouskem je hřebec, kterému z krku vyrůstá komín a co je špatně v místě jeho přirození si domyslete sami. Ještě že existuje fotošop ;D Upravenou fotku, jen tak mimochodem, můžete vidět na začátku tohoto článku.
No a nakonec si dáme velmi ošklivou fotku našeho známého koníka s mohutným zadkem, který je focen z blízka, zadní a přední nohy mu směřují k sobě, což ho činí na pohled tlustším, z břicha mu trčí naběrák na kobližky a kousek dál nohy člověka, ze zad mu roste zázračné ucho, které patří koni vedle a stejně tak rušivě působí i jeho pozadí. Škoda, že kůň nemá ještě více otočenou hlavu na fotografujícího, pak by byla fotka jasným adeptem na vítěze nejošklivější fotky koně na světě :D
Velmi nepěkná fotka koně
Číst více...

V této třetí (a také poslední), části seriálu o focení koní si ukážeme, jak správně vyfotit PORTRÉT koně, a že to rozhodně není jen o jednoduchém vyfocení hlavy. I zde platí tatáž pravidla, jako při focení koně celého, takže nefotit zblízka a nefotit z vyšší pozice, než je hlava koně. Hned si tedy ukážeme, jak focení z těchto pozic nepříznivě deformuje tvar hlavy koně.

 

Vlevo: Kůň focen seshora z pozice uší koně a z blízka. Výsledek: Obří uši, miniaturní pysky, klínovitý tvar hlavy, vypadá úplně jak oslík! Vpravo: Ten samý kůň focen z dálky z pozice těsně před žuchvou a z dálky. Nevýhodou focení portrétu z dálky je ten, že si člověk ani nevšimne, že mu kůň spí :D
Špatný úhel focení hlavy koně Správný úhel focení hlavy koně

 

Vlevo: Focení zespodu zblízka také není nejšťastnější řešení. Koni to opticky zvětšuje pysky a zmenšuje žuchvu a vůbec celý jeho obličej vypadá velmi neušlechtile. Vpravo: Také není vhodné fotit koně se skleslým výrazem a skloněnou hlavou, pokud chcete pořídit reprezentativní fotografii.
Špatný úhel focení hlavy koně Focení portrétu koně
Vlevo: Zde vidíte, že kůň je focen až moc zezadu, že mu vůbec není vidět ani kousek čela a poslední bod ohraničuje oko. Vpravo: Krásný portrét z profilu. Foceno pěkně z dálky, hlava je souměrná a je vidět kousek čela, ačkoli jej přikrývá kštice, uši natočené pěkně vpřed a kůň má v obličeji příjemný výraz zájmu dění okolo. Už je však vidět, že moment expozice mohl být o chvilku rychlejší, zde kůň začal již přežvykovat a je možno zaznamenat nepatrný pohyb pysků.
Špatný úhel focení hlavy koně Správný úhel focení hlavy koně
Další možností je fotit portrét koně zepředu a z boku zároveň. Zde je také důležitý správný úhel. Například kůň na fotce vlevo má v této pozici skutečně podivný tvar hlavy, malinkatá očka a uzounké pysky. Neříkám, že je to špatná pozice pro focení, ale musí se hodně zohlednit exteriér daného koně. Pro tohoto quarter horse je to pozice vskutku nelichotivá. Vpravo: Toto je moc hezká pozice hlavy paint horse. Má živý výraz, hlavu vzpřímenou a je focen ze správného úhlu, kdy všechny části jeho hlavy mají správný poměr (tento kůň měl opravdu velmi mohutné žuchvy).
Špatný úhel focení hlavy koně Pěkný úhel focení hlavy koně
Důležité také je správné oříznutí těla koně tak, aby zbytek těla neodváděl pozornost od portrétu. Na toto nemám žádné technické doporučení, dělám to zásadně podle citu. Většinou je dobré nechat kus krku a plece, pokud by měl kůň na fotce pouze hlavu, nepůsobilo by to zrovna pěkně.
Jak správně oříznout fotku koně Jak oříznout správně fotku koně
Také je důležité zvolit správné oříznutí pozadí. Když je to příliš blízko hlavy koně, fotka také nevypadá pěkně. Zde ukáži tři příklady huculfjorda, kde první fotka je originál, druhá je oříznutá správně a třetí je oříznutá příliš.
Jak správně oříznout fotku koně Jak správně oříznout fotku koně
Jak správně oříznout fotku
Dva pěkné portréty. První více z dálky, druhý více z blízka. Kobylka na druhém obrázku vypadá živěji a s větším zájmem o dění kolem. Hřebec na prvním obrázku působí trochu unaveně.
Odpočívající hřebec quarter horse Klisna quarter horse s živějším výrazem plna očekávání věcí příštích
Číst více...

Koně, jak je známe, na této planetě nežijí odjakživa. Postupně se vyvinuli z menších zvířat, která byla původně všežravá, mnohem menšího vzrůstu a měla více prstů. V tomto článku se seznámíte postupným vývojem koňovitých od úplného začátku, přes různé vývojové větve, až po současnost.

 

 

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Číst více...
Reklama