V tomto článku najdete obrázky s popisem kostry koně.

 

 

Jako první si ukážeme rozdělení obratlů (počet ocasních obratlů je všude uveden jinak):

 

 

Kostra koně - obratle

 

 

 

Druhý obrázek popisuje názvy kostí na těle koně:

 

 

Kostra koně - popis kostí

 

 

Samozřejmě nesmíme vynechat kostru lebky koně:

 

 

Kostra lebky koně

 

 

A poslední obrázek popisuje klouby na těle koně:

 

Kostra koně - klouby

Číst více...

Parkur minikoní je nově se rozvíjející disciplína, určená malým koním bez ohledu na plemeno. Účastnit se mohou falabelly, minihorse i shetlandští pony, ale musejí splňovat určitou výšku, viz. níže. Parkur překonávají bez jezdce, vedeni na vodítku. Na fotkách někteří vodiči překážky přeskakují spolu s koníkem, ale v pravidlech pro rok 2016 je přeskakování překážek vodiči zakázáno, musí překážku oběhnout. Na tuto disciplínu se u nás specializuje stáj Przechwozd - skokové centrum minikoní, která začala pořádat první soutěže před několika málo lety v rámci Przechwozd Tour. Dnes už se soutěží jak na klasickém parkuru, tak i na přírodních překážkách.

 

Pravidla - sice ještě asi budou průběžně měnit, každopádně pro rok 2016 platí, že:

 

Účastnit se může jakýkoli malý kůň s KVH 99 cm včetně.

 

Koníkovi musejí být v době startu alespoň 3 roky.

 

Vodiči musí být minimálně 10 let v daném roce.

 

Koně se dělí podle výšky na 3 třídy: 1. Třída KVH do 79 cm, 2. třída KVH 80 - 89 a 3. třída je od 90 do 99 KVH.

 

Výkonnost se dělí jako u klasického parkuru na ZM až TT, kdy pro 1. třídu je ZM 30 cm a TT 100 cm. 2. třída má výšku o 10 cm vyšší, takže začíná ZM na 40 cm a TT končí na 110 cm. 3. třída má opět zvýšeno o 10 cm, takže ZM začíná na 50 cm a TT končí na 120 cm.

 

Soutěže jsou dvoukolové, kdy v první se čas neměří, ve druhé ano.

 

Vítěz se určí dle počtu trestných bodů z obou kol. Pokud mají vodiči stejně, rozhodně čas naměřený v druhém kole.

 

Parkuru se nesmí účastnit březí klisny, ani klisny, které mají hříbě pod sebou, koně se špatným zdravotním stavem, který nesplňuje veterinární předpisy a v neposlední řadě koně, které jejich vodič nezvládá.

 

Pokud máte zájem se do tour přihlásit, můžete tak učinit během celého průběhu tour na základě přihlášky, kterou naleznete spolu s celými pravidly na facebooku ZDE.

 

 

Pro soutěže v terénu platí zase trošičku jiná pravidla.

 

 

Co říci závěrem? Snad jen to, že co jsem tak pozorovala, minikoníci jsou v parkuru velmi šikovní a houževnatí a zdá se, že je tento sport opravdu baví. Parkur minikoní je příjemná, aktivně odpočinková činnost a její obliba pomalu stoupá.

Číst více...

Když jsem viděla poprvé obrázek koně a jezdce padajících z velké výšky do bazénu, myslela jsem si, že se jedná o obrázek z filmu a vše jsou jen triky. Text u obrázku však tvrdil něco jiného a tak jsem začala hledat na internetu a zjistila, že je to skutečné. Ano, lidé vymysleli zábavu s koňmi skákajícími z vysoké věže do bazénu.

 

Ale začněme popořadě:

 

Nápad se zrodil přibližně v roce 1881 (některé zdroje uvádějí 1880) v hlavě jistého Williama Carvera (pomocník Buffalo Billa), když se s koněm propadl z mostu do vody. Jelikož to oba přežili, tato událost jej inspirovala a vymyslel atrakci: potápějící se kůň. Po nějaké době se přidala vysoká věž s rampou, po které koně vyšli nahoru, kde nasedla jezdkyně či jezdec, popř. byl kůň bez jezdce, a pak oba skočili dolů do bazénu, který byl vysoký až 18 metrů a hloubka bazénu byla někdy jen 3 metry. Kůň se potopil úplně celý včetně hlavy a uší, dosáhl dna, odrazil se a pak vystoupal po rampě z bazénu ven. Tato atrakce byla velice populární a bylo možno ji vidět na více místech, například v New Yorském Hipodromu nebo v Massachusetts, či v Torontu a ještě i jinde, ale nejtypičtějším místem pro tuto atrakci bylo zábavní molo Steel Pier v Atlantic City. Po druhé světové válce poklesl zájem o tuto show, lidé měli strach o koně a tyto akce se jim nelíbili, navíc v Atlantic City se skončilo v roce 1978 také, a to z důvodu špatného stavu mola. Uvádí se, že tyto show zmizely úplně kolem roku 1994, kromě jedné jediné výjimky, o které píšu o kousek dál. V roce 2012 chtěli v Atlantic City koňské skoky do vody opět zavést, ale lidé se bouřili, podepisovali petice, posílali nesouhlasné e-maily majiteli zábavního mola a nakonec tedy bylo za jásotu ochránců zvířat a milovníků koní od záměru upuštěno. Dodnes však můžete najít koně skákajícího do bazénu z cca 3 metrů v New Yorku v Lake George. Je tam zábavní park Magic Forest, který vznikl v roce 1977 a funguje dodnes. Ve skocích do vody se tam vystřídali jen dva koně, Rex, a poté jej nahradil současný Lightning (česky Blesk). Udává se, že kůň skáče bez jezdce, bez donucení a bez stresu, což dříve nebylo tak jisté a hlavně skáče z mnohem menší výšky. Někteří koně se seskokem z vysoké věže váhali, ale jestli byly skutečně používány ostré donucovací prostředky jako různé bodavé tyče, o kterých se spekulovalo, nebylo prokázáno. Provozovatelé akce skálopevně tvrdili, že nikoli. Navíc se uvádělo, že se žádný kůň při skocích nezranil, jeden jen neuměl plavat a šel ke dnu, tak ho museli vytáhnout, zato jezdci občas utržili nějakou tu zlomeniu a jedna jezdkyně při nárazu do vody oslepla, protože její kůň klopýtl, padal střemhlav a jezdkyně při dopadu do vody měla otevřené oči, což jí poranilo sítnici. To jí však neodradilo a skákala do bazénu s koněm dál po dalších 11 let. Prý se však zatajovala úmrtí jezdců, která sice nebyla častá, ale někteří jezdci těchto show vypověděli, že se to občas stalo. Údajně zemřel i jeden kůň, ale ne po nárazu, nýbrž proto, že ztratil při skoku z věže do oceánu orientaci, plaval směrem pryč od břehu a utopil se kvůli vyčerpání.

 

Několik jezdců tvrdilo, že někteří koně tuto akci milovali, což se mi moc nechce věřit, ale vyrátit to nemohu. Každopádně se jednalo o velmi nebezpečný počin a rozhodně souhlasím s prezidentem Humane Society of the United States, který tuto show označil za kolosálně stupidní nápad. Myslím si, že bez takových nebezpečných a hlavně nesmyslných akcí se nakrásně obejdeme. Dřív to bylo obrovské vzrůšo, dnes, v době 3 a více D projekcí, už to naštěstí nikoho moc nebere a snad už to navždy zůstane historií.

 

Pokud chcete vidět ještě další obrázky, kromě toho ve fotogalerii, nebo videa, stačí zadat na internetu Diving horse.

Číst více...

Série těchto článků jsou určeny především pro lidi, kteří fotí mobilem nebo kompaktem a nemohou si nastavit ohniskovou délku.

 

Možná mi to nebudete věřit, ale vyfotit koně tak, aby na fotce dobře vypadal, je pěkná fuška. Nejde jen o zachycení správného momentu, kdy stojí pěkně a tváří se příjemně, ale i o úhlu, ze kterého je kůň focen. Špatný úhel focení může udělat i z toho nejkrásnějšího koně aspiranta na ošklivce roku, a naopak správný úhel dokáže zakrýt některé nedostatky nebo zvýraznit pěkné části těla koně. A co si budeme povídat, focení koní je také hodně o štěstí a trpělivosti, protože když už kůň stojí pěkně, tak se zrovna ve chvíli, kdy mačkáte spoušť, oklepe, přešlápne, ožene se po dotěrném hmyzu a výsledná fotka je děsná. Vodič se koně snaží opět naštelovat do onoho krásného postoje, ale ne a ne se to napodruhé podařit, a když kůň po dlouhém přemlouvání stojí vzorně a výstavně, tak se vám vybije foťák, nebo se na objektivu objeví kus smítka, popř. musíte kýchnout apod., takže než vše dáte opět do pořádku, kůň už zase stojí nemožně.. Toliko k radostem a strastem fotografů koní, ale teď už přejděme ke konkrétním ukázkám a bodům, pokud budete chtít pořídit alespoň trochu reprezentativní fotografii koně.

 

Ještě bych ráda podotkla, že zde nebudu řešit expozici jako takovou, na to jsou jiné chytré knihy a weby. Tento článek je především o perspektivě, jaká je pro focení koně přívětivá a jaké nepřívětivá.

Bod č. 1.

Nikdy nefoťte koně zblízka, protože výsledná fotka bude vždy strašná. Koně foťte z trochu větší vzdálenosti, a to i tehdy, když fotíte pouze detail jeho hlavy.

Bod č. 2.

Výška koně určuje, z jaké výšky ho musíte fotit vy. Malé koně a poníky je lepší fotit z podřepu, ale pokud z podřepu vyfotíte vysokého, hubeného, dlouhonohého koně, bude vypadat jak kudlanka nábožná s neúměrně dlouhýma nohama a hubeným trupem.

Bod č. 3.

Vždy foťte koně s předníma a zadníma nohama pěkně daleko od sebe. Kůň s končetinami u sebe vypadá na fotce opravdu ošklivě, zvlášť, je-li fotka pořizovaná ještě navíc zblízka.

Bod č. 4.

Foťte koně když stojí pěkně na všech 4. Pokrčená noha nevypadá vůbec pěkně.

Bod č. 5.

Pokud chcete fotit koně k prodeji tak, aby vypadal co nejkrásněji, musíte zohlednit tvar těla koně a podle toho si stoupnout na správné místo. Např. koně s velkým zadkem fotit trochu více zepředu, naopak koně se slabou zádí je lépe fotit více zezadu. Koně s mohutným krkem a plecí a menší zádí je lepší taktéž fotit zezadu. Zezadu totiž vyniká záď, zepředu krk a plec.

Bod č. 6.

Jestliže chcete fotografií zvýraznit určité části těla, musíte se postavit do správného úhlu a vzdálenosti od koně. To samé platí, pokud chcete některé části těla koně naopak skrýt.

Bod č. 7.

Kůň by měl na fotografii držet krk poněkud výše. Skleslý krk budí dojem ospalého a znaveného koně. Stejnětak by neměl mít rozkleslé uši, nebo uši položené vzad a spodní pysk by neměl viset dolů. Takovou fotografií nikoho nezaujmete.

Bod č. 8.

Nikdy nefoťte koně, který stojí předníma nohama níž než zadníma.

Bod č. 9.

Pokud chcete pořídit fotku koně z profilu a jak se na vás dívá, stůjte blíž k jeho zadku než k pleci, jinak bude mít na fotce příliš velkou hlavu.

Bod č. 10.

Dávejte pozor na pozadí fotky. Kolikrát už se mi stalo, že kůň stál vzorově, ale z břicha mu trčely lidské nohy, šikmý dřevěný trám se jevil jako poněkud větší koňské přirození nebo koni z hlavy trčela rezavá trubka..

 

Tak a teď se vrhneme na praktické ukázky:

 

Zde na fotkách malý velšský poník sekce A. První fotka je z blízka ze stoje. Druhá fotka je ze dřepu a trochu větší vzdálenosti. Menší koně budou mít při focení z blízka a ze stoje vždy velké břicho a krátké nožky. Na druhé fotografii koník vypadá o hodně lépe a i pozadí fotky je přívětivější.

focení poníka focení poníka
Další ukázka toho, co umí perspektiva. Roční hříbě Appaloosy foceno z blízka a z vyvýšeného místa a totéž hříbě focené sice ze stoje, ale z velké dálky. Jak si můžete všimnout, tak i krk nesený výše vypadá mnohem lépe. Dále fotka z blízka shora zvětšuje opticky přestavění koně.
focení hříběte Focení hříběte

Na fotografii vlevo vidíte jinak krásného a souměrného, ne příliš vysokého, fellského koně, jehož jsem fotila v podřepu, ale ani to mi nepomohlo, protože byl focen hodně z blízka, se zadníma a předníma nohama blízko u sebe a hlavou otočenou na mě, takže se do toho vkládá milá paní perspektiva a na fotce kůň vypadá krátký a s obří hlavou. Druhá fotka s hříbětem ČT je obdobná, kde hříbě ještě navíc žvýká trávu, takže se u toho tváří velmi nevhodně. Jakmile je kůň focen z blízka a nestojíte blíže jeho zadku než pleci, bude jeho hlava vždy vypadat veliká.

Focení koní, koně, jak fotit koně Focení hříbat správně
Vlevo: Kůň má pokrčenou přední nohu, ale stále se jí dotýká země. Toto není ideální pozice pro reprezentativní fotografii. Vpravo: Fotka ukazuje koně stojícího předníma nohama níž, než zadníma. K tomu snad ani nemusím nic jiného dodávat, obrázek mluví za vše :)
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Vysoký a štíhlý kůň vyfocen z blízka z podřepu, což mu vůbec nesvědčí. Ještě víc to prodlužuje jeho nohy, zvětšuje kopyta a zužuje tělo. Na druhé fotce je tentýž kůň focen zestoje. Zadní nohy má podsunuté pod tělo, což nevypadá příliš lichotivě a hlavu má příliš otočenou pryč od fotografa. Je také focen zblízka a navíc z pozice naproti pleci. To nebývá vhodná pozice skoro pro žádného koně, kromě koní s příliš velkým zadkem.
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Kůň je focen ze stoje z pozice těsně za plecí, a pak jen stačí, aby otočil mírně hlavu na fotografa a perspektiva udělá své. Kůň vypadá, že má obří hlavu v poměru k tělu. Pozice za plecí je vhodná, pokud se kůň dívá rovně. Jestliže chceme fotit koně, jak se dívá na nás, musíme stát na pozici jeho stehna. Viz. další ukázky.
Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Kůň focen z pozice plece. Vpravo: Kůň focen z pozice mírně za plecí, naproti jeho břichu. Tato fotografie je, co se týká perspektivy, poměrně lichotivá. Ano, kůň by mohl mít ještě o něco více zakročenou zadní nohu a krk trochu výše, ale když člověk nemá pomocníka, je obtížné, aby kůň zaujal pozici, kterou přesně chceme. Ze všech uvedených fotografií tohoto koně je tato nejpovedenější.
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Pěkná výstavní pozice quarter horse. Foceno z dálky ze stoje a z pozice uprostřed břicha koně. Kůň má krk výše, uši natočené dopředu, všechny končetiny rovně pod sebou. Jen, kdyby tam nepřekážela ruka vystavovatelky.. Vpravo: Další hezká výstavní pozice arabské klisny. Foceno z pozice těsně před jejím stehnem z polodřepu. Zádí sice trochu vybočuje, ale správnou pozicí fotografa je vše poměrně vykompenzováno. Zde kůň ještě trochu natahuje krk vpřed a do oblouku, což se často používá při focení arabských koní, ale i hřebců jiných plemen, a to ještě ve větší míře, než zde na fotografii.
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Krásný postoj shagya araba. Uši dopředu, vztyčený krk, příjemný výraz, nohy vzorně pod sebou, focen ze stoje z dálky. Vpravo: Pěkná pozice quarter horse, který má otočenou hlavu na fotografujícího.
Focení koní, jak správně fotit koně
Focení koní, jak správně fotit koně
Vlevo: Další kůň s otočenou hlavou, kde má pěkné, souměrné tělo. Fotografie obou koní (zde vlevo a výše vpravo) jsou pořizovány z dálky a z pozice (více či méně) zádě. Koně foceni z této pozice nebudou mít na fotografii neúměrně velkou hlavu. Naopak pro koně s malou hlavou není focení z této pozice vhodné. Vpravo: Ovšem takto ne! Kůň otáčí hlavu příliš a hádejte co ještě? Je focen z blízka a od zádě, ale v tomto případě je to špatně, protože tento koník je majitelem až příliš mohutné zádě a fotka zezadu mu ji ještě víc zvýrazňuje. Navíc má špatný postoj končetin (přední a zadní nohy směrem k sobě). Proto na fotce vypadá opravdu nepěkně.
Focení koní, jak správně fotit koně
Focení koní, jak správně fotit koně
A nakonec si ukážeme, jak se mění vzhled koně na fotografii podle výšky, ze které fotíme. Tento kůň je středně velký. První fotka je focena ze stoje. Druhá z polodřepu a třetí z podřepu.
Focení koní, jak správně fotit koně Focení koní, jak správně fotit koně
Focení koní, jak správně fotit koně
Číst více...

V první části Jak (ne)fotit koně, jsme si ukazovali praktické ukázky focení koní obecně. Dnes se zaměříme na koně s výraznějšími částmi těla, které budeme chtít skrýt, nebo naopak zvýraznit.

 

Jako první si tedy ukážeme koně teplokrevného typu (konkrétně andaluského), s mohutnou plecí a krkem. Jestliže si přejeme zmenšit mohutnost těchto částí těla koně a ne je naopak zvýraznit, musíme fotit více ze zadu. Naopak zepředu se krk ještě více zvýrazní a kůň bude vypadat velmi nepřirozeně masitě. Pokud chceme fotit z pozice břicha koně, můžeme krk zakrýt hřívou. Rozhodně však nefoťte ze strany, kde hříva není, krk to ještě víc zvýrazní.

 

První fotografie ukazuje koně z boku. Bohužel nemám na ukázku fotku trochu více zezadu, určitě by to krk a plec zeštíhlilo, i když by to mohlo opticky zmenšit i hlavu, a to by nemuselo být vždy žádoucí. Druhá fotografie ukazuje, jak se opticky zvýrazní mohutnost koně, pokud je focen ze předu. Záď se úplně ztratí a vynikne předek.

Andaluský kůň robustního typu Andalsuký kůň
Pokud chceme tohoto koně opticky zeštíhlit, je vhodné jej postavit tak, aby se krk schoval jak pod hřívu, tak pod správný úhel a tělo se též postavilo do správného úhlu. V tomto případě je to postoj zepředu a z boku současně. Tento postoj koně vždy zeštíhlí, proto není vhodné takto fotit přirozeně štíhlé koně, pak už by na fotce mohli vypadat až nezdravě. Na fotce vpravo koni kryje krk hříva a je zachycen ve fázi klusu, kdy má natažené tělo, což jej opět opticky zeštíhluje.
Andaluský kůň robustního typu Andaluský kůň
Jako dalšího uvedu koně s velmi mohutným pozadím. Pokud si budete přát na fotografii pozadí koně opticky zmenšit, je nutné fotit jej více zepředu. Rozhodně ne zezadu, sami se na následujících fotografiích můžete přesvědčit, co to s koňským zadkem udělá... Vlevo kůň stojí v neutrální pozici. Vpravo je focen zezadu. Sice extrémně zezadu, ale tím chci jen ukázat, co dovede perspektiva.
Quarter horse s pořádnou zádí
Quarter horse špatný úhel focení
Pokud chceme naopak koňské pozadí opticky zmenšit, musíme fotit z pozice plece. Zde opět extrémní ukázka toho samého koně foceného zepředu a částečně z boku. Jeho giga zadek úplně zmizel... Také si všimněte, že postoj s předními a zadními končetinami daleko od sebe koni zeštíhluje trup.
Quarter horse
Další adept má přesně opačný problém, a to nevýraznou záď. Teď už určitě víte, co s tím. Ano, správně, fotit více zezadu a nefotit tak, jak vidíte na fotce vlevo, z pozice plece. Koni to zvětší hlavu a záď úplně zanikne. Viz foto vlevo. Fotka vpravo je již trochu lepší, focena více zezadu, ale kůň by mohl hlavu natočit ještě malinko víc ven, aby se opticky zmenšila a tím pádem se zvětšilo stehno a také by bylo vhodnější koně natočit tak, aby na něj nedopadaly stíny v oblasti zádě, které mu ji opět opticky změnšují. Stín u ocasu a zadní strany stehna působí nepříznivě, kdyby tam nebyl, stehno bude vypadat mohutnější.
Andaluský kůň Andaluský kůň se slabou zádí, focení
Teď si ukážeme, jak zvýraznit svalovinu foceného koně. Pokud chceme na fotografii ukázat dobře vypracované tělo koně, existují pouze dvě pozice, které to umožňují. Z profilu a zepředu a z boku zároveň. Ale pozor! Zepředu a z boku se dají pořídit i nelichotivé fotografie. Příklad si ukážeme na krásné palomino Appaloosa kobylce. Fotka vlevo: Z pozice plece, naprosto špatně. Z této pozice kůň vypadá jak kdyby neměl osvalení žádné! Vpravo: Foceno zezadu, zvýrazňuje záď, ale bérce a předek koně jsou nevýrazné.
Appaloosa focená ze špatného úhlu Appaloosa focena zezadu
Vlevo: Pozice sice focená zepředu a z boku, ale je ještě potřeba se posunout tak, aby byl kůň ještě trochu méně z boku a více zepředu tak, aby zadní nohy měl opticky výše než nohy přední. Výsledek pak bude úplně jiný, viz. fotka vpravo. Najednou koník hraje svaly jedna báseň a vyniká každá část jeho těla! A třešničkou na dortu je spokojený a klidný výraz koně, s ušima natočenýma vpřed.
Nevynikají pořádně svaly Appaloosa, správný úhel pro vyniknutí osvalení
Ovšem stačí jedna jediná chybička a vše je úplně jinak. Zkuste si tipnout jaká? Focení z blízka! Appaloosa nahoře byla totiž focena pěkně z dálky, kdežto paint horse dole byl focen sice v té samé pozici, ale z blízka, což naprosto opticky zdeformovalo jeho tělo. Nejvíc vynikla již tak mohutná hlava a osvalení zmizelo. Přitom tento kůň byl hezky osvalený a měl pěkné tělesné proporce. Foto vpravo: Co se týká osvalení, tak fotkou z profilu také nic nezkazíte. Na obrázku quarter horse, focen sice malinko z vyvýšeného místa, ale snažila jsem se krčit, co to šlo, pozice uprostřed břicha a jak pěkná fotka z toho vzešla :) Osvalení též vyniká, jak na zádi, tak na předku.
Paint horse, nesprávná pozice pro focení Quarter horse, správná pozice pro focení
A ještě několik dalších rad a tipů pro focení koní. Vlevo: Koně s velkou hlavou foťte především z pozice zadní části břicha a ne jako zde z přední části. Tento starokladrubák s velkou, klabonosou hlavou má pak na fotce opticky příliš velkou hlavu a jeho tělo se oproti ní zdá být malé. Vpravo: Pokud vám záleží nejen na koni, ale i na pozadí, které ho obklopuje, je důležité umístit koně více vlevo, protože oči člověka čtou fotku zleva doprava.
Hříbě v lese
Asi nejošklivější fotky koní vznikají, když je fotíte z blízka ve chvíli, kdy jdou k vám zepředu a trochu z boku. Viz foto vlevo. Pokud chcete fotit koně, jak k vám jde zepředu, foťte ho více z dálky, protože z blízka bude mít vždy obří hlavu a malé nožky, hlavně ty zadní. Pěkný příklad ukazuje foto vpravo, ačkoli tmavý kůň je tam špatně vidět. Pořád však jde poznat, že ryzák má oproti nohám příliš velkou hlavu, kdežto starokladrubák, kterého jsem uváděla výše, že má velkou a klabonostou hlavu, ji při focení zepředu z dálky má v poměru k tělu tak akorát. P.s. Tím focením z dálky nemyslím, že je potřeba fotit koně jako malou tečku kdesi vzadu, stačí přiblížit zoomem.
Český teplokrevník a starokradrubák
A nakonec si ukážeme několik příkladů fotek koní, kterým z těla nevhodně trčí různé předměty a na které je třeba dávat pozor.
Třeba zde to vypadá, že kůň cumlá nějakou trubku, nebo že mu trčí z huby.
Na další fotce trčí kobyle ze břicha nohy jejího hříběte. Ještě povedenější by to bylo, kdyby mělo hříbě přední nožky v zákrytu s předníma nohama klisny a hlavu skloněnou na prsa. Pak by to vypadalo, že má klisna jeden pár nohou navíc.
Velmi povedeným kouskem je hřebec, kterému z krku vyrůstá komín a co je špatně v místě jeho přirození si domyslete sami. Ještě že existuje fotošop ;D Upravenou fotku, jen tak mimochodem, můžete vidět na začátku tohoto článku.
No a nakonec si dáme velmi ošklivou fotku našeho známého koníka s mohutným zadkem, který je focen z blízka, zadní a přední nohy mu směřují k sobě, což ho činí na pohled tlustším, z břicha mu trčí naběrák na kobližky a kousek dál nohy člověka, ze zad mu roste zázračné ucho, které patří koni vedle a stejně tak rušivě působí i jeho pozadí. Škoda, že kůň nemá ještě více otočenou hlavu na fotografujícího, pak by byla fotka jasným adeptem na vítěze nejošklivější fotky koně na světě :D
Velmi nepěkná fotka koně
Číst více...

V této třetí (a také poslední), části seriálu o focení koní si ukážeme, jak správně vyfotit PORTRÉT koně, a že to rozhodně není jen o jednoduchém vyfocení hlavy. I zde platí tatáž pravidla, jako při focení koně celého, takže nefotit zblízka a nefotit z vyšší pozice, než je hlava koně. Hned si tedy ukážeme, jak focení z těchto pozic nepříznivě deformuje tvar hlavy koně.

 

Vlevo: Kůň focen seshora z pozice uší koně a z blízka. Výsledek: Obří uši, miniaturní pysky, klínovitý tvar hlavy, vypadá úplně jak oslík! Vpravo: Ten samý kůň focen z dálky z pozice těsně před žuchvou a z dálky. Nevýhodou focení portrétu z dálky je ten, že si člověk ani nevšimne, že mu kůň spí :D
Špatný úhel focení hlavy koně Správný úhel focení hlavy koně

 

Vlevo: Focení zespodu zblízka také není nejšťastnější řešení. Koni to opticky zvětšuje pysky a zmenšuje žuchvu a vůbec celý jeho obličej vypadá velmi neušlechtile. Vpravo: Také není vhodné fotit koně se skleslým výrazem a skloněnou hlavou, pokud chcete pořídit reprezentativní fotografii.
Špatný úhel focení hlavy koně Focení portrétu koně
Vlevo: Zde vidíte, že kůň je focen až moc zezadu, že mu vůbec není vidět ani kousek čela a poslední bod ohraničuje oko. Vpravo: Krásný portrét z profilu. Foceno pěkně z dálky, hlava je souměrná a je vidět kousek čela, ačkoli jej přikrývá kštice, uši natočené pěkně vpřed a kůň má v obličeji příjemný výraz zájmu dění okolo. Už je však vidět, že moment expozice mohl být o chvilku rychlejší, zde kůň začal již přežvykovat a je možno zaznamenat nepatrný pohyb pysků.
Špatný úhel focení hlavy koně Správný úhel focení hlavy koně
Další možností je fotit portrét koně zepředu a z boku zároveň. Zde je také důležitý správný úhel. Například kůň na fotce vlevo má v této pozici skutečně podivný tvar hlavy, malinkatá očka a uzounké pysky. Neříkám, že je to špatná pozice pro focení, ale musí se hodně zohlednit exteriér daného koně. Pro tohoto quarter horse je to pozice vskutku nelichotivá. Vpravo: Toto je moc hezká pozice hlavy paint horse. Má živý výraz, hlavu vzpřímenou a je focen ze správného úhlu, kdy všechny části jeho hlavy mají správný poměr (tento kůň měl opravdu velmi mohutné žuchvy).
Špatný úhel focení hlavy koně Pěkný úhel focení hlavy koně
Důležité také je správné oříznutí těla koně tak, aby zbytek těla neodváděl pozornost od portrétu. Na toto nemám žádné technické doporučení, dělám to zásadně podle citu. Většinou je dobré nechat kus krku a plece, pokud by měl kůň na fotce pouze hlavu, nepůsobilo by to zrovna pěkně.
Jak správně oříznout fotku koně Jak oříznout správně fotku koně
Také je důležité zvolit správné oříznutí pozadí. Když je to příliš blízko hlavy koně, fotka také nevypadá pěkně. Zde ukáži tři příklady huculfjorda, kde první fotka je originál, druhá je oříznutá správně a třetí je oříznutá příliš.
Jak správně oříznout fotku koně Jak správně oříznout fotku koně
Jak správně oříznout fotku
Dva pěkné portréty. První více z dálky, druhý více z blízka. Kobylka na druhém obrázku vypadá živěji a s větším zájmem o dění kolem. Hřebec na prvním obrázku působí trochu unaveně.
Odpočívající hřebec quarter horse Klisna quarter horse s živějším výrazem plna očekávání věcí příštích
Číst více...

Koně, jak je známe, na této planetě nežijí odjakživa. Postupně se vyvinuli z menších zvířat, která byla původně všežravá, mnohem menšího vzrůstu a měla více prstů. V tomto článku se seznámíte postupným vývojem koňovitých od úplného začátku, přes různé vývojové větve, až po současnost.

 

 

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Evoluce koní, vývoj koňovitých

Číst více...

Chov koní a jezdectví je velmi riziková záležitost a nebezpečí číhá, bez přehánění, za každým rohem. Koně jsou zvířata nevyzpytatelná, ale lidé občas také a nikdy nevíte, co se může přihodit a jak moc nákladné, nedejbože likvidační to pro vás bude. Proto je velmi důležité se proti takovým hrozbám chránit. Možností je několik, selský rozum, velká opatrnost a pojištění. Bohužel, pojištění jezdců a koní bývá často podceňované. Myslím, že je to hlavně proto, že lidé nemají dostatečné informace o možnostech pojištění týkajících se různých událostí, které se mohou u koní přihodit, a pak jsou lidé, které o možnostech vědí, ale podceňují je věříc, že jim se nic nestane. A pak jsou samozřejmě lidé, kteří jsou k pojištění skeptičtí a nevěří v plnění pojišťoven, což je trochu ošemetná záležitost, ale když potom nastane situace, kdy lidé musí platit ze svého nemalé částky, hořce litují, že pojištění nebyli. Rozhodla jsem se tedy sejít s nezávislými pojišťovacími poradci a probrat všechny druhy a možnosti pojištění, aby byli majitelé, jezdci a trenéři co nejlépe chráněni v případě nějakého neštěstí.

 

Pojďme si tedy vše ukázat pěkně popořadě:

 

Trenéři a cvičitelé

Pokud je vám nad slunce jasné, že trénování lidí a koní je váš sen a toužíte se věnovat tomuto povolání, musíte se chránit pro případ úrazu vašeho klienta, který po vás může chtít tučné odškodné, pokud bude jeho úraz vážnějšího rázu a zkomplikuje mu život. Nejdůležitější je mít potvrzení o kvalifikaci, která vás opravňuje k výkonu této činnosti a dále mít to správné pojištění.

 

OSVČ: Jestliže pracujete sami na sebe a chcete být pojištění, musíte mít IČO a pak je možné získat pojištění s názvem PODNIKATELSKÁ ODPOVĚDNOST. Trénink jezdců je živnost vázaná, což znamená, že pro vydání živnosťáku je potřeba přiložit doklad o odborné způsobilosti. Trénink koní samotných, kde se nejedná o artistické prvky a cirkusovou drezúru, je živnost volná, kde je odpovědnost posuzována zase trochu jinak. Nejste zodpovědní za jednání koně, pokud jste jej sami nevyvolali, ale samozřejmě bude pečlivě posuzováno, jestli jste nepochybili, špatně neporadili a také bude přezkoumána vaše odbornost. Jestliže při úrazu klienta, ať už na jeho koni nebo na vašem, nebudete mít potvrzení o odborné kvalifikaci, bude to posouzeno jako nedbalost a v takovém případě se nemusíte doplatit do konce života. Pokud nemáte žádné pojištění a dáte klientovi podepsat Prohlášení o tom, že si je vědom rizika a jde do toho na vlastní nebezpečí, nevzniká vám žádná ochrana. Tento papír je v případě úrazu klienta bezcenný. Malinko pomoci vám může tzv. informativní souhlas, kde vypíšete konkrétní rizika, která klientovi hrozí. Sice vás to úplně nevytáhne z problému, ale může vám pomoci snížit rozsah plnění.

 

Zaměstnanec: Jste-li zaměstnanec, věnující se tréninku lidí na koních a nemáte licenci instruktora, v tomto případě musíte mít smlouvu se zaměstnavatelem, ve které je uvedeno, že zaměstnavatel přebírá zodpovědnost v případě úrazu klienta. Pokud zaměstnavatel nebude souhlasit s takovýmto vyjádřením ve smlouvě, může po vás chtít náhradu škody, kterou mu způsobíte a pak je nutné, abyste se jako zaměstnanci ochránili pojistkou ODPOVĚDNOST Z VÝKONU POVOLÁNÍ, lidově POJISTKA NA BLBOST.

 

Díky změnám v občanském zákoníku v minulých letech je poněkud nepříjemné, že se odpovědnost dělí mezi majitele koně a osobu, která je přítomna u nehody. Ať už ošetřovatel nebo trenér. Jestliže trénujete v jezdecké škole klienta na koni patřící majiteli stáje a stane se nějaký úraz, pak nese odpovědnost i majitel koně, a to i v případě, že vůbec u tréninku nebyl přítomen (pokud se neprokáže jednoznačná vina jezdce, který např. neuposlechl rady trenéra apod.)

 

Jestliže nemáte kvalifikaci pro trénování jezdců a poskytnete lekci za úplatu, při které se stane úraz klientovi, opět vám to jen přitíží. Toto platí hlavně pro osoby, které nabízejí v inzercích ježdění na svém koni za finanční příspěvek, ale zároveň nabízejí, že člověku mohou dát jezdeckou lekci a budou ho učit. Takoví lidé si koledují nejvíc, pokud nejsou odborně kvalifikovaní k trénování jezdců a ještě více si to odskáče ten, kdo bude požadovat po jezdci peníze.

 

Pokud jste členem České jezdecké federace, jste automaticky pojištěni při pádu z koně nebo na úraz při manipulaci s ním. Když si dále zvýšíte kvalifikaci na cvičitele jezdectví (dnes instruktor jezdectví), připojuje se k těmto pojištěním ještě pojištění i pro případ úrazu vašeho klienta. Dále můžete získat kvalifikaci jako instruktor turistických jízdáren, která však nespadá pod ČJF, jedná se o rekvalifikaci pod MŠMT a pak si musíte sami zařídit vhodné pojištění.

 

 

Pojištění jezdců

Dále je možno pojistit se pro případ vašeho úrazu při pádu z koně či manipulaci s ním, a to platí i pro nezaměstnané, kteří mají však nižší limity. Pro vyšší limity je nutné dokázat příjem, např. daňovým přiznáním apod.

 

Majitelé koně

Pokud jste majitel koně, tak k vám je občanský zákoník méně shovívavý. Po poslední změně z minulých let jste odpovední za svého koně i v případě, že nejste přítomni při úrazu či jinému neštěstí, které způsobil váš kůň. Hodně záleží na tom, zda vámi pověřená osoba, která s vaším koněm manipuluje, jedná podle vámi domluvených pravidel, nebo udělá něco podle sebe a vy o tom nemáte ani tucha. Např. začne vašeho koně učit nějaké cviky a kůň přitom způsobí škodu. Pak je vinný pouze ten, kdo s koněm manipuluje. V případě, že jste domluveni, že on koně cviky naučí a stane se někomu úraz, pak jste odpovědní oba dva. Pokud ustajovatel zanedbal své povinnosti, platí poškozenému jak majitel, tak ustajovatel, ale majitel pak může chtít po ustajovateli vyrovnání.

 

Co se týká pojištění, tak máte jako majitel koně více možností, na co se pojistit. Buď můžete zvolit běžnou pojistku na odpovědnost, která vás kryje v případě, že váš kůň způsobí škodu na věci nebo při úrazu člověka nebo ještě můžete přidat doplňkové rozšíření o úrazy koní, které však poskytuje velmi málo pojišťoven. V doplňkovém pojištění můžete pojistit svého koně proti úrazu, smrti, nehodě při porodu, při živelných pohromách, při neschopnosti chovného hřebce dál působit v chovu, nebo dokonce můžete i pojistit dostihového koně do 3 let věku, pro případ, že nebude schopen závodit atd. Více si můžete přečíst v příloze v galerii.

 

Majitel stáje

 

Dále lze pojistit stáje, sedla, kočáry, vozíky pro koně, prostě veškerý majetek, kterým disponujete, včetně např. skokového materiálu, který je často předmětem zcizení. Také lze pojistit i jiná hospodářská zvířata, včetně psů.

 

Pojistit se můžete v ČR, ale i při cestě do Evropy či celého světa, např. pokud se rozhodnete pro zahraniční soutěžení, či jinou akci.

 

Poradenství

Pokud vás zaujala nějaká možnost pojištění, obraťte se pro více informací na nezávislou poradkyni Janu Pomykáčkovou, která spolupracuje s velkým množstvím pojišťoven a která pro vás vybere nejvhodnější pojištění, nikoli na základě výše provize, ale tak, aby pro vás bylo vše nejvýhodnější. Každá smlouva se připravuje individuálně vám na míru, bude vám poskytnut servis, kdy 1 nebo 2 za rok budete informováni o změnách např. v případě slev nebo pokud se zvýší hodnota vašeho majetku apod. Konzultace jsou zdarma a počítá se do nich i nezávazná kalkulace. Aktuálně jsou k životnímu a úrazovému pojištění slevy 25%.

 

Kontakt: Jana Pomykáčková, telefon: 777 518 509, e-mail: pomykackova90@gmail.com

 

Co se týká cen pojištění, nemá smysl je zde uvádět, protože cena závisí na mnoha okolnostech. Záleží na hodnotě koně, která se může časem navýšit, záleží na rozdílech rizikových skupin a samozřejmě také každá pojišťovna má ceny rozdílné.

Číst více...

1. HLAZENÍ CIZÍCH KONÍ

K tomuto článku mne dohnalo několik událostí a jedno video, na němž jsou zachyceni cyklisté v nějaké cizí zemi, jedoucí po krásné louce, kde se volně pasou koně. Cyklisté zastavili a jeden z nich si mermomocí chtěl pohladit koníčka, který dával svou řečí těla jasně najevo, že o to ani v nejmenším nestojí. Cyklista koňova výhružného postoje nedbaje natahuje ruku k hlavě koně a za chvíli vřeští a nadává, protože kůň ho do ruky pořádně kousl. A cyklista zuří, jaký je ten kůň zmetek, přitom kůň jej dostatečně předem varoval. To ale neznalec koní nemůže poznat. Mám dojem, že spousta lidí zvířata považuje jen za chundelaté plyšové hračky, které netouží po ničem jiném, než být pořádně pomuchlovány lidmi. Kůň však není hračka, má své emoce a touhy, či naopak cítí odpor a rozhodně ne každý kůň touží po tom, aby na něj sahal cizí člověk. Představte si, že jdete po ulici a najednou vyběhne odněkud nějaký, pro vás neznámý, člověk a žene se na vás s tím, že si vás chce pohladit. Asi by vám to taky nebylo dvakrát příjemné. Stejně se cítí některá zvířata. Samozřejmě ne všechna jsou stejná, některá se ráda mazlí s kýmkoli, jiná jen se známým člověkem a další se nechtějí mazlit vůbec s nikým. Každopádně je potřeba ctít osobní prostor každého zvířete a ne na něj hned šmatlat, pokud si to nepřeje, i když vy netoužíte po ničem jiném, než uspokojit svoji touhu po doteku. Pak však můžete dopadnout jako cyklista na zmiňovaném videu a obdržet kousanec, který je vlastně to samé, jako byste dostali od někoho cizího, na koho se vrhnete na ulici v touze po pohlazení, pěstí. Takže pokud koně v ohradě neznáte, raději se jich vůbec nedotýkejte, nikdy nevíte, jak se zvíře zrovna cítí a zda baží po vašich dotecích nebo ne. Fotky z videa přikládám ve fotogalerii dole.

 

A pak je tu ještě jedna věc. Kdybyste mě viděli, jak otlapkávám vaše auto, asi bych dostala pořádně po čuni nebo alespoň hezky od plic seřváno. Proč si tedy myslíte, že na něčího koně sahat můžete, kdykoli se vám zachce? Je majetkem nějakého člověka, stejně jako to auto a navíc na rozdíl od auta mu osahávání od cizích lidí vůbec nemusí být příjemné..

 

2. KRMENÍ CIZÍCH KONÍ

Druhá věc, o které musím napsat, je krmení cizích koní. Zrovna nedávno se stal průšvih u exmoorských koní v Milovicích, kde jim do výběhu lidé i přes cedule hlásající zákaz krmení házejí pečivo. A co se nestalo? Jedna kobylka s čerstvým hříbátkem málem uhynula. Naštěstí byla kobylka zachráněna a také chápu, že lidé, kteří neznají fyziologii trávení koní nevědí, co mohou způsobit, ale sakra proč porušují zákazy, které tam asi nejsou jen pro srandu králíkům, to prostě nepochopím. Osobně pěkně zuřím, když cizí lidé krmí mého koně. Copak já chodím kolem vrat jiných lidí a házím přes ně buřty pro jejich psa nebo kočku? To nedělá nikdo, ale koně chtějí krmit všichni. A to i navzdory varovným cedulkám typu: NEKRMTE KONĚ! či ZÁKAZ KRMENÍ KONÍ! Ty cedulky tam však nejsou z čistého sobectví majitele koní, že se s vámi nechce podělit o radosti, které při krmení cizího koně zažíváte. Pravda je taková, že někteří koně jsou velmi citliví na přesnou krmnou dávku, jiní mají zase potíže s některými druhy krmiv, mohou být alergičtí na některé složky, mohou špatně snášet některé druhy potravy, a to cizí lidé vůbec o tom koni netuší. Kůň může pak dostat těžkou koliku, nebo mít jiné potíže a odejít na věčné pastviny, nebo se z toho bude dlouho léčit. Vy budete pár minut nadšení, že krmíte koníčka a za několik dní tím možná připravíte noční můru nějaké malé holčičce, protože jí zabijete jejího nejlepšího zvířecího přítele. Takže pokud chcete krmit nějaká zvířata, sypejte třeba zrní holubům, ale cizím koním, prosím vás, nic nedávejte. Možná tím ušetříte nejeden život nebo zdraví dotyčného zvířete. Jestliže toužíte úporně krmit něčí koně, vždy se domluvte s majitelem. Určitě vám rád vyhoví, pokud se slušně zeptáte a doporučí, jaké krmivo smí kůň dostat a v jakém množství.

 

3. TÝRÁNÍ ODPÍRÁNÍM KRMENÍ

V případě, že máte obavy o zdraví cizího, hubeného koně v ohradě a domníváte se, že není krmen, nahlašte to kompetentním orgánům. POZOR! Hubený kůň nemusí vždy znamenat, že se o něj jeho majitel nestará. Pokud je kůň v ohradě hubený, může být nemocný a situaci  hromadou krmení jen zhoršíte. Pokud je hubený z nedostatku krmení, opět vše jen zhoršíte, jestliže koni nasypete tunu žrádla, protože takovému koni se musí krmná dávka zvyšovat postupně. Náhlý přísun velkého množství krmiva toho koně může zabít!! Každopádně zjistěte nejprve, z jakého důvodu je kůň hubený, a až po té jednejte.

 

4. TÝRÁNÍ ZIMOU A BAHNEM

No, a poslední věc, kterou by VŠICHNI lidé měli vědět je, že koně jsou přizpůsobeni k životu venku, běžná zima ani trocha bahna jim nečiní žádné zdravotní potíže, pokud nejsou nemocní nebo příliš staří. Je fajn, že se staráte o dobro zvířat kolem sebe, ale nejdříve byste si měli zjistit, jak se věci skutečně mají, a až potom jednat. Tudíž, nejdřív si přečtěte nebo se zeptejte odborníka, co koním škodí a co ne, potom zjistěte, jaký režim kůň podezřelý z týrání má, a až dospějete k 100% závěru, že zvíře je skutečně týrané, pak teprve začněte podstupovat další kroky. Tímto nikoho nechci nabádat k lhostejnosti, dívejte se kolem sebe a pomáhejte týraným koním. Pitomých lidí, kteří koně týrají, je dost a dost. Avšak nejednejte unáhleně a neztěžujte zbytečně život nevinnému majiteli, který se o své koně stará dobře. Musíte rozlišovat mezi sportovními koňmi, kteří vždy bydleli a bydlí ve stájích, kde se nikdy pořádně neumažou (snadné čištění) a jsou hned po ruce jezdci (úspora času) a mezi ostatními koňmi, jejichž majitelé dbají více na pohodlí a radost svých koní, než svoji vlastní, jsou ochotni si dojít přes celý výběh pro svého miláčka a strávit půl hodinu odstraňováním bahna, aby zjistili, že pod ním je kůň. Kdyby koním venkovní prostředí škodilo, určitě by se více zdržovali ve svých přístřešcích a rozhodně by se neváleli. Opak je však pravdou. Koně válení se po zemi milují a do přístřešku chodí většinou jen ve vedrech hledat stín.

 

Takže shrnuto podtrženo:

 

1. KŮŇ NENÍ PLYŠÁK NA HRANÍ A NEMUSÍ VŽDY TOUŽIT PO DOTYCÍCH. RESPEKTUJTE JEHO POCITY. JESTLIŽE JE BUDETE IGNOROVAT, MŮŽETE DOJÍT K ÚHONĚ!


2. KŮŇ NENÍ POPELNICE, KTERÁ ČEKÁ NA VAŠE ZBYTKY JÍDLA. POPELNICI JE FUK, CO DO NÍ HODÍTE. KONĚ TÍM ALE MŮŽETE ZABÍT!


3. KŮŇ JE NĚČÍ MAJETEK, STEJNĚ JAKO AUTO, A NEJSTE TEDY OPRÁVNĚNI NA NĚJ SAHAT KDYKOLI SE VÁM ZAMANE.


4. HUBENÉMU KONI NIKDY NEPŘILEPŠUJTE PEČIVEM A OVOCEM, I KDYŽ JE VÁM HO LÍTO. MŮŽETE TÍM JEHO STAV JEŠTĚ VÍC ZHORŠIT.


5. KŮŇ ŽIJÍCÍ 24 HODIN VE VÝBĚHU NENÍ TÝRANÝ.


6. SPORTOVNÍ KONĚ NEBYDLÍ VE STÁJÍCH PROTO, ŽE BY VENKU UMŘELI. JE TO JEN POHODLNĚJŠÍ PRO JEJICH MAJITELE, ANEBO NEJSOU K DISPOZICI VÝBĚHY.

Číst více...
Reklama