Vítejte na EQUIsvět.cz...

EquiSvět.cz

...na stránkách věnovaných těm nejušlechtilejším tvorům na této planetě.


Tento web je určen všem milovníkům koní, především těm začínajícím, kteří jsou na počátku vzdělávání a hledají ucelené a vyčerpávající informace o koních, jezdectví a všemu, co ke koním patří. Stránky jsou vhodné pro začínající jezdce, pro samouky, ale samozřejmě se tu najde i něco pro pokročilé.

 

Dále zde najdete mnoho nádherných fotografií, a to jak formou obrázků přímo ve článku, tak formou fotogalerie pod článekm.


A také doporučuji přečíst si sekci O WEBU, jsou tam důležité informace týkající se těchto stránek, které by měl každý uživatel tohoto webu znát.  Doufám, že se vám zde bude líbit a přeji příjemné čtení.


UPOZORNĚNÍ! Web je momentálně ve výstavbě, omluvte prosím zatím nenaplněné články a kategorie, vše se připravuje postupně za pochodu. Podkategorie mám předpřipravené dopředu, i když v nich třeba ještě nejsou žádné články. Je to pro to, abyste věděli, co od tohoto webu v budoucnu čekat. Děkuji za pochopení.

 

Nejčtenější články na tomto webu

1. HLAZENÍ CIZÍCH KONÍ

K tomuto článku mne dohnalo několik událostí a jedno video, na němž jsou zachyceni cyklisté v nějaké cizí zemi, jedoucí po krásné louce, kde se volně pasou koně. Cyklisté zastavili a jeden z nich si mermomocí chtěl pohladit koníčka, který dával svou řečí těla jasně najevo, že o to ani v nejmenším nestojí. Cyklista koňova výhružného postoje nedbaje natahuje ruku k hlavě koně a za chvíli vřeští a nadává, protože kůň ho do ruky pořádně kousl. A cyklista zuří, jaký je ten kůň zmetek, přitom kůň jej dostatečně předem varoval. To ale neznalec koní nemůže poznat. Mám dojem, že spousta lidí zvířata považuje jen za chundelaté plyšové hračky, které netouží po ničem jiném, než být pořádně pomuchlovány lidmi. Kůň však není hračka, má své emoce a touhy, či naopak cítí odpor a rozhodně ne každý kůň touží po tom, aby na něj sahal cizí člověk. Představte si, že jdete po ulici a najednou vyběhne odněkud nějaký, pro vás neznámý, člověk a žene se na vás s tím, že si vás chce pohladit. Asi by vám to taky nebylo dvakrát příjemné. Stejně se cítí některá zvířata. Samozřejmě ne všechna jsou stejná, některá se ráda mazlí s kýmkoli, jiná jen se známým člověkem a další se nechtějí mazlit vůbec s nikým. Každopádně je potřeba ctít osobní prostor každého zvířete a ne na něj hned šmatlat, pokud si to nepřeje, i když vy netoužíte po ničem jiném, než uspokojit svoji touhu po doteku. Pak však můžete dopadnout jako cyklista na zmiňovaném videu a obdržet kousanec, který je vlastně to samé, jako byste dostali od někoho cizího, na koho se vrhnete na ulici v touze po pohlazení, pěstí. Takže pokud koně v ohradě neznáte, raději se jich vůbec nedotýkejte, nikdy nevíte, jak se zvíře zrovna cítí a zda baží po vašich dotecích nebo ne. Fotky z videa přikládám ve fotogalerii dole.

 

A pak je tu ještě jedna věc. Kdybyste mě viděli, jak otlapkávám vaše auto, asi bych dostala pořádně po čuni nebo alespoň hezky od plic seřváno. Proč si tedy myslíte, že na něčího koně sahat můžete, kdykoli se vám zachce? Je majetkem nějakého člověka, stejně jako to auto a navíc na rozdíl od auta mu osahávání od cizích lidí vůbec nemusí být příjemné..

 

2. KRMENÍ CIZÍCH KONÍ

Druhá věc, o které musím napsat, je krmení cizích koní. Zrovna nedávno se stal průšvih u exmoorských koní v Milovicích, kde jim do výběhu lidé i přes cedule hlásající zákaz krmení házejí pečivo. A co se nestalo? Jedna kobylka s čerstvým hříbátkem málem uhynula. Naštěstí byla kobylka zachráněna a také chápu, že lidé, kteří neznají fyziologii trávení koní nevědí, co mohou způsobit, ale sakra proč porušují zákazy, které tam asi nejsou jen pro srandu králíkům, to prostě nepochopím. Osobně pěkně zuřím, když cizí lidé krmí mého koně. Copak já chodím kolem vrat jiných lidí a házím přes ně buřty pro jejich psa nebo kočku? To nedělá nikdo, ale koně chtějí krmit všichni. A to i navzdory varovným cedulkám typu: NEKRMTE KONĚ! či ZÁKAZ KRMENÍ KONÍ! Ty cedulky tam však nejsou z čistého sobectví majitele koní, že se s vámi nechce podělit o radosti, které při krmení cizího koně zažíváte. Pravda je taková, že někteří koně jsou velmi citliví na přesnou krmnou dávku, jiní mají zase potíže s některými druhy krmiv, mohou být alergičtí na některé složky, mohou špatně snášet některé druhy potravy, a to cizí lidé vůbec o tom koni netuší. Kůň může pak dostat těžkou koliku, nebo mít jiné potíže a odejít na věčné pastviny, nebo se z toho bude dlouho léčit. Vy budete pár minut nadšení, že krmíte koníčka a za několik dní tím možná připravíte noční můru nějaké malé holčičce, protože jí zabijete jejího nejlepšího zvířecího přítele. Takže pokud chcete krmit nějaká zvířata, sypejte třeba zrní holubům, ale cizím koním, prosím vás, nic nedávejte. Možná tím ušetříte nejeden život nebo zdraví dotyčného zvířete. Jestliže toužíte úporně krmit něčí koně, vždy se domluvte s majitelem. Určitě vám rád vyhoví, pokud se slušně zeptáte a doporučí, jaké krmivo smí kůň dostat a v jakém množství.

 

3. TÝRÁNÍ ODPÍRÁNÍM KRMENÍ

V případě, že máte obavy o zdraví cizího, hubeného koně v ohradě a domníváte se, že není krmen, nahlašte to kompetentním orgánům. POZOR! Hubený kůň nemusí vždy znamenat, že se o něj jeho majitel nestará. Pokud je kůň v ohradě hubený, může být nemocný a situaci  hromadou krmení jen zhoršíte. Pokud je hubený z nedostatku krmení, opět vše jen zhoršíte, jestliže koni nasypete tunu žrádla, protože takovému koni se musí krmná dávka zvyšovat postupně. Náhlý přísun velkého množství krmiva toho koně může zabít!! Každopádně zjistěte nejprve, z jakého důvodu je kůň hubený, a až po té jednejte.

 

4. TÝRÁNÍ ZIMOU A BAHNEM

No, a poslední věc, kterou by VŠICHNI lidé měli vědět je, že koně jsou přizpůsobeni k životu venku, běžná zima ani trocha bahna jim nečiní žádné zdravotní potíže, pokud nejsou nemocní nebo příliš staří. Je fajn, že se staráte o dobro zvířat kolem sebe, ale nejdříve byste si měli zjistit, jak se věci skutečně mají, a až potom jednat. Tudíž, nejdřív si přečtěte nebo se zeptejte odborníka, co koním škodí a co ne, potom zjistěte, jaký režim kůň podezřelý z týrání má, a až dospějete k 100% závěru, že zvíře je skutečně týrané, pak teprve začněte podstupovat další kroky. Tímto nikoho nechci nabádat k lhostejnosti, dívejte se kolem sebe a pomáhejte týraným koním. Pitomých lidí, kteří koně týrají, je dost a dost. Avšak nejednejte unáhleně a neztěžujte zbytečně život nevinnému majiteli, který se o své koně stará dobře. Musíte rozlišovat mezi sportovními koňmi, kteří vždy bydleli a bydlí ve stájích, kde se nikdy pořádně neumažou (snadné čištění) a jsou hned po ruce jezdci (úspora času) a mezi ostatními koňmi, jejichž majitelé dbají více na pohodlí a radost svých koní, než svoji vlastní, jsou ochotni si dojít přes celý výběh pro svého miláčka a strávit půl hodinu odstraňováním bahna, aby zjistili, že pod ním je kůň. Kdyby koním venkovní prostředí škodilo, určitě by se více zdržovali ve svých přístřešcích a rozhodně by se neváleli. Opak je však pravdou. Koně válení se po zemi milují a do přístřešku chodí většinou jen ve vedrech hledat stín.

 

Takže shrnuto podtrženo:

 

1. KŮŇ NENÍ PLYŠÁK NA HRANÍ A NEMUSÍ VŽDY TOUŽIT PO DOTYCÍCH. RESPEKTUJTE JEHO POCITY. JESTLIŽE JE BUDETE IGNOROVAT, MŮŽETE DOJÍT K ÚHONĚ!


2. KŮŇ NENÍ POPELNICE, KTERÁ ČEKÁ NA VAŠE ZBYTKY JÍDLA. POPELNICI JE FUK, CO DO NÍ HODÍTE. KONĚ TÍM ALE MŮŽETE ZABÍT!


3. KŮŇ JE NĚČÍ MAJETEK, STEJNĚ JAKO AUTO, A NEJSTE TEDY OPRÁVNĚNI NA NĚJ SAHAT KDYKOLI SE VÁM ZAMANE.


4. HUBENÉMU KONI NIKDY NEPŘILEPŠUJTE PEČIVEM A OVOCEM, I KDYŽ JE VÁM HO LÍTO. MŮŽETE TÍM JEHO STAV JEŠTĚ VÍC ZHORŠIT.


5. KŮŇ ŽIJÍCÍ 24 HODIN VE VÝBĚHU NENÍ TÝRANÝ.


6. SPORTOVNÍ KONĚ NEBYDLÍ VE STÁJÍCH PROTO, ŽE BY VENKU UMŘELI. JE TO JEN POHODLNĚJŠÍ PRO JEJICH MAJITELE, ANEBO NEJSOU K DISPOZICI VÝBĚHY.

Číst více...

Tento článek je věnován kompletně VŠEOBECNÉ jezdecké licenci. Pokud si přejete věnovat se jen určitému tématu, kliknětě na výběr níže a budete přesměrováni kam potřebujete.

 

O všeobecné ZZVJ

Okruhy otázek

Otázky a odpovědi

Otázky bez odpovědí

Fotogalerie, předvedení koně, drezurní úloha a plánek parkuru

 

 

O VŠEOBECNÉ ZZVJ

Všeobecná licence jezdce opravňuje k účasti na parkurových, drezurních a military závodech, pod hlavičkou ČJF a je základním kamenem pro další vzdělávání. Za 3 roky po složení ZZVJ si jezdec může udělat licenci cvičitele, potom trenéra atd., která jej bude opravňovat k výcviku jezdců a koní.

 

Zkouška všeobecné ZZVJ se (nově od května 2016) skládá ze čtyř částí. Jsou to:

Předvedení koně - tato úloha obsahuje předvedení koně před porotou v zastavení a zootechnickém postoji, kroku a klusu s jedním obratem kolem kuželu nebo jiného předmětu k tomu sloužícímu. Viz. fotogalerie podl článkem.

Bezpečný pohyb na jízdárně: kde jezdci musejí prokázat, jak zvládají pohyb na jízdárně ve více koních. To znamená, že na jízdárně budou přítomni 3 nebo 4 jezdci a dle pokynů komise budou jezdit ve všech chodech a provádět různé cviky po dobu 15 - 20 minut. Bude se hodnotit především to, jak jezdci ovládají své koně mezi ostatními, jaké mají prostorové dovednosti a musejí prokázat znalost jízdárenských pravidel a převést je do praxe.

Drezurní zkouška Z1 ( úloha viz. fotogalerie dole).

Základní parkur o výšce překážek do 80 cm (plánek ve fotogalerii).

 

 

Předvedení koně v praxi:

Kůň se vede z levé strany. Jezdec jde vedle plece koně, otěže jsou sejmuty z krku koně. Jezdec otěže uchopí pravou rukou cca na šířku dlaně od kroužků udidla tak, že otěž prochází mezi ukazovákem a prostředníkem. Levá ruka drží konec otěží. Palec směřuje vzhůru. Jezdec s koněm takto dojde krokem před komisi, kde se zastaví. Vykročí pravou nohou krok vpřed a na této noze provede obrat vpravo tak, aby stál čelem ke koni. Levou rukou uchopí levou otěž, pravou rukou pravou otěž a pomocí tlaku jedné nebo obou otěží koně našteluje do správné pozice, tzv. zootechnického postoje, kdy je levá přední končetina koně předkročená a levá zadní končetina zakročená. Hlava se koni mírně pozvedne, otěže drží jezdec do stran (vuz. foto v galerii). Jezdec představí sebe, koně a stáj. Pak udělá krok zpět tak, aby stál po levé straně koně a vykročí vpřed. Projde kolem otočného bodu, kdy otáčí koně vždy směrem od sebe a poté vyzve koně ke klusu. Zpočátku mírnějším tempem, potom živějším.

 

 

Základní podmínky pro připuštění jezdce ke zkoušce všeobecné licence:

Věk 12 let a výše.

Jezdec musí mít garanta, což je člověk s licencí instruktora nebo trenéra, který ručí za připravenost jezdce ke zkoušce a který musí být u zkoušky přítomen.

Minimální počet uchazečů 6.

Zápisné kolem 500 Kč a poplatky rozhodčím ve výši kolem 1 000 Kč pro jednoho (píšu kolem, protože se to každým rokem může změnit).

Pokud uchazeč neuspěje v teoretické nebo praktické části, smí jít na opravu nejdříve za 2 měsíce, nejpozději však do 2 let. Jestliže uchazeč neuspěje ani při opravě některé z částí ZZVJ, musí vykonat zkoušku potom celou a nejdříve za 6 měsíců.

 

 

Další postřehy:

Kůň může být vypůjčený, nemusí být ve vlastnictví jezdce. Na jednom koni se můžou vystřídat max. 2 jezdci. Na parkur může jet jezdec na jiném koni než na drezuru.

 

Jezdec musí mít ke zkoušce čtenáře úlohy, psací potřeby, musí mít k dispozici koně schopného zkoušku vykonat a musí mít startovní číslo.

 

Jezdec obdrží licenci po složení zkoušek, které se skládají z testu o 35 otázkách z nichž může být maximálně 5 špatně, a z praktické zkoušky, která obsahuje 3 části: Předvedení koně, drezuru Z1 (nejjednodušší úloha) a parkur o osmi skocích s max. výškou 80 cm.

 

Dbá se především na správné provedení cviků a schopnost jezdce ovládat koně, jezdec může mít malé nedostatky v sedu a kůň nemusí mít dokonalý rámec těla.

 

Jezdec musí mít vhodný a hlavně čistý úbor, tj. jezdecké sako, vázanku nebo jezdecké triko s límečkem, jezdeckou obuv, rajtky (nikoli pantalony nebo džíny) ideálně bílé barvy, přilbu, v případě nízkých bot musí mít jezdec chapsy, nikoli plátěné návleky.

 

Kůň je postrojen dle skokových pravidel, ale na drezurní část může mít jezdec tušírku. Jezdecká výstroj i kůň musejí být naleštění a kůň by měl alespoň drezuru absolvovat s upravenou hřívou.

 

Jezdec je vyloučen za příliš velké pochybení (např. 3x vyhnutí překážky) nebo za pád koně či jezdce.

 

Licenci si musí jezdec každý rok prodlužovat, pokud chce ten daný rok závodit, což v roce 2016 činí 500 Kč za rok. Dále se musí každý rok platit členství v ČJF, 100 Kč za rok.

 

Dole v galerii najdete základní drezurní úlohu pro rok 2014 (platnou i dnes, v roce 2016), která se jezdí na všeobecné ZZVJ a plánek parkuru k ZZVJ.

 

Více informací se dozvíte na stránkách ČJF, kde si můžete stáhnout dokument Vzdělávání v ČJF - komplexní dokument, ve kterém najdete potřebné informace o všech zkouškách. Pro vstup na stránku ČJF s informacemi o ZZVJ klikněte ZDE.

 

 

OKRUHY - pokud kliknete na daný okruh, budete přesměrováni na tentýž okruh s otázkami a odpověďmi.

1.OKRUH: ANATOMIE A FYZIOLOGIE KONĚ. BARVY, ZNAKY, VÝŽEHY

2.OKRUH: NAPÁJENÍ, KRMENÍ, OŠETŘOVÁNÍ A KOVÁNÍ

3.OKRUH: ÚRAZY A NEMOCI KONÍ

4.OKRUH: ZLOZVYKY A CHOVÁNÍ KONÍ

5.OKRUH: CHODY KONĚ, NOHOSLED

6.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ OŠETŘENÍ KONĚ

7.OKRUH: OŠETŘOVÁNÍ KONÍ PŘED A PO JEŽDĚNÍ

8.OKRUH: BEZPEČNOST PŘI OŠETŘOVÁNÍ KONĚ, BEZPEČNOST JEZDCE A ZÁKLADNÍ PRVNÍ POMOC

9.OKRUH: BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA NA JÍZDÁRNĚ, NA OPRACOVIŠTI, NA ZÁVODECH

10.OKRUH: BEZPEČNOST PŘI POHYBU NA VEŘEJNÉ KOMUNIKACI

11.OKRUH: ÚSTROJ A VÝSTROJ JEZDCŮ,VÝSTROJ KONÍ PRO ÚČELY TRÉNINKU I SOUTĚŽÍ. OCHRANNÉ POMŮCKY KONĚ A JEZDCE

12.OKRUH: CHOV KONÍ

13.OKRUH: SPRÁVNÝ SED JEZDCE A JEHO PŮSOBENÍ NA KONĚ. VHODNÉ POUŽITÍ POMŮCEK

14.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOSTI Z JEDNOTLIVÝCH DISCIPLÍN JEZDECKÉHO SPORTU

15.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST VŠEOBECNÝCH PRAVIDEL JEZDECKÉHO SPORTU

16.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST O ČESKÉ JEZDECKÉ FEDERACI a FEI

17.OKRUH: HISTORIE JEZDECKÉHO SPORTU V ČR I ZAHRANIČÍ

18.OKRUH: ETIKA KE KONI A DRUHÝM JEZDCŮM

 

 

OTÁZKY K ZZVJ BEZ ODPOVĚDÍ:

1.OKRUH: ANATOMIE A FYZIOLOGIE KONĚ. BARVY, ZNAKY, VÝŽEHY.


1) Čemu říkáme na noze koně „kaštánek“?

2) Co je to valach?

3) Jak vypadá kůň, kterého označujeme jako plaváka?

4) Jak vypadá ryzák?

5) Jak vypadá albín?

6) Jakou barvu mají při narození vybělující bělouši?

7) Co jsou u koně získané znaky?

8) Co patří u koně mezi vrozené znaky?

9) Jaký je počet zubů dospělého koně?

10) Vidí kůň všude kolem sebe?

11) Vidí kůň za sebe?

12) Jaká je ostrost sluchu koně v porovnání s člověkem (stejná, větší, menší)?

13) K čemu slouží značná pohyblivost ucha koně?

14) Jak působí na koně nízké tóny?

15) Kdy můžeme polokrevného koně zpravidla považovat za plně vyspělého a zatížit jej náročnou prací?

16) Co se myslí slovním spojením „exteriér koně“?

17) Jaké je zoologické zařazení koně?

18) Z jakých tří částí se skládá nejspodnější část končetin koně?

19) Kde se nachází u koně bílá čára?

20) Jaká je normální tělesná teplota koně?

21) Kolik krčních obratlů má kůň?

22) Kůň má vrozený pud stádový. Co to znamená?

23) Jaká je průměrná hmotnost (váha) českého teplokrevníka?

 

 

2.OKRUH: NAPÁJENÍ, KRMENÍ, OŠETŘOVÁNÍ A KOVÁNÍ


1) Kolik vody vypije kůň průměrně denně?

2) Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda odstátá?

3) Co je objemové krmivo?

4) Jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit?

5) Co je to pantoflice?

6) V jakých časových intervalech je nutné zajistit úpravu kopyt?

7) Co je zakování?

8) Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku (druh obilí)?

9) Jaké známe pamlsky pro koně?

10) Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když je dost sněhu?

11) Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?

12) Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl?

13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

14) Jak můžeme koni upravit oves?

15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?

16) Měl by mít kůň při krmení klid?

17) Co je to místování?

18) Jak se nazývá hřebík používaný k upevnění podkovy?

19) Proč mají koně podkovy?

20) Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?

21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

 

 

3.OKRUH: ÚRAZY A NEMOCI KONÍ


1) Co je to nášlap?

2 Co je to zášlap?

3) Jaké jsou základní projevy koliky?

4) Co musíme dělat při podezření na koliku?

5) Proč musíme u koní (a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány desinfikovat?

6) Co jsou „nálevky“?

7) Co je to nehnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?

8) Co bývá příčinou hniloby kopyt?

9) Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění?

10) Co je u koně „kohoutí krok“?

11) Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne kulhat?

12) Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu kořen ocasu?

13) Může mít kůň vši?

14) Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?

15) Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?

16) Může kůň zvracet?

17) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?

18) O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?

19) Co je příčinou onemocnění, kterému se říká černá zástava moči neboli sváteční nemoc?

 

 

4.OKRUH: ZLOZVYKY A CHOVÁNÍ KONÍ


1) Co je tkalcování (hodinaření)?

2) Co to znamená, když má kůň červenou stužku v ocase?

3) Co je u koně klkání?

4) Umí kůň vyjádřit náklonnost nebo nelibost a odpor?

5) Proč bychom měli podporovat přátelské vztahy mezi koňmi?

6) Dokáže kůň něco dělat svému jezdci „schválně“?

7) Jak koně většinou reagují na strach?

8) Jak se chová kůň, když přijde k neznámému předmětu?

9) Dá se tzv. pud potravový využít v tréninku (je vhodné koně při tréninku odměnit pamlskem)?

10) Stává se často, že kůň s potravou spolkne i cizí předmět (kámen, hřebík)?

11) Je kůň zvíře samotářské nebo stádové?

12) Je při výcviku koně důležitý hlas jezdce?

13) Jak se chovají koně, kteří mají nedostatek pohybu?

14) Jak se kůň zpravidla brání (i z hlediska evoluce a historického vývoje)?

15) Co znamená, když má kůň uši dozadu podél hlavy?

 

 

5 .OKRUH: CHODY KONĚ, NOHOSLED


1) Jaké jsou základní chody koně?

2) Jaký je nohosled koně v kroku, klusu a cvalu?

3) Co je křižování ve cvalu?

4) Která noha začíná vždy při správném nacválání?

5) Jak kůň couvá (nohosled)?

6) Umí kůň plavat?

7) Může mít kůň nepravidelné chody?

8) Jak se projevuje mimochod v kroku?

9) Co je rozložený cval?

10) Na kterou nohu koně na jízdárně v lehkém klusu vysedáme?

11) Co je to nákrok?

12) Co je to kontracval?

13) Co znamená, v souvislosti s pohybem koňských končetin, výraz „strouhání“?

14) Je při jízdě v terénu v lehkém klusu důležité střídat nohy? Jestliže ano, proč?

 


6.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ OŠETŘENÍ KONĚ


1) Co patří k základům zdravotní péče o koně?

2) Co by měla obsahovat lékárnička majitele koně?

3) Jak má vypadat správně ošetřená srst koně?

4) Kde zpravidla hledáme nejdříve příčinu kulhání koně?

5) Jak docílíme toho, aby kůň neprochladl?

6) Odčervujeme koně individuálně nebo je vhodnější odčervit všechny koně ve stáji najednou?

7) Co je to víchování koní?

8) Musí se koním pročesávat hříva a ocas?

9) Je správné, aby měli koně společné čištění?

10) Proč bychom měli koně na začátku i na konci výcvikové hodiny krokovat?

11) Jaká jsou rizika, pokud jezdec po výcvikové hodině nechá v boxe koně zadýchaného a zpoceného?

12) Co je to podlom ve spěnce a jak se ošetřuje?

 


7.OKRUH: OŠETŘOVÁNÍ KONÍ PŘED A PO JEŽDĚNÍ


1) Jaké jsou základní pomůcky pro čištění koně?

2) Musí se koni vybírat sláma z ocasu? Pokud na jízdárně potkáme koně se slámou v ocasu, co to vypovídá o jeho jezdci?

3) Jaký další význam má čištění koní (kromě zbavování ho nečistoty)?

4) Vadí koním průvan?

5) Je důležité stáj vhodně větrat? Pokud ano, proč?

6) Můžeme koně bezprostředně po těžké práci (tréninku) umýt?

7) Čím ošetřujeme koni kopyta?

8) Čistíme koně před nebo po ježdění?

9) Co se může stát, když jezdec před či po ježdění nevybere koni z kopyt?

10) Je vhodné koně při ošetřování uvazovat a proč?

11) Jaký by měl být uzel, kterým koně přivazujeme (z hlediska bezpečnosti)?

12) Na co se používá kopytní háček?

 


8.OKRUH: BEZPEČNOST PŘI OŠETŘOVÁNÍ KONĚ, BEZPEČNOST JEZDCE A ZÁKLADNÍ PRVNÍ POMOC


1) Jaká obuv je vhodná při ošetřování koně (je vhodné mít při ošetřování koně otevřenou obuv)?

2) Proč musíme koně před vstupem do boxu oslovit?

3) Jaká má být poskytnuta pomoc jezdci, který se při pádu z koně uhodil do hlavy a zvrací?

4) Jak by měl jezdec stát při čištění kopyt?

5) Jaké očkování by měl mít určitě ten, kdo se pohybuje u koní?

6) Jak ošetříme drobné poranění?

7) Jezdec si po pádu vyrazil dech. Jak mu pomůžeme?

8) Kdo může chodit do stáje?

9) Jak ustrojený má být kůň, kterého potřebujeme někam převést (ze stáje do stáje)?

10) Jak držíme vodítko při vedení koně?

11) Tato otázka v dokumentech ČJF chybí

12) Z jaké strany koně jde jezdec, pokud koně vede?

13) Jaké telefonní číslo má záchranná lékařská služba?

14) Proč musí být v klubovně či stáji humánní a veterinární lékárnička?

 


9. OKRUH: BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA NA JÍZDÁRNĚ, NA OPRACOVIŠTI, NA ZÁVODECH


1) Jezdí-li na jízdárně více jezdců, kdo má přednost na stěně?

2) Jak se míjejí jezdci na jízdárně nebo na opracovišti?

3) Kdo a kdy musí mít na hlavě přilbu?

4) Proč by měli jezdci na koni nosit rukavice?

5) Je vhodné, aby s koněm manipulovala osoba pod vlivem omamných a psychotropních látek?

7) Co by měl udělat jezdec při závodech na opracovišti, chce-li najíždět na překážku?

8) Kde při příjezdu na závody vykládáme koně?

9) Co musíme udělat před vyložením koní na závodech?

10) Jak by měl probíhat první výcvik začínajícího jezdce při příchodu do jezdeckého střediska?

11) Je vhodné, aby jezdec na koni kouřil, žvýkal, telefonoval?

12) Kdo dohlíží na bezpečnost přípravy jezdců a koní na opracovišti?

13) Pokud jede na vyjížďku výcvikově nevyrovnaná skupina, podle koho se řídí náročnost vyjížďky?

14) Jaká je bezpečná vzdálenost mezi koňmi, kteří jdou v zástupu?

 


10. OKRUH: BEZPEČNOST PŘI POHYBU NA VEŘEJNÉ KOMUNIKACI


1) Čím se řídí jezdec na veřejné komunikaci?

2) Na jaké straně silnice se pohybují jezdci při jízdě na veřejné komunikaci?

3) Jak je hodnocen jezdec na koni na veřejné komunikaci (z hlediska pravidel silničního provozu)?

4) Jsou jezdci povinni nosit při pohybu na veřejné komunikaci za tmy noční reflexní pásky? Pokud ano, jaké jsou jejich barvy?

5) Jaké znamení dává při odbočování na silnici jezdec na koni?

 


11. OKRUH: ÚSTROJ A VÝSTROJ JEZDCŮ,VÝSTROJ KONÍ PRO ÚČELY TRÉNINKU I SOUTĚŽÍ. OCHRANNÉ POMŮCKY KONĚ A JEZDCE


1) Jaká je funkce bezpečnostního zámku sedla?

2) Jaká je maximální povolená délka bičíku při parkurových soutěžích?

3) Jaká je maximální povolená délka bičíku při drezurních soutěžích na velkých koních a pony?

4) K čemu slouží na sedle poprsník?

5) Proč se koním dávají zvony?

6) Jak musí být ustrojen kůň, vodím-li ho na závodech „na ruce“?

7) Jak dlouhá by měla být lonž?

8) Ve které ruce držíme lonž při lonžování koně?

9) Jak se zapíná hannoverský nánosník?

10) K čemu slouží nánosník?

11) Jak široké by měly být třmeny?

12) Co jsou pantalony?

13) Jaké jsou součásti uzdečky?

14) Jaké jsou součásti sedla?

15) Z čeho se skládá martingal?

16) Můžeme nastoupit do soutěže s koněm, na němž je pokrývka (deka)?

17) Kde najdeme informace o korektním výstroji koně na závody?

18) Jak dlouhé by měly být lícnice ve vztahu k poloze udidla v koňské hubě?

19) Jaké jsou nejčastější typy nánosníků?

20) Kde mají být třmeny při manipulaci se sedlem před či po ježdění?

21) V jaké vzdálenosti by měl být podbřišník sedla od loketního kloubu koně (kolik pěstí)?

22) Kterým směrem vedou při upevňování kamaší na končetiny koně zápinky (kožené, plastové, suché zipy...)?

23) K čemu slouží podsedlová dečka?

24) Jaké jsou základní pomůcky k lonžování?

25) Na co se používá podocasník?

26) Proč sedlový materiál po ježdění čistíme, sušíme, mažeme?

 


12. OKRUH: CHOV KONÍ


1) Jak dlouho je klisna březí?

2) Kdy se hříbata odstavují od matky?

3) Jak dlouho po porodu většinou klisna vstává?

4) Je vhodné pomáhat hříběti při prvních pokusech o stoupnutí si?

5) Proč klisna hříbě po porodu olíže?

6) Co je inseminace?

7) Kdy hříbě začíná žrát trávu?

8) V jakých barvách se chová plemeno kladrubský kůň?

9) Co je to mula?

10) Tato otázka v dokumentech ČJF chybí.

11) Co je to mezek?

12) Jak se nazývá divoký kůň, jehož světovou plemennou knihu vede ZOO Praha?

 


13. OKRUH: SPRÁVNÝ SED JEZDCE A JEHO PŮSOBENÍ NA KONĚ. VHODNÉ POUŽITÍ POMŮCEK.


1) V jakém místě sedla by měl jezdec sedět?

2) V jaké přímce by měly být části jezdcova těla?

3) Jaká je přímka pro správně držení otěží?

4) Kterými třemi základními pomůckami jezdec působí na koně?

5) V kterém stupni drezury smí jezdec začít používat ostruhy při drezurních soutěžích?

6) Proč by měl začínající jezdec při práci na jízdárně přendávat bičík z ruky do ruky při změně směru?

7) Co je přilnutí?

8) K čemu slouží lehký sed?

 


14. OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOSTI Z JEDNOTLIVÝCH DISCIPLÍN JEZDECKÉHO SPORTU


SKOKOVÁ PRAVIDLA

1) Co musí udělat jezdec, který je v důsledku pádu na kolbišti vyloučen?

2) Smí jezdec v sedle přijmout podávaný bič, který mu upadl?

3) Smí jezdec v sedle přijmout podávanou přilbu, která mu spadla?

4) Jaká je penalizace za shození překážky nebo došlap do vodního příkopu?

5) Smí jezdec po vyloučení za neposlušnost absolvovat zkušební skok?

6) Co se stane, odstartuje-li jezdec bez znamení ke startu zvoncem?

7) Jak jezdec opraví to, když kůň odepře poslušnost a neskočí druhý skok dvojskoku?

8) Jaká je penalizace, když je dvojici na parkuru po poboření překážky zastaven čas, kůň se splaší a jezdec spadne?

9) Na které straně parkurové překážky je umístěn bílý praporek, na které červený praporek?

10) Jaká je penalizace za pád jezdce nebo koně na parkuru?

11) Jaké překážky musí být na opracovišti?

12) Jak vysoké překážky smí jezdec skákat na opracovišti?

13) Co je to oxer?

14) Co jsou to skoková pravidla a kde je najdeme?


DREZURNÍ PRAVIDLA

1) Jaké jsou rozměry drezurního obdélníku?

2) Může jezdec jet úlohu zpaměti, když ostatním se čte?

3) Jaký průměr má velký kruh?

4) Od kterého stupně soutěží je jezdcům povolen frak?

5) Jaká je penalizace při pádu jezdce nebo koně v drezurním obdélníku?

6) Jaká je stupnice známek pro hodnocení drezurní úlohy?

7) Jaká je penalizace za 1., 2. a 3. omyl při drezurní úloze?

8) Z jakého materiálu mohou být ostruhy pro drezurní soutěže?

9) Jaká je penalizace, když jezdec vjede do obdélníku bez znamení povolení startu zvoncem?

10) Jak drží jezdec otěže při pozdravu v drezurní úloze?

11) Smí jezdec během drezurní soutěže používat hlasových pomůcek?

12) Co je to volná sestava (kür)?

13) Co jsou to drezurní pravidla a kde je najdeme?

 


15.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST VŠEOBECNÝCH PRAVIDEL JEZDECKÉHO SPORTU


1) Jaké jsou discipliny jezdeckého sportu?

2) Může se jezdec zúčastnit dekorování bez koně, tj. pěšky?

3) Jaké jsou potřebné doklady jezdce pro start?

5) Jaké jsou potřebné doklady koně pro start?

6) Jak staří koně se mohou zúčastnit národních jezdeckých závodů?

7) Co musí na závodech kůň stále nosit?

8) Jakých soutěží (do jakého stupně obtížnosti) se mohou účastnit děti?

9) Může se na závodech používat pevný martingal?

10) Mohou mít ostruhy kolečka? Pokud ano, za jakých podmínek?

11) V kolika soutěžích může kůň startovat v jednom dni?

12) Jaká je povolená váha jezdce při soutěžích?

13) Jaká jsou pravidla pro předvádění koně na ruce?

14) Co jsou to všeobecná pravidla a kde je najdeme?

15) Čím se musí řídit jezdecké soutěže?

 


16.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST O ČESKÉ JEZDECKÉ FEDERACI a FEI


1) Kdo organizuje jezdecký sport v České republice?

2) Jaká je zkratka mezinárodní jezdecké federace?

3) Čím se musí řídit všechny jezdecké soutěže?

4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

5) Kdo je úřadujícím prezidentem ČJF?

6) Kde má sídlo ČJF?

7) Kde má sídlo FEI?

8) Kdo je úřadujícím prezidentem FEI?

 


17.OKRUH: HISTORIE JEZDECKÉHO SPORTU V ČR I ZAHRANIČÍ


1) Ve kterém roce bylo Československo přijato do mezinárodní jezdecké federace?

2) Jak se jmenovala čs. dvojice, která v roce 1928 vyhrála na OH v Amsterodamu parkurové soutěže?

3) Kdy byl založen hřebčín v Kladrubech?

4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

5) Které plemeno chované v České republice má status živé národní kulturní památky?

 


18.OKRUH: ETIKA KE KONI A DRUHÝM JEZDCŮM


1) Na co musíme dbát při ježdění na koni a při jeho výcviku z hlediska jeho zdraví?

2) Co je „barování“?

3) Na co dbáme při nasazování uzdečky?

4) Můžeme se ke koni chovat jako k tělocvičnému nářadí?

5) Co se stane, když jezdec svého koně při soutěžích zraní ostruhou?

6) Má přednost pohoda a zdraví koně nad všemi ostatními požadavky?

7) Může soutěžit kůň vykazující příznaky nemoci nebo kulhání?

8) Co nesmí být nikdy při výcviku tolerováno?

9) Je důležité, aby jezdec po sesednutí z koně povolil podbřišník a nánosník, a jestliže ano, tak proč?

 

 

OTÁZKY A ODPOVĚDI k ZZVJ (2016). Odpovědi k otázkám jsou prověřené a správné (píšu proto, že jsem v některých, i nových, publikacích našla jisté rozpory, ale nenapsala bych sem nic, s čím si nejsem jistá, všechny nesrovnalosti jsem si zkontrolovala v pravidlech a jiných zdrojích).

1 OKRUH: ANATOMIE A FYZIOLOGIE KONĚ. BARVY, ZNAKY, VÝŽEHY


1) Čemu říkáme na noze koně „kaštánek“?

Kaštánek je rohovitý útvar nacházející se na vnitřní straně karpu a hlezna. Je to zakrnělý prst, odkaz na předky koní, kteří jej kdysi měli plně vyvinutý.

 

2) Co je to valach?

Valach je vykastrovaný hřebec. To znamená, že mu byla odebrána varlata, která tvoří spermie. Bez nich se valach nemůže rozmnožovat.

 

3) Jak vypadá kůň, kterého označujeme jako plaváka?

Plavák má žlutohnědou barvu srsti, černé končetiny a žíně. Někteří mají úhoří pruh, někteří ne. Ti, kteří ho mají, často nejsou skuteční plaváci, ale nazývají se bay dun. Avšak ne každý plavák s úhořím pruhem musí být nutně bay dun. Ovšem každý bay dun musí mít úhoří pruh. To však často prozradí pouze genetický test, protože na pohled jsou občas bay dun od plaváků k nerozeznání. O této poměrně složité problematice se dozvíte více v připravovaném článku o zbarvení koní.

 

4) Jak vypadá ryzák?

Ryzák je kůň s rezavou barvou srsti a žíní. Žíně mohou být světlejší nebo i tmavší. Tito koně mívají často odznaky.

 

5) Jak vypadá albín?

Albín je bílý kůň, který má minimum pigmentu nebo žádný pigment. Pravý albín má červené oči, pseudoalbín oči modré. Kopyta jsou světlá, kůže je růžová. Více o albínech a pseudoalbínech najdete ZDE.

 

6) Jakou barvu mají při narození vybělující bělouši?

Vybělující bělouš může mít jakoukoli základní barvu, vraník, hnědák, ryzák, žluťák.. Postupem času, dříve či později, tito koně vybělují, mají barevné chlupy smíšené s bílými, až jsou nakonec celí bílí. Kopyta mívají tmavá, oči také.

 

7) Co jsou u koně získané znaky?

Tyto znaky kůň získá během života, nerodí se s nimi. Jedná se o různé výžehy nebo zbělení srsti vlivem otlačení od sedla či nějakého zranění.

 

8) Co patří u koně mezi vrozené znaky?

S vrozenými znaky se kůň narodí. Jedná se o nejrůznější odznaky na hlavě, lysiny, hvězdy, nosní pruhy, či o odznaky na končetinách.

 

9) Jaký je počet zubů dospělého koně?

Hřebci mívají 40 zubů, klisny 36, protože nemají špičáky, ale není to 100% pravidlo. I klisně může občas vyrůst špičák.

 

10) Vidí kůň všude kolem sebe?

Ano, vidí, protože má oči posazené po stranách hlavy. Díky tomu vidí do stran i před sebe. Nevidí pouze za sebe a těsně před nos a jeho nejbližší okolí.

 

11) Vidí kůň za sebe?

Nevidí, tam je jeho slepá zóna.

 

12) Jaká je ostrost sluchu koně v porovnání s člověkem (stejná, větší, menší)?

Koně slyší lépe než člověk. Citliví jsou hlavně na vysoké tóny.

 

13) K čemu slouží značná pohyblivost ucha koně?

Kůň uchem pouze neposlouchá, ale též komunikuje. Pro sluch je pohyblivost uší také důležitá, kůň tak lépe zachytí zvuk a lokalizuje přesně, odkud přichází.

 

14) Jak působí na koně nízké tóny?

Nízké tóny koně uklidňují.

 

15) Kdy můžeme polokrevného koně zpravidla považovat za plně vyspělého a zatížit jej náročnou prací?

Záleží na plemeni a zralosti koně. Někteří koně jsou rannější, jiní pozdnější. Plně zatížit polokrevného koně je vhodné až v 5 letech jeho věku. Dříve to není vhodné z důvodu nedostatečného vyvinutí kostry a jiných částí těla koně.

 

16) Co se myslí slovním spojením „exteriér koně“?

Exteriér je zevnějšek. To, jak kůň vypadá. Tzn. stavba jeho těla, barva srsti, odznaky, výška apod.

 

17) Jaké je zoologické zařazení koně?

Kůň patří do řádu lichokopytníků, do čeledi koňovitých. Rod Equus. Více se dozvíte ZDE.

 

18) Z jakých tří částí se skládá nejspodnější část končetin koně?

Od shora je to spěnka, korunka, kopyto.

 

19) Kde se nachází u koně bílá čára?

Nachází se na spodní straně kopyta, cca půl cm od kraje kopyta.

 

20) Jaká je normální tělesná teplota koně?

Normální teplota koně je 37 - 38 stupňů Celsia.

 

21) Kolik krčních obratlů má kůň?

Kůň má 7 krčních obratlů.

 

22) Kůň má vrozený pud stádový. Co to znamená?

To znamená, že kůň je stádové zvíře a je nerad osamocený. Pak si přijde zranitelný. Proto se snaží za každou cenu držet u stáda.

 

23) Jaká je průměrná hmotnost (váha) českého teplokrevníka?

Hmotnost tohoto plemene se průměrně pohybuje kolem 500 kilogramů.

 

 


2. OKRUH: NAPÁJENÍ, KRMENÍ, OŠETŘOVÁNÍ A KOVÁNÍ


1) Kolik vody vypije kůň průměrně denně?

Toto je velmi sporné. Záleží na počasí, fyzické zátěži, zdravotním stavu a plemeni, či velikosti koně. Takže rozmezí je široké: 20 - 60 litrů za den.

 

2) Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda odstátá?

Odstátá voda je vhodnější, protože není tak ledová, jako může být voda z kohoutku. Ideální teplota 10 - 12 stupňů.

 

3) Co je objemové krmivo?

Objemovým krmením se rozumí např. seno, senáž, siláž, sláma, tráva na pastvě. Je určené k zasycení koně.


4) Jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit?

Po dobu 5 - 6 týdnů, protože v senu probíhají fermentační procesy, díky nimž by kůň mohl dostat koliku.

 

5) Co je to pantoflice?

Pantoflice je nejjednodušší typ podkovy. Nemá ozuby ani hmatce.


6) V jakých časových intervalech je nutné zajistit úpravu kopyt?

Běžně se kopyta upravují po 6 až 8 týdnech. Záleží na mnoha faktorech.

 

7) Co je zakování?

Zakování může nastat při podkování koní. Podkovák se špatně přibije a zasáhne živou kopytní škáru, což koni způsobí bolest.

 

8) Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku (druh obilí)?

Nejvhodnější je pšeničná podestýlka, je jemná a dobře saje. Ovesná je také jako podestýlka příjemná a saje ještě lépe než pšeničná, ale koním dosti chutná, takže pokud bude mít koník  hlad, moc jí v boxe nezbyde.


9) Jaké známe pamlsky pro koně?

Vhodné pamlsky jsou jablka a mrkve, v malé míře tvrdý chleba či průmyslové pamlsky s vitamíny. Vše ale není vhodné pro všechny koně, je třeba dát pozor, zda nějaký pamlsek koni nezpůsobuje koliku.


10) Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když je dost sněhu?

Ano, je to nutné, ačkoli mnoho koní jí sníh a méně pijí, musejí mít k dispozici i běžnou vodu.


11) Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?

Ideálně by kůň měl žrát neustále po celý den a noc. Optimálně alespoň 3x denně, s větší dávkou krmení na večer. Krmení dodáváme ideálně ve stejnou hodinu a změny provádíme velmi pozvolna.


12) Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl?

Solný liz obsahuje důležité minerální látky, nezbytné pro správné fungování těla koně, které si domácí kůň nemůže jinak opatřit.


13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

Toto je velmi sporné. Záleží na počasí, fyzické zátěži, zdravotním stavu a plemeni, či velikosti koně. Takže rozmezí je široké: 20 - 60 litrů za den.

 

14) Jak můžeme koni upravit oves?

Ideální úprava ovsa pro koně je mačkání.


15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?

Ano, dá, pokropením či namočením sena.


16) Měl by mít kůň při krmení klid?

Ano, pro správné trávení je důležité, aby byl kůň při krmení v klidu.

 

17) Co je to místování?

Čištění boxu, odstranění hnoje a navezení čisté podestýlky.


18) Jak se nazývá hřebík používaný k upevnění podkovy?

Podkovák.


19) Proč mají koně podkovy?

Důvodů je více. Koně se kovou z důvodu nemoci končetin, vadných postojů, z důvodu ochrany kopyta před opotřebením při práci.


20) Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?

Ječmen, granule, müsli, otruby, sladový květ, kukuřice.


21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

Ano. Například pryšec, blatouch, pryskyřník, náprstník, vlčí mák, ocún, třezalka, bolehlav, oleandr, přeslička, ptčí zob, kapradina, dubové listí, starček, zlatý déšť, rulík, skočec, javor, konvalinka, tis, orlíček, hasivka, ostrožka polní, vlnice, jeřabina.

 

 


3. OKRUH: ÚRAZY A NEMOCI KONÍ


1) Co je to nášlap?

Nášlap je průnik cizího tělesa do kopyta koně. Může to být hřebík, kus skla, ostrý kámen, kovový drát apod.

 

2 Co je to zášlap?

Zášlap, poranění v oblasti korunky, si kůň většinou způsobuje sám na předních končetinách, kdy se dotkne zadní končetinou té přední nebo mu jej na zadní končetině způsobí jiný kůň.


3) Jaké jsou základní projevy koliky?

Kůň se potí, má zvýšený tep, otáčí hlavu směrem k břichu, lehá si a zase vstává, je nervózní, podupává nebo si zadní nohou kope směrem k břichu.


4) Co musíme dělat při podezření na koliku?

Voláme okamžitě veterináře a zamezíme koni přístup ke žrádlu a vodě. U většiny typů kolik je vhodné koně vodit a nenechat lehnout, ale u některých typů kolik se to naopak nesmí.


5) Proč musíme u koní (a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány desinfikovat?

Dělá se to kvůli infekci, která se nesmí dostat do rány. Ta by se mohla zanítit a způsobit velké problémy.


6) Co jsou „nálevky“?

Nálevky jsou měkké nebo tvrdé, váčkové zduřeniny, které se tvoří na hleznech a spěnkách. Důvodem je přetížení koně nebo překrmení. Mékké nálevky nebolí a koně neomezují, tvrdé mohou způsobit kulhání.


7) Co je to nehnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?

Jedná se o přetočení kopytního prstu. Pro koně je to velmi bolestivé a léčení je dlouhodobé. Schvácení vzniká nejčastěji překrmením nebo nadměrným zatížením jedné končetiny. Kůň pak zaujímá postoj podle toho, které končetiny jsou nemocné a přenáší váhu na ty zdravé.


8) Co bývá příčinou hniloby kopyt?

Hnilobu způsobují bakterie, které si hoví ve vlhku a nečistotách.


9) Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění?

Ne. Jezdec musí z koně sesednout. 


10) Co je u koně „kohoutí krok“?

Kohoutí krok je porucha koordinace pánevních končetin. Kůň zvedne trhavě zadní nohu vysoko do vzduchu a pak prudce došlápne na zem.


11) Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne kulhat?

Jezdec musí sesednout a zkontrolovat, zda není kopyto teplé. Pak by mohlo být zakované. Je nutné vše probrat s podkovářem.


12) Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu kořen ocasu?

Kůň může mít exém nebo kožní parazity.


13) Může mít kůň vši?

Ano. Může mít nejen veš koňskou, ale i všenku, což je podobný parazit.


14) Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?

Kůň je apatický, nechce přijímat potravu a vodu, nechce se hýbat, nezajímá se o okolí, má svěšený krk, tělesná teplota může být zvýšená.


15) Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?

Jezdec musí zkontrolovat, co otlak způsobuje, zda špatně srolovaná dečka nebo cizí předmět pod ní, či otlak způsobuje sedlo. Po dobu trvání otlaku nesmí na koni jezdit. Otlak se ošetřuje studenou vodou nebo gelem, v případě zánětu voláme veterináře.


16) Může kůň zvracet?

Nemůže, díky ostrému úhlu pod nímž vstupuje jícen do žaludku.


17) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?

V první řadě proti tetanu a chřipce.


18) O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?

Jde o tetanus, který vyvolává křeče svalů a většinou končí smrtí. Do těla koně se může dostat otevřenou ranou.


19) Co je příčinou onemocnění, kterému se říká černá zástava moči neboli sváteční nemoc?

Jedná se o nemoc, která je způsobena tím, že kůň je krmen v klidovém dni stejně jako ve dni zátěžovém a poté následuje intenzivní zátěž. To vede k poškození svalů a začnou se rozpadat svalová vlákna.

 



4.OKRUH: ZLOZVYKY A CHOVÁNÍ KONÍ


1) Co je tkalcování (hodinaření)?

Tkalcování je stájový zlozvyk, projevující se kýváním koně s rozkročenýma nohama zleva do prava.

 

2) Co to znamená, když má kůň červenou stužku v ocase?

Červenou stužkou se označují kopající koně.


3) Co je u koně klkání?

Klkání je zlozvyk, kdy kůň polyká vzduch. Nejčastěji se při tom zakousne do žlabu nebo hrazení, ale někteří koně klkají i bez toho.


4) Umí kůň vyjádřit náklonnost nebo nelibost a odpor?

Ano, umí a velmi dobře. Koně cítí poměrně širokou škálu emocí a umí jeviditelně vyjádřit.


5) Proč bychom měli podporovat přátelské vztahy mezi koňmi?

Je to důležité pro jejich psychickou pohodu.


6) Dokáže kůň něco dělat svému jezdci „schválně“?

Říká se, že ne, ale někteří koně či poníci umí být škodolibí.


7) Jak koně většinou reagují na strach?

V první řadě útěkem. Když není kam utéct, volí kůň obranu kousáním a kopáním.


8) Jak se chová kůň, když přijde k neznámému předmětu?

Většinou frká, natahuje hlavu, aby si jej mohl prohlédnout a nechce se přibližovat příliš blízko. Některý kůň bude cizí předmět brát v klidu, jiný kolem něho za žádnou cenu nebude chtít projít.


9) Dá se tzv. pud potravový využít v tréninku (je vhodné koně při tréninku odměnit pamlskem)?

Ze začátku výcviku je vhodné odměnit koně pamlskem. Kůň si spojí pamlsek s dobře vykonanou prací. Nevhodné je však naučit tak koně o pamlsek a obtěžovat jezdce šacováním jeho kapes.

 

10) Stává se často, že kůň s potravou spolkne i cizí předmět (kámen, hřebík)?

Ne. Koně mají velmi jemné pysky, jako máme my bříška prstů, tudíž dokáží rozlišit, zda je v krmení nevhodný předmět.


11) Je kůň zvíře samotářské nebo stádové?

Kůň je zvíře stádové.


12) Je při výcviku koně důležitý hlas jezdce?

Ano, vyšší hlas koně povzbudí, hluboký uklidní.


13) Jak se chovají koně, kteří mají nedostatek pohybu?

Kůň může být příliš bujný a vynahrazovat si přebytek energie pod sedlem kozlováním, utíkáním a jiným blbnutím.


14) Jak se kůň zpravidla brání (i z hlediska evoluce a historického vývoje)?

Hlavní obranou koně je útěk. Když není kam utéct, volí kůň obranu kousáním a kopáním.

 

15) Co znamená, když má kůň uši dozadu podél hlavy?

To značí, že kůň není dobře naladěn, má vztek, vyhrožuje nebo dává najevo, že zaútočí.

 

 


5 .OKRUH: CHODY KONĚ, NOHOSLED


1) Jaké jsou základní chody koně?

Krok, klus, cval


2) Jaký je nohosled koně v kroku, klusu a cvalu?

Krok je čtyřdobý chod: 1.LZ - 2.LP - 3.PZ - 4.PP. Klus je dvoudobý chod: 1.LZ+PP- 2.PZ+LP. Cval je třídobý chod: 1.LZ - 2.LP+PZ - 3PP.

 

3) Co je křižování ve cvalu?

Křižování je nečistota chodu ve cvalu. Přední končetiny cválají na jinou stranu než zadní.

 

4) Která noha začíná vždy při správném nacválání?

Začíná vnější zadní noha.


5) Jak kůň couvá (nohosled)?

Kůň couvá posunem diagonálních končetin vzad. LZ+PP a PZ+LP.


6) Umí kůň plavat?

Ano, umí. Plave v diagonálním nohosledu.


7) Může mít kůň nepravidelné chody?

Ano, může to být křižování, nákrok, mimochod, rozložený chod..


8) Jak se projevuje mimochod v kroku?

Kůň většinou došlapuje stejnostrannými končetinami současně. V drezuře je mimochod považován za chybu, ale u speciálních mimochodných plemen se mimochod naopak podporuje.


9) Co je rozložený cval?

Jedná se o čtyřdobý cval, který vzniká při únavě koně nebo ve vyšší rychlosti. Místo tří úderů kopyt slyšíme údery čtyři.


10) Na kterou nohu koně na jízdárně v lehkém klusu vysedáme?

Vysedá se na vnitřní zadní nohu, ale jezdci si často pomáhají pohledem na vnější přední lopatku koně. Když jde tato dopředu, jezdec se zvedne ze sedla a dosedne ve chvíli dopadu oné končetiny na zem.


11) Co je to nákrok?

Nákrok je nečistota chodu, kdy je jedna končetina předsouvána víc než ostatní.


12) Co je to kontracval?

Kontracval je cval na vnější nohu, což je špatně, pokud to jezdec nechtěl.


13) Co znamená, v souvislosti s pohybem koňských končetin, výraz „strouhání“?

Strouháním se rozumí dotek končetin o sebe, nejčastěji v místě spěnkového kloubu. Tato vada vzniká únavou, špatným podkováním, špatným postojem končetin koně. Řešit se dá speciálními kamašemi (struhavkami), nebo speciálním podkováním.


14) Je při jízdě v terénu v lehkém klusu důležité střídat nohy? Jestliže ano, proč?

Ano, je, kvůli jednostrannému zatížení koně, které pro něj není dobré.

 

 


6.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ OŠETŘENÍ KONĚ


1) Co patří k základům zdravotní péče o koně?

Patří sem čištění koně, dezinfekce ran, kontrola zdravotního stavu koně, kontrola zubů, úprava kopyt, odčervování a očkování.


2) Co by měla obsahovat lékárnička majitele koně?

Nůžky, mastičky, dezinfekci, náplast, normální a tlakové obinadlo, vatu, teploměr, pinzetu, škrtidlo, čisté bandáže.


3) Jak má vypadat správně ošetřená srst koně?

Srst má být hladká a lesklá, bez nečistot, vylysalých míst a parazitů.


4) Kde zpravidla hledáme nejdříve příčinu kulhání koně?

Nejprve kontrolujeme kamínky v kopytě a poranění končetin. Pokud nenalezneme příčinu kulhání, voláme odborníka, který může nalézt problém úplně jinde, než pouze v okolí kopyta.


5) Jak docílíme toho, aby kůň neprochladl?

Koně jsou hákliví na průvan, takže koně průvanu zbytečně nevystavujeme. Pokud je kůň zpocený po práci, dáme mu za sedlo při krokování bederku a po odsedlání odpocovací deku. Jestliže je kůň celoročně ve výběhu, ve velmi nepříznivém počasí mu dáme teplou deku.


6) Odčervujeme koně individuálně nebo je vhodnější odčervit všechny koně ve stáji najednou?

Odčervovat je vhodné všechny koně naráz, a to dvakrát za rok, nebo pokud přijde do stáda nový kůň.


7) Co je to víchování koní?

Je to vysoušení zpoceného koně přeloženou slámou. Uvolňujeme tím také napjetí svalů a podporujeme krevní oběh.


8) Musí se koním pročesávat hříva a ocas?

Nemusí. Žíně stačí očistit rukou a vodou. Pročesávat žíně je vhodné jen výjimečně na výstavy či závody, protože spolu s vyčesáváním žíně můžeme i vytrhat.


9) Je správné, aby měli koně společné čištění?

Rozhodně ne. Rychleji se tak rozšíří možní parazité či kožní infekce.


10) Proč bychom měli koně na začátku i na konci výcvikové hodiny krokovat?

Krokování na začátku jízdy je dobré pro uvolnění svalů a rozproudění krve a kůň nebude tolik náchylný na poranění. Na konci lekce se krokováním koni naopak tep zpomalí, kůň oschne a vyplaví se kyselina mléčná, která by jinak druhý den způsobovala bolesti svalů.


11) Jaká jsou rizika, pokud jezdec po výcvikové hodině nechá v boxe koně zadýchaného a zpoceného?

Koni hrozí kolika, můžou mu ztuhnout svaly, které pak budou náchylné na poranění a zpocený kůň může snadno prochladnout.


12) Co je to podlom ve spěnce a jak se ošetřuje?

Je to zánět kůže ve spěnce, který hnisá a tvoří strupy. Kůň s podlomem musí být v suchém a čistém prostředí a podlom se mu musí mazat speciální mastí, kterou doporučí veterinář.

 

 


7.OKRUH: OŠETŘOVÁNÍ KONÍ PŘED A PO JEŽDĚNÍ


1) Jaké jsou základní pomůcky pro čištění koně?

Gumové či plastové hřbílko, kovové hřbílko, hrubý a jemný kartáč, kopytní háček, houbička, hadřík, stěrka na pot, hřebínek na protrhávání hřívy.


2) Musí se koni vybírat sláma z ocasu? Pokud na jízdárně potkáme koně se slámou v ocasu, co to vypovídá o jeho jezdci?

Ano, kůň by měl být před jízdou vždy pořádně vyčištěný. O jezdci to může vypovídat, že nedbá na čistotu či je líný koně pořádně vyčistit.


3) Jaký další význam má čištění koní (kromě zbavování ho nečistoty)?

Čištění koni promasíruje svaly a upevní se vztah mezi jezdcem a jeho koněm. Při čištění může jezdec objevit malá poranění, kterých by si jinak nevšiml.


4) Vadí koním průvan?

Ano, vadí, zejména v zimě a především přešlechtěným a neotužilým koním.


5) Je důležité stáj vhodně větrat? Pokud ano, proč?

Ano, je. Ve stáji se nahromadí prach, bakterie a čpavek z výkalů, který dráždí dýchací cesty koně. Dále je třeba větráním udržovat správnou vlhkost ve stáji (optimum kolem 60%).


6) Můžeme koně bezprostředně po těžké práci (tréninku) umýt?

Ne, kůň musí nejdříve vychladnout, alespoň 10 minut a poté jej omýváme vlažnou vodou.


7) Čím ošetřujeme koni kopyta?

Kopyta se ošetřují kopytním háčkem, kartáčem či vodou a tukem na kopyta.


8) Čistíme koně před nebo po ježdění?

Koně čistíme před ježděním i po ježdění. Čištěním se odstraní nečistoty, které mohou pod výstrojí dřít a po jízdě z koně čištěním odstraníme pot a další nabalené nečistoty. Kopyta se taktéž ošetřují před i po.


9) Co se může stát, když jezdec před či po ježdění nevybere koni z kopyt?

Koni může zůstat v kopytě cizí předmět, který může způsobit otlak, kulhání a v nejhorším i zánět, pokud do kopyta prorazí.


10) Je vhodné koně při ošetřování uvazovat a proč?

Ano, je to potřeba kvůli bezpečnosti koně i jezdce.


11) Jaký by měl být uzel, kterým koně přivazujeme (z hlediska bezpečnosti)?

Měl by to být speciální bezpečnostní uzel, který je pro koně pevný, ale v případě nouze stačí jezdci v případě nebezpečí zatáhnout za konec uzlu a koně tím rychle uvolnit.


12) Na co se používá kopytní háček?

Na čištění kopyt, vybírání nečistot z nich.

 

 


8.OKRUH: BEZPEČNOST PŘI OŠETŘOVÁNÍ KONĚ, BEZPEČNOST JEZDCE A ZÁKLADNÍ PRVNÍ POMOC


1) Jaká obuv je vhodná při ošetřování koně (je vhodné mít při ošetřování koně otevřenou obuv)?

Otevřená obuv rozhodně není vhodná. Ideální je pevná obuv, kde nehrozí poranění prstů jezdce, pokud mu kůň šlápne na nohu.


2) Proč musíme koně před vstupem do boxu oslovit?

Kůň by se jinak mohl leknout a vykopnout, pokud ho jezdec z ničeho nic překvapí.


3) Jaká má být poskytnuta pomoc jezdci, který se při pádu z koně uhodil do hlavy a zvrací?

Zvracení po pádu ukazuje na otřes mozku. Okamžitě voláme záchrannou službu nebo dotyčného odvezeme do nemocnice a snažíme se ho při tom držet při vědomí.


4) Jak by měl jezdec stát při čištění kopyt?

Jezdec musí stát vedle koně, zády k jeho hlavě.


5) Jaké očkování by měl mít určitě ten, kdo se pohybuje u koní?

Očkování proti tetanu.


6) Jak ošetříme drobné poranění?

Rána se vyčistí, omyje a vydezinfikuje. Poté se zalepí leukoplastí.


7) Jezdec si po pádu vyrazil dech. Jak mu pomůžeme?

Jezdce posadíme, mírně předkloníme a udeříme do zad hranou dlaně mezi jeho lopatky. Pokud jezdec dech nechytí, voláme záchrannou službu.


8) Kdo může chodit do stáje?

Do stáje by měly vstupovat jen osoby, které vědí, jak se ve stáji chovat. Přímo ke koni smí vstoupit jen majitel, ošetřovatel nebo pověřená osoba majitelem koně.


9) Jak ustrojený má být kůň, kterého potřebujeme někam převést (ze stáje do stáje)?

Kůň by měl mít přepravní chrániče na končetinách a na ocasu, popř. na temeni. Dále může mít kůň deku.


10) Jak držíme vodítko při vedení koně?

Vodítko držíme v pravé ruce zhruba 10 cm od ohlávky a konec vodítka přidržujeme levou rukou tak, aby tvořil mírný oblouk směrem k zemi v takové délce, aby o něj nebylo možno zakopnout. Vodítko nikdy neomotáváme kolem ruky!


12) Z jaké strany koně jde jezdec, pokud koně vede?

Jezdec jde po levé straně koně.


13) Jaké telefonní číslo má záchranná lékařská služba?

155


14) Proč musí být v klubovně či stáji humánní a veterinární lékárnička?

Z důvodu okamžitého poskytnutí první pomoci v případě potřeby. Prostředky pro člověka a pro koně se však liší, proto musejí být lékárničky dvě.

 

 


9. OKRUH: BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA NA JÍZDÁRNĚ, NA OPRACOVIŠTI, NA ZÁVODECH


1) Jezdí-li na jízdárně více jezdců, kdo má přednost na stěně?

Jezdec, který jede v rychlejším ruchu či chodu a jezdec, který jede po celé jízdárně (ten na kruhu dává přednost).


2) Jak se míjejí jezdci na jízdárně nebo na opracovišti?

Jezdci se míjejí vpravo tak, že druhého mají po levé ruce.


3) Kdo a kdy musí mít na hlavě přilbu?

Všichni by měli nosit ochrannou přilbu vždy a všude. Pro jezdce do 18 let je přilba povinná v každé situaci, pro starší je povinná na parkuru.

 

4) Proč by měli jezdci na koni nosit rukavice?

Otěžě jsou vhodné proti prokluzování a proti poranění, když kůň trhne krkem a hlavou.


5) Je vhodné, aby s koněm manipulovala osoba pod vlivem omamných a psychotropních látek?

Ne, taková osoba nesmí manipulovat s koněm. Takový člověk ohrožuje sebe i své okolí.


7) Co by měl udělat jezdec při závodech na opracovišti, chce-li najíždět na překážku?

Musí hlasitě označit překážku, na kterou najíždí.


8) Kde při příjezdu na závody vykládáme koně?

Na místě určené pořadatelem závodů.


9) Co musíme udělat před vyložením koní na závodech?

Musíme jít na veterinární přejímku, kde odevzdáme ke kontrole průkaz koně.


10) Jak by měl probíhat první výcvik začínajícího jezdce při příchodu do jezdeckého střediska?

Jezdec musí být seznámen s bezpečnostními pravidly při pohybu ve stáji a u koně, při čištění, strojení a první lekce by měly probíhat zásadně na lonži a na klidném a spolehlivém koni.


11) Je vhodné, aby jezdec na koni kouřil, žvýkal, telefonoval?

Tyto úkony jsou při jízdě na koni absloutně nevhodné.


12) Kdo dohlíží na bezpečnost přípravy jezdců a koní na opracovišti?

Komisař opracoviště, který je vlastníkem alespoň cvičitelské licence (dnes instruktor jezdectví).


13) Pokud jede na vyjížďku výcvikově nevyrovnaná skupina, podle koho se řídí náročnost vyjížďky?

Vše se řídí podle nejméně zkušeného jezdce.


14) Jaká je bezpečná vzdálenost mezi koňmi, kteří jdou v zástupu?

Rozestup by měl být na jednu koňskou délku. Měli byste vidět mezi ušima vašeho koně ocas koně před vámi.

 

 


10. OKRUH: BEZPEČNOST PŘI POHYBU NA VEŘEJNÉ KOMUNIKACI


1) Čím se řídí jezdec na veřejné komunikaci?

Jezdec se řídí předpisy silničního provozu.


2) Na jaké straně silnice se pohybují jezdci při jízdě na veřejné komunikaci?

Na pravé a za sebou.


3) Jak je hodnocen jezdec na koni na veřejné komunikaci (z hlediska pravidel silničního provozu)?

Jezdec na koni je hodnocen jako účastník silničního provozu, jezdec na zvířeti.


4) Jsou jezdci povinni nosit při pohybu na veřejné komunikaci za tmy noční reflexní pásky? Pokud ano, jaké jsou jejich barvy?

Ano, jsou. Pásky mohou být žluté, zelené nebo oranžové barvy.


5) Jaké znamení dává při odbočování na silnici jezdec na koni?

Ukáže rukou směr, kterým odbočuje, stejně jako cyklista.

 

 


11. OKRUH: ÚSTROJ A VÝSTROJ JEZDCŮ,VÝSTROJ KONÍ PRO ÚČELY TRÉNINKU I SOUTĚŽÍ. OCHRANNÉ POMŮCKY KONĚ A JEZDCE


1) Jaká je funkce bezpečnostního zámku sedla?

Třmenový zámek drží třmenové řemeny a v případě pádu jezdce, kdy jezdci zůstane noha ve třmenu, zámek uvolní třmenový řemen, který následně odpadne od sedla.


2) Jaká je maximální povolená délka bičíku při parkurových soutěžích?

75 cm


3) Jaká je maximální povolená délka bičíku při drezurních soutěžích na velkých koních a pony?

Pro velké koně 120 cm a pony 100 cm.


4) K čemu slouží na sedle poprsník?

Drží sedlo na místě a zabraňuje mu sklouzávání dozadu.


5) Proč se koním dávají zvony?

Zvony chrání korunku a patky.


6) Jak musí být ustrojen kůň, vodím-li ho na závodech „na ruce“?

Kůň musí mít uzdečku a startovní číslo.


7) Jak dlouhá by měla být lonž?

Lonž by měla být dlouhá minimálně 8 metrů.


8) Ve které ruce držíme lonž při lonžování koně?

Lonž se drží v té ruce, kterým směrem se pohybuje kůň. Takže pokud kůň chodí vprevo, jezdec drží lonž pravou rukou.


9) Jak se zapíná hannoverský nánosník?

Tento nánosník se zapíná přes udidlo.


10) K čemu slouží nánosník?

Část tlaku přesunuje na nosní kost, tudíž ulehčuje působení udidla. Dále brání v otevírání huby koněm.


11) Jak široké by měly být třmeny?

Pro dospělé by měla být šířka třmenu 12 cm, pro děti 10 cm. Třmen musí umožnit snadné vyklouznutí nohy při pádu.


12) Co jsou pantalony?

To jsou jezdecké kalhoty, které dole končí jako běžné kalhoty (ne jako zkrácené rajtky) a jsou upravené tak, že není třeba používat ochrany lýtka např. v podobě chapsů.


13) Jaké jsou součásti uzdečky?

Uzdečka se skládá z nátylníku, čelenky, podhrdelníku, lícnice, nánosníku, udidla a otěží.


14) Jaké jsou součásti sedla?

Přední a zadní rozsocha, uprostřed je posedlí. Vrchní a spodní bočnice, kolenní opěry, polstrování, sedlové polštáře, třmenové zámky, třmenové řemeny, třmeny, komora, kostra sedla, křidélko, podbřišníkové řemeny, podbřišník.


15) Z čeho se skládá martingal?

Martingal se skládá z nákrčního řemene, z pohrudníku se smyčkou a ze dvou vidlicovitých řemenů, na nichž se nacházejí martingalové kroužky.


16) Můžeme nastoupit do soutěže s koněm, na němž je pokrývka (deka)?

Nemůžeme, pokud nebude udělena výjimka.


17) Kde najdeme informace o korektním výstroji koně na závody?

V pravidlech dané disciplíny, které určuje Česká jezdecká federace (ČJF).


18) Jak dlouhé by měly být lícnice ve vztahu k poloze udidla v koňské hubě?

Lícnice mají udidlo vytahovat tak, aby byly vidět 1 až 2 vrásky v koutku huby koně. Měly by se dát snadno oddálit od lícní kosti koně.


19) Jaké jsou nejčastější typy nánosníků?

Anglický, kombinovaný, hannoverský, mexický.


20) Kde mají být třmeny při manipulaci se sedlem před či po ježdění?

Třmeny mají být vytaženy nahoru ke třmenovému zámku a mají být zajištěny proti sklouznutí obtočením třmenového řemene kolem třmenu.


21) V jaké vzdálenosti by měl být podbřišník sedla od loketního kloubu koně (kolik pěstí)?

Jedna pěst.


22) Kterým směrem vedou při upevňování kamaší na končetiny koně zápinky (kožené, plastové, suché zipy...)?

Ze předu do zadu na vnější straně končetiny.


23) K čemu slouží podsedlová dečka?

Dečka chrání sedlo před potem koně, může působit jako tlumič, chrání koně před odřením.


24) Jaké jsou základní pomůcky k lonžování?

Lonž, lonžovací bič, lonžovací obnosek nebo uzdečka, obřišník, pomocná či vyvazovací otěž.


25) Na co se používá podocasník?

Podocasník zabraňuje sedlu sklouzávat příliš dopředu.


26) Proč sedlový materiál po ježdění čistíme, sušíme, mažeme?

Prodlužujeme tím životnost a správnou funkci materiálu.

 

 


12. OKRUH: CHOV KONÍ


1) Jak dlouho je klisna březí?

Klisna je březí 333 dní, ale někdy může porodit o cca 10 dní dříve nebo může přenášet i několik týdnů.


2) Kdy se hříbata odstavují od matky?

Většinou probíhá odstav v 6 měsících věku hříběte, ale možný je i později.


3) Jak dlouho po porodu většinou klisna vstává?

Klisna vstává během nejpozději do 15 minut, pokud nemá nějaké zdravotní potíže.


4) Je vhodné pomáhat hříběti při prvních pokusech o stoupnutí si?

Hříběti je vhodné pomoci až v případě, že není schopno samo vstát a napít se.


5) Proč klisna hříbě po porodu olíže?

Klisna tím hříbě promasíruje a hlavně mu tím očistí dýchací cesty.


6) Co je inseminace?

Inseminace je umělé oplodnění klisny inseminačním technikem, který pomocí nástroje zvaného pipeta zavede do klisny sperma odebrané vhodnému hřebci.


7) Kdy hříbě začíná žrát trávu?

Přibližně od druhého měsíce života.


8) V jakých barvách se chová plemeno kladrubský kůň?

V bílé a černé.


9) Co je to mula?

Mula je kříženec samce osla a samice koně.

 

10) Tato otázka v dokumentech ČJF chybí.


11) Co je to mezek?

Mezek je kříženec hřebce a oslice.


12) Jak se nazývá divoký kůň, jehož světovou plemennou knihu vede ZOO Praha?

Kůň Převalského.

 


13. OKRUH: SPRÁVNÝ SED JEZDCE A JEHO PŮSOBENÍ NA KONĚ. VHODNÉ POUŽITÍ POMŮCEK.


1) V jakém místě sedla by měl jezdec sedět?

Jezdec by měl sedět v nejhlubším místě sedla.


2) V jaké přímce by měly být části jezdcova těla?

Ucho, rameno, loket, kyčel, pata. Někde se zkráceně uvádí rameno, kyčel, pata.


3) Jaká je přímka pro správně držení otěží?

Přímka vede předloktím, otěžemi až ke koňské hubě. Ruka má tvořit prodlouženou otěž. Více o jezdeckém sedu se dozvíte ZDE.


4) Kterými třemi základními pomůckami jezdec působí na koně?

Sed, holeň, ruka.


5) V kterém stupni drezury smí jezdec začít používat ostruhy při drezurních soutěžích?

Jezdec smí ostruhy použít již v základní úloze Z, ale nejsou zde povinné, jako v dalších vyšších soutěžích.


6) Proč by měl začínající jezdec při práci na jízdárně přendávat bičík z ruky do ruky při změně směru?

Bičík se vždy drží na vnitřní straně, aby podpořil vnitřní nohu koně k větší aktivitě. Dále může trenér kontrolovat, co jezdec s bičem provádí a v neposlední řadě jezdec neomlátí bičík o hrazení jízdárny či mantinel v hale.


7) Co je přilnutí?

Přilnutí je jemné a pružné spojení ruky jezdce s hubou koně.


8) K čemu slouží lehký sed?

Lehký sed se používá pro odlehčení hřbetu koně při skoku, jízdě v terénu a při ježdění mladých koní se používá sed odlehčený, což je nejmírnější verze lehkého sedu.


 


14. OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOSTI Z JEDNOTLIVÝCH DISCIPLÍN JEZDECKÉHO SPORTU


SKOKOVÁ PRAVIDLA

1) Co musí udělat jezdec, který je v důsledku pádu na kolbišti vyloučen?

Musí ihned opustit kolbiště.


2) Smí jezdec v sedle přijmout podávaný bič, který mu upadl?

Ne, pokud jezdec nechce být vyloučen za nedovolenou pomoc.


3) Smí jezdec v sedle přijmout podávanou přilbu, která mu spadla?

Ano, toto se nepovažuje za nedovolenou pomoc.


4) Jaká je penalizace za shození překážky nebo došlap do vodního příkopu?

4 trestné body.


5) Smí jezdec po vyloučení za neposlušnost absolvovat zkušební skok?

Ano, smí.


6) Co se stane, odstartuje-li jezdec bez znamení ke startu zvoncem?

Jezdecká dvojice je diskvalifikována.


7) Jak jezdec opraví to, když kůň odepře poslušnost a neskočí druhý skok dvojskoku?

Musí najet oba skoky znovu.


8) Jaká je penalizace, když je dvojici na parkuru po poboření překážky zastaven čas, kůň se splaší a jezdec spadne?

Čeká je vyloučení ze závodu.


9) Na které straně parkurové překážky je umístěn bílý praporek, na které červený praporek?

Červený napravo, bílý nalevo.


10) Jaká je penalizace za pád jezdce nebo koně na parkuru?

Jezdec s koněm jsou diskvalifikováni.


11) Jaké překážky musí být na opracovišti?

Musí tam být jeden kolmák a jeden šířkový skok.


12) Jak vysoké překážky smí jezdec skákat na opracovišti?

Jezdec smí skákat překážky max. o 10 cm vyšší, než v závodě.


13) Co je to oxer?

Oxer je šířkový skok o dvou kolmácích, kdy první bývá s více břevny a druhý s jedním.


14) Co jsou to skoková pravidla a kde je najdeme?

Je to soubor pravidel, kterým podléhají veškeré skokové soutěže pro ČR. Vydává je Česká jezdecká federace a najít je můžeme na webu ČJF.


DREZURNÍ PRAVIDLA

1) Jaké jsou rozměry drezurního obdélníku?

20x40 pro základní úlohy a 20x60 pro základní úlohu DU a pro vyšší soutěže.


2) Může jezdec jet úlohu zpaměti, když ostatním se čte?

Ne, podmínky jsou pro všechny stejné.


3) Jaký průměr má velký kruh?

20 m.


4) Od kterého stupně soutěží je jezdcům povolen frak?

Od stupně S.


5) Jaká je penalizace při pádu jezdce nebo koně v drezurním obdélníku?

Jezdecká dvojice je diskvalifikována.


6) Jaká je stupnice známek pro hodnocení drezurní úlohy?

0 - 10, kdy nula znamená, že cvik nebyl předveden a 10 znamená nejlepší možnou známku.


7) Jaká je penalizace za 1., 2. a 3. omyl při drezurní úloze?

Od dubna 2016 je v oficiálních závodech FEI možno udělat jen 2 omyly, kdy druhý znamená vyloučení. V národních úlohách ČJF se za 1. omyl odečítá 0,5% z celkového výsledku, za 2. omyl 1% z celkového výsledku a 3 omyl vylučuje. Toto platí i pro jezdce v úlohách FEI do stupně S, kteří startují na národních závodech.


8) Z jakého materiálu mohou být ostruhy pro drezurní soutěže?

Musejí být kovové, část můž být pogumovaná.


9) Jaká je penalizace, když jezdec vjede do obdélníku bez znamení povolení startu zvoncem?

Odečtou se 2 body.


10) Jak drží jezdec otěže při pozdravu v drezurní úloze?

Otěže jezdec drží v levé ruce, pravou použuje k pozdravu.


11) Smí jezdec během drezurní soutěže používat hlasových pomůcek?

Nesmí, pokud nechce být vyloučen.


12) Co je to volná sestava (kür)?

Je to úloha na hudbu, kdy cviky jsou předepsané, ale jezdec je řadí dle svých potřeb.


13) Co jsou to drezurní pravidla a kde je najdeme?

Je to soubor pravidel, kterým podléhají veškeré drezurní soutěže pro ČR. Vydává je Česká jezdecká federace a najít je můžeme na webu ČJF.

 



15.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST VŠEOBECNÝCH PRAVIDEL JEZDECKÉHO SPORTU


1) Jaké jsou discipliny jezdeckého sportu?

Drezura, parkur, všestrannost, vytrvalost, voltiž, spřežení, reining.


2) Může se jezdec zúčastnit dekorování bez koně, tj. pěšky?

Sám od sebe ne, musí se dostavit i s koněm, pokud hlavní rozhodčí neurčí jinak.


3) Jaké jsou potřebné doklady jezdce pro start?

Jezdecká licence platná pro daný rok.


5) Jaké jsou potřebné doklady koně pro start?

Průkaz koně, kde má kůň vylepenou licenci platnou pro daný rok a vyznačená platná povinná očkování.


6) Jak staří koně se mohou zúčastnit národních jezdeckých závodů?

Těchto závodů se mohou zúčastnit koně ve věku 4 let a více.

 

7) Co musí na závodech kůň stále nosit?

Uzdečku s udidlem a identifikační číslo.


8) Jakých soutěží (do jakého stupně obtížnosti) se mohou účastnit děti?

Děti se mohou účastnit soutěží do stupně S.


9) Může se na závodech používat pevný martingal?

Pevný martingal mohou používat jen děti.


10) Mohou mít ostruhy kolečka? Pokud ano, za jakých podmínek?

Mohou, ale kolečka musejí být pohyblivá a tupá.


11) V kolika soutěžích může kůň startovat v jednom dni?

Ve 2.


12) Jaká je povolená váha jezdce při soutěžích?

Váha jezdce je bez omezení.


13) Jaká jsou pravidla pro předvádění koně na ruce?

Kůň musí mít uzdečku a udidlo. Musí být čistý a upravený. Taktéž jezdec, který musí mít patřičný oděv. Kůň se vede z levé strany, kdy jezdec jde vedle jeho plece. Otěže jsou sejmuty a drženy oběma rukama. Pravou rukou drží jezdec otěže cca 30 cm od udidla, kdy otěže jezdec uchopí mezi ukazovák a prostředník, čímž obě otěže od sebe oddělí. Konec otěží jezdec drží levou rukou. Koně jezdec otáčí vždy vpravo  od sebe. Kůň nesmí jezdce předbíhat, ani se za ním táhnout. Měl by být aktivní a ochotně poslouchat jezdcovy povely. Při předvedení před komisí se kůň postaví do zootechnického postoje, což znamená, že hlavu drží poněkud výše, stojí na všech 4 končetinách, které jsou nakročené tak, aby je mohli rozhodčí všechny posoudit. To znamená, že levá přední končetina je předkročená a levá zadní zakročená.Provede se to tak, že jezdec vykročí více pravou nohou vpřed, na ní se otočí a postaví se čelem ke koni. Pokud kůň stojí špatně, opraví se couváním a tlakem v udidle. Jezdec komisi představí koně, sebe a svůj klub. Poté se jezdec vrátí zpět k levé pleci koně, vykročí, projde kolem otočného bodu a nakluše. Zpočátku v pracovním tempu, pak prodlouží. 


14) Co jsou to všeobecná pravidla a kde je najdeme?

Je to soubor pravidel, kterým podléhají veškeré jezdecké soutěže pro ČR. Vydává je Česká jezdecká federace a najít je můžeme na webu ČJF.

 

15) Čím se musí řídit jezdecké soutěže?

Platnými všeobecnými pravidly České jezdecké federace, platnými pravidly pro danou disciplínu, veterinárními pravidly a etickým kodexem.

 

 


16.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST O ČESKÉ JEZDECKÉ FEDERACI a FEI


1) Kdo organizuje jezdecký sport v České republice?

Česká jezdecká federace (ČJF).


2) Jaká je zkratka mezinárodní jezdecké federace?

FEI


3) Čím se musí řídit všechny jezdecké soutěže?

Platnými všeobecnými pravidly České jezdecké federace, platnými pravidly pro danou disciplínu, veterinárními pravidly a etickým kodexem.

 

4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

29. 5. 1921


5) Kdo je úřadujícím prezidentem ČJF?

Ing. Olga Plachá.


6) Kde má sídlo ČJF?

Zátopkova 100/2, 16017 Praha 6

 

7) Kde má sídlo FEI?

Ve Švýcarském Lausanne.

 

8) Kdo je úřadujícím prezidentem FEI?

Od roku 2014 Belgičan Ingmar de Vos.


 


17.OKRUH: HISTORIE JEZDECKÉHO SPORTU V ČR I ZAHRANIČÍ


1) Ve kterém roce bylo Československo přijato do mezinárodní jezdecké federace?

1927.


2) Jak se jmenovala čs. dvojice, která v roce 1928 vyhrála na OH v Amsterodamu parkurové soutěže?

František Ventura a kůň Eliot.


3) Kdy byl založen hřebčín v Kladrubech?

27. 4. 1579.


4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

29. 5. 1921.

 

5) Které plemeno chované v České republice má status živé národní kulturní památky?

Starokladrubský kůň.

 

 


18.OKRUH: ETIKA KE KONI A DRUHÝM JEZDCŮM


1) Na co musíme dbát při ježdění na koni a při jeho výcviku z hlediska jeho zdraví?

Musíme dbát na psychickou pohodu koně, nesmíme ho přetěžovat a musíme jej trénovat tak, aby to bylo prospěšné pro jeho zdraví.


2) Co je „barování“?

Barování je zakázaný a neférový způsob donucení koně skákat výše a být pozornější. Pomocník, který stojí u překážky drží kladinu, kterou při odskoku koně zvedne, aby se o ni kůň uhodil.


3) Na co dbáme při nasazování uzdečky?

Při nasazování uzdečky dáváme pozor při vkládání udidla koni do huby a šetrně přetahujeme uzdečku přes uši.


4) Můžeme se ke koni chovat jako k tělocvičnému nářadí?

Rozhodně ne! Kůň není věc, ale myslící a cítící tvor, kterému naše hrubé chování ubližuje nejen fyzicky, ale i psychicky.


5) Co se stane, když jezdec svého koně při soutěžích zraní ostruhou?

Jezdec je vyloučen.


6) Má přednost pohoda a zdraví koně nad všemi ostatními požadavky?

Ano, za každých okolností.


7) Může soutěžit kůň vykazující příznaky nemoci nebo kulhání?

V žádném případě!


8) Co nesmí být nikdy při výcviku tolerováno?

Hrubé chování jako mlácení bičem, vzteklé kopání do koně, ať už s ostruhami nebo bez, trhání za hubu jako trest, apod. 


9) Je důležité, aby jezdec po sesednutí z koně povolil podbřišník a nánosník, a jestliže ano, tak proč?

Je to velmi důležité. Kůň se může pořádně vydýchat a uvolnit.

 


Číst více...

 

V tomto článku se dozvíte, jak má vypadat dokonalá základní pozice jezdce na pokročilém koni, který je již zvyklý na zátěž na svém hřbetě.

 

Zde vidíte obrázek jezdce, který předvádí korektní školní sed. Než se však k takovému sedu propracuje, trvá to nějakou dobu (někdy kratší, jindy delší). Většina lidí není schopná zaujmout takovýto sed hned od začátku. Zejména poloha holení je zpočátku problematická, tělo není na takové držení zvyklé a jezdec musí podstoupit mnoho lekcí, aby bylo tělo schopno takovýto posez zaujmout. Zpravidla jezdec prochází vývojem sedu, kdy sedí tak, jak je toho momentálně schopen a snaží se pomalu se propracovávat ke správné pozici. Každopádně jakékoli nucení a tlačení pat dolů či holení dozadu silou způsobí jen zatnutí svalů a strnulost jezdce. K této pozici se jezdec prostě musí projezdit, takže netrpěliví trenéři si můžou vyřvat plíce a jezdec stejně nesedí podle jejich přání, protože prostě nemůže. A nebo sedí dle jejich přání, ale v rychlejším chodu začne poskakovat, protože je tuhý a zatnutý. Jezdec by měl zaujmout takové držení, při kterém cítí, že je to na hranici jeho možností, ale neměl by ty hranice překračovat a sed by jej neměl bolet, protože se pak nedokáže uvolnit. Časem bude jezdec schopen posouvat hranice svého těla dál a dál, až se dobere k dokonalému sedu. Na obrázku jsem popsala v krátkosti ty nejdůležitěší partie těla, které je třeba hlídat, bližší popis těchto partií najdete zase v příštím článku.

 

Správný, korektní sed jezdce na koni

 

Zde jsem vybrala fotky mé maličkosti, abych vám ukázala vývoj sedu jezdce, jehož tělo si pomalu a postupně musí zvykat na správné držení. Proto ani nerozlišuju sed na vidlicový a stolicový (časté učebnicové označení dvou typů špatných sedů), jelikož špatných sedů je mnohem více variant, než pouze tyto dva. Já předváděla mnoho z nich: 1. Nejprve jsem se předkláněla v domnění, že sedím naprosto rovně a holeň jsem byla schopná díky předklonu dát hodně dozadu, ale bez prošláplé paty. 2. Když jsem zjistila, že je to špatně, zkusila jsem se víc narovnat a holeň nedávat tolik dozadu. Jenže z toho naopak vzikla holeň nacpaná vpředu. Bohužel jsem byla schopná prošlápnout patu pouze s holení vpředu, takže tento typ sedu jsem si udržela dlouho. 3. Potom jsem se dozvěděla, že se pohyb lépe vysedí v záklonu, takže jsem se začala učit sedět zakloněně, následkem čehož mi však holeně opět trčely dopředu. Tělo ještě nebylo schopné sedět s naklopenou pánví a holení pod kyčlí. Zde navíc ještě přidávám excelentní hrb a pohled dolů, který umocňuje tento příšerný sed. Svaly břicha a kříže nebyly schopné vydržet záklon dlouho, takže po chvíli povolily a díky tomu vzikl hrb (a taky kvůli snaze dotýkat se prsty kohoutku, což je u lidí s krátkýma rukama naprostá pitomost, ale to si zase povíme v jiném článku). 4. Později jsem záklon zmírnila a už jsem byla schopná dát holeň dozadu, ale bez prošláplé paty. Na této fotce se usilovně snažím o rovnou páteř, takže krk a hlava jsou ztuhlé. 5. No a poslední foto ukazuje můj finální sed v období, kdy píšu tento článek. Samozřejme se sem tam z tohoto sedu vychýlím, ještě to není dokonalé, ale tělo už si pomalu začalo na toto držení zvykat a už mne takové držení nebolí, nemám pocit, že mi praskne šlacha a kyčel, což je skvělý pokrok vpřed.

 

1                                                                  2                                           3                                                                                4

Sed v předklonu, holeň příliš vzadu Sed v předklonu, holeň příliš vpředu Záklon, hrb, holeň příliš vpředu Mírný záklon, hlava křečovitá, holeň vzadu, ale pata rovně
5
Pěkný, rovný sed, hlava uvolněná, holeň vzadu, pata dole

 

 

V následující fotogalerii si ukážeme přehlídku špatných sedů, jak by jezdec na koni vypadat neměl:

Číst více...

Poslední články

Pro to, aby byl kůň dlouho zdravý a rád pracoval pod jezdcem je potřeba SPRÁVNÉHO výcviku a ten se neobejde bez základních kamenů a výcvikové škály (i když existují odolná plemena nebo typy koní, kteří se těší dlouhému zdraví, i když žádným speciálním výcvikem neprošli, ale samozřejmě tam záleží i na dalších faktorech jako vhodná stavba těla, celodenní pobyt ve výběhu, množství a způsob zátěže apod.). Bohužel nikdo nemůže dopředu říci, jestli se jeho kůň bez stupnice vzdělání obejde nebo ne, každopádně, pokud stupnici alespoň částečně zvládá, je ježdění na takovém koni mnohem větším potěšením, než na koni nepřiježděném. To je takový pěkný bonus k šetrnému ježdění.

 

Pro správné ježdění tak, aby se kůň nepoškozoval, byla vyvinuta výcviková stupnice vzdělání koně, kde se bod za bodem dosahuje vytyčených cílů (některých i společně, protože jedno jde ruku v ruce s druhým) a rollkurovaní koně, koně padající na předek v důsledku extrémního snížení krku a koně nepřiježdění (často turističtí koně) mají problémy už s prvními body stupnice, a bez toho se nikdy nemohou dostat dál. Pokud jezdec obejde některý z bodů stupnice, vždy se to později projeví jinde a pak už se jezdec s koněm prostě ve výcviku nehnou z místa, protože nebudou mít položený ten správný základ.

 

Co se dnes dosti opomíjí kvůli násilné metodě rollkuru, kterou ještě mnoho jezdců vyznává, je dobrá ROVNOVÁHA koně. To je ten nejzákladnější kámen, bez kterého se nedá hnout dál.

 

ROVNOVÁHA se dělí na:


Přirozená rovnováha - kůň se učí udržovat po jezdcem přirozenou rovnováhu, ze které ho břemeno v podobě jezdce v počátcích výcviku vychýlí. V tuto chvílí je váha koně směrována více na předek tak, jak je to pro koně přirozené.

 

Kampanní rovnováha - kůň se učí váhu a těžiště posunout více dozadu, aby zatěžoval přední a zadní končetiny rovnoměrně. Toto už by měl ovládat každý cvičitel jezdectví a koně od stupně L.

 

Školní rovnováha - kůň se učí přesunout těžiště blíže k zadním nohám. Toto splňují většinou jen koně ve Vysoké škole, ale může se to samozřejmě trpělivým a správným výcvikem povést i u jiných koní.

 

Následkem rollkuru (nebo přehnaného snížení hlavy koně ve westernu) se však rovnováha koně začala zanedbávat a koně jsou pohybováni s těžištěm vpředu, s kulatým krkem dolů a nosem za kolmicí. Kůň v takové pozici hledá rovnováhu velice těžko a padá na předek. (Ale samozřejmě na předek padají i nerollkurovaní koně). Pak ale nemůže být lehký, protože LEHKOSTI se dosahuje právě posunutím těžiště blíže k zadním nohám. Tím se více odlehčí předek koně a kůň těžce nedusá jako stádo slonů, a tím pádem si šetří klouby, šlachy a měkké tkáně. A jako vedlejší efekt ještě máte krásně baletícího koně, na kterého je radost pohledět. Jasně, v soutěži se rollkurovanému koni povolí a on se krásně roztančí, ale stojí to za tu cenu, že si ho zničím nešetrným tréninkem? O tom, jak moc je to vůči zvířeti neetické vůbec nemluvím. Výcvik má být koncipován tak, aby se koni chodilo co nejlépe a aby se co nejvíce šetřil, ale KULATÝ krk dolů k prsům se stal jakousi modlou, která nese krátkodobou výhodu vyklenutí hřbetu koně a silovou převahu jezdce nad koněm, ale za cenu devastace těla a psychiky koně.

 

Zde uvádím výcvikovou škálu upravenou podle mně. Zkušeným jezdcům je jasné, že např. takt nemůže být bez rovnováhy, ale myslím si, že ta, jako základní kámen, by měla být také pojmenována a uvedena viditelně ve stupnici, stejně jako lehkost, prostupnost a vzpřímení, aby se tyto pojmy dostaly více do podvědomí lidí.

 

 

Rovnováha - základní kámen. Při rollkuru či příliš snížené hlavě koně k zemi velmi obtížně dosažitelná pro koně.

 

 

Takt - kůň došlapuje pravidelně a stejně daleko všemi končetinami. Taktu nelze dosáhnout bez rovnováhy. Při rollkuru je takt porušený, často můžete v klusu vidět špatný nohosled či jiné nepravidelnosti.

 

 

 

Uvolnění - uvolnění se projevuje pružným hřbetem, uvolněným týlem, žuchvami, prostě uvolněním všeho svalstva koně, což je možné jen při psychické a tělesné pohodě koně. Bez rovnováhy a taktu není uvolnění. Při rollkuru není možné, kvůli ztuhlosti a bolesti koně. Uvolnění je důležité, pro další práci. Bez uvolnění nelze pokračovat tak, aby byl výcvik správný.

 

 

Přilnutí - kontakt koně s rukou jezdce. Nemůže přijít bez předešlých tří bodů. Při rollkuru není možné dosáhnout správného přilnutí, buď bude příliš těžké, nebo žádné (kůň se před ním bude snažit schovat zarolovaným krkem). Správné přilnutí v anglickém stylu jezdec vnímá jako lehké napnutí otěží.

 

 

Kmih - kmih znamená energické kráčení koně od zádě. Kmih pomáhá koni nepadat na předek. Pro kmih je opět potřeba předchozích bodů a takto pokračujte i u bodů následujících.

 

 

 

Narovnání - narovnání znamená, že jde kůň předními i zadními končetinami v jedné stopě. Koně se ve většině případů rodí křiví, takže je potřeba hodně na narovnání pracovat. Při rollkuru je kůň často ztuhlý a tím se může křivit, tudíž nemůže být úplně rovný.

 

 

 

Prostupnost - prostupný kůň je takový kůň, který měkce a bez odporu přijímá pomůcky a nechá je projít celým svým tělem. To lze jen u uvolněného a měkkého koně. Při rollkuru neexistuje, protože kůň je zaťatý a zatnutými svaly nemůže procházet energie z pomůcek.

 

 

 

Shromáždění - shromáždění znamená větší ohnutí kloubů zadních končetin a těžiště koně více vzadu (dle stupně výcviku). Zde "končí" westernový výcvik (samozřejmě výcvik nikdy nekončí, ale nevím jak jinak to napsat). Při rollkuru skutečného shromáždění nelze dosáhnout, protože ztuhlý kůň má ztuhlá záda, která nedovolí snížit záď ohnutím kloubů.

 

 

 

Lehkost - lehký kůň má předek zvednutý a odráží se od země s lehkostí. Při rollkuru lehkost nehrozí, zatnutý kůň na předku nemůže být lehký, naopak je těžký a dusá. Nárazy a otřesy mu tak poškozují klouby a šlachy.

 

 

Vzpřímení - znamená krk zvednutý vzhůru, ale teleskopicky vyklenutý. Vzpřímení má být výsledek posunutého těžiště koně vzad, kohoutek koně je zvednutý, hřbět vyklenutý (relativní vzpřímení), nikoli vpřímený od spodku krku, kdy se spíš kohoutek a hřbet propadá (absolutní vzpřímení).

 

 

Rovnováha - základní kámen, při rollkuru velmi obtížná pro koně
Takt - není bez rovnováhy (při rollkuru je porušený, často můžete v klusu vidět špatný nohosled)
Uvolnění - není bez rovnováhy a taktu (při rollkuru není možné, kvůli ztuhlosti a bolesti koně)
Přilnutí - nemůže přijít bez předešlých tří, atd. (při rollkuru není možné dosáhnout správného přilnutí)
Kmih - pro kmih je opět potřeba předchozích bodů a takto pokračujte i u bodů následujících
Narovnání - při rollkuru je kůň často ztuhlý víc na jedné straně, tudíž nemůže být úplně rovný
Prostupnost - při rollkuru neexistuje, protože kůň je zaťatý a zatnutými svaly nemohou procházet pomůcky
Shromáždění - zde "končí" westernový výcvik (samozřejmě výcvik nikdy nekončí, ale nevím jak jinak to napsat). Při rollkuru skutečného shromáždění nelze dosáhnout.
Lehkost - při rollkuru nehrozí, zatnutý kůň na předku nemůže být rovný
Vzpřímení - má být výsledek posunutého těžiště koně vzad, nikoli vynucené tahem ruk

 

Tato stupnice (škála) výcviku koně platí jak pro anglický styl, tak pro western s jediným rozdílem. V anglickém stylu se při konečném shromáždění krk koně dostává do vzpřímení, kdežto ve westernu je cílem snížený krk koně (tudíž ve westernu vypadává prvek lehkosti a vzpřímení). Ovšem POZOR!

 

Žádný extrém není správný, ani koně s hlavami vysoko a přitisklou bradou na prsou, ani koně ryjící čumákem pomalu v zemi! Jak v anglickém, tak ve westernovém stylu je důležité jezdit správně a ohleduplně, což zástupci obou směrů často porušují a koně jsou buď v šílené tenzi a v nervech (často u drezury) nebo naopak jsou exterémně ohýbáni na předku (při west. tréninku) a někdy vypadají, jako když mají každou chvíli umřít, jak duše bez těla a samozřejmě extrémně na předku (některé westernové disciplíny).

 

 

Mně se hodně líbí španělský styl, například ježdění Pedra Torrese v disciplíně Working Equitation, která vychází ze španělského stylu práce s dobytkem, kde najdeme prvky jak anglie, tak westernu a výsledkem je vysoce přiježděný, obratný a prostupný kůň, ovládaný jednou rukou na kratším přilnutí, který ovládá jak drezurní prvky ve vysokém shromáždění (např. cvalová pirueta), tak prudké obraty na místě (rollbacky) a zastavování na zádi (sliding stop). Spin se tu neprovádí, protože to je čistě umělý prvek, který nemá žádného praktického využití při práci s dobytkem.

 

 

O disciplíne Working equitation více ZDE. Pěkná videa jsou i na youtube.

 

 

Související články:

 

Rozumný a funkční trénink je základ

Správné držení těla koně

Krk koně při ježdění, omyly, mýty, fakta

Lze docílit přilnutí a vyklenutí i bez otěží?

Udidla - klady a zápory

Studie dr. Cooka o udidlech a jejich působení

Ježdění bez sedla - klady a zápory

Od přirozenosti co nejdál

Číst více...

Každý chce, aby jeho kůň byl zdravý co nejdéle a měl rád práci s člověkem. Proto je potřeba, aby byl trénink koně funkční a ohleduplný. To první kvůli zdraví koně, to druhé kvůli ochotné spolupráci s člověkem.

 

Jestliže chcete začít svého koně trénovat, nejdřív nastudujte něco o fungování anatomie koně a svalové soustavy. Zjistěte si, co způsobuje vyplavená kyselina mléčná do svalů po zátěži, zjistěte si, co způsobují mikroskopické trhlinky ve svalech, které má každý, kdo zatížil svaly o něco více, než jsou zvyklé (a způsobují bolest druhý den, při každém kroku). Pokud nenajdete nic na toto téma o koních, tak hledejte v knihách o tréninku lidí, ideálně o posilování, ať víte, jak svaly fungují, jak je důležitý odpočinek v trénincích, kdy tělo právě opravuje ty mikroskopické trhlinky a buduje větší svalovinu. Jak svaly a kondice rychle opadne, když se déle netrénuje atd. atd. Trénink svalů člověka a svalů koně se ničím neliší. Oba mohou být extrémně přetížení, bolaví, zthuhlí, s obrovskou nechutí do pohybu, který bude ve výsledku poškozující. Vztáhněte si to na sebe. Pokud vás bude něco bolet, nikdy se pořádně neuvolníte a trénink nejen, že bude k ničemu, ale možná vás i poškodí, protože budete svaly používat špatně. Pokud budete trénovat ve stresu (trenér na vás bude ječet nebo vám bude vyhrožovat bitím), opět budete křečovití a nepodáte zvlášť oslnivý výkon. Křeč vám navíc způsobí nové blokády a váš celkový stav se ještě zhorší. Proto je vždy základ protažení a uvolnění. Do dalšího tréninku se vám už tuplovaně, přes tu všechnu bolest a nepohodlí, nebude chtít, ale vy máte to štěstí, že vás bičem nikdo mlátit nebude. Kůň to tak snadné nemá.

 

Před nějakou dobou jsem četla i o tom, že koně MOHOU MÍT MIGRÉNU! Dovedete si představit, že vás bolí hlava k prasknutí a někdo vás nutí do výkonu, bije vás a vy mu nedokážete říct, že to neděláte schválně, že jen máte strašné bolesti a nemůžete podávat atletické výkony?

 

NE KAŽDÝ KŮŇ JE NEPOSLUŠNÝ JEN TAK Z TRUCU. ČASTO ZA JEHO NEOCHOTU K PRÁCI MŮŽE BOLEST! Přemýšlejte, zajímejte se, všímejte si reakcí svého koně. Je jasné, že třeba tu migrénu jde poznat velice těžko, viděla jsem pár fotek, kdy bylo poznat, jak má kůň zaťaté svaly nad očima a má nešťastný výraz. Stejně tak je těžké poznat, že je kůň slabý a unavený, a nejen líný. Také jsem znala koně, který odmítal cválat po kruhu na tvrdé, vyšlapané, travnaté jízdárně, která byla v létě jako beton. Nebohý kůň byl řezán, třískán a mlácen bičem, a přesto nenacválal, i když dříve na kruhu cválal. Vzteklá jezdkyně ho řezala a točila dokola, až si ubohý kůň sedl na zadek a vůbec nechápal, co se děje. Jeho odmítání poslušnosti si všichni vysvětlovali jen jako jeho umanutost. Později se ukázalo, že má silnou artrózu nebo podotrochlózu (už si přesně nepamatuju). Z toho vyplývá že:

 

KONĚ MAJÍ K ODMÍTÁNÍ PRÁCE VŽDY NĚJAKÝ PÁDNÝ DŮVOD! Pokud kůň odmítá práci, kterou doposud zvládal, vždy volejte nejprve veterináře či jiného odborníka, než se uchýlíte k trestům za neposlušnost. Koně mohou bolet zuby, svaly, páteř, kosti (lopatka, končetiny), kopyta, může mít různé blokády. Při tréninku může kůň odmítat držení, kmih nebo cokoli jiného z důvodu vyčerpání, slabosti a bolesti svalů. Pokud cítíte, že se kůň začíná kroutit, zpomalovat, zvedat hlavu, propadat hřbet, nemusí to být vždy z odmítání poslušnosti, ale ze svalové únavy či bolesti. Bičem tyto problémy nejen nevyřešíte, ale ještě víc všechno zhoršíte. V takovou chvíli kůň potřebuje odpočinek. Je pravda, že koně jsou i mistři v ulevování si a vyhýbání se namáhavější práci. Tady je tenká hranice mezi tím, jestli kůň už nemůže nebo si jen vymýšlí a snaží si ulehčit práci. Často ale k odmítání práce vedou příčiny jako špatné osvalení, neschopnost unést jezdce s neustále vyklenutým hřbetem, rozlišné osvalení na levé a na pravé straně koně. Takoví koně často nechtějí na kruhu chodit neoblíbeným směrem, protože na té straně mají zkrácené svaly. Nechtějí se ohýbat tím směrem a snaží se otočit do druhého směru. Chození v neoblíbeném směru je pro ně namáhavé a bolestivé. Jediné, co pomůže, je koně pomalu fyzicky srovnávat, nasvalit a narovnat zkrácenou stranu koně a ne ho řezat bičem. Ono to sice krátkodobě možná problém vyřeší a kůň udělá, co po něm chcete, ale na pokraji svých sil a bolesti. A člověk přece musí vždy nad koněm vyhrát! I na úkor etiky. Jenže takový kůň je trestán nespravedlivě a svého jezdce si nebude nikdy vážit, nikdy k němu nebude mít tu správnou úctu a respekt, bude mít jen strach. A ustrašený kůň nebude nikdy tak dobře pracovat jako klidný a vyrovnaný kůň.

 

JEDINÁ CHVÍLE, KDY JE TREST OMLUVITELNÝ JE, POKUD KŮŇ DĚLÁ JEZDCI POTÍŽE Z ROZMARU. ZKOUŠÍ SVÉHO JEZDCE, JE DRZÝ APOD. Ale slovem trest nemyslím "seřezat ho jako koně" (už jen tohle slovní spojení je k zamyšlení), ale tím myslím třeba ostřejší usměrnění a vykázání koně do patřičným mezí. Většina koní ale problémy dělat nechce, odmítání práce má buď fyzické nebo psychické příčiny. Co tedy jezdec musí v první řadě udělat, je zapnout mozek a než začne koně mlátit, měl by zjistit, kde je problém. Lidé, kteří své koně mlátí jen aby se neztrapnili nebo dosáhli úspěchu, by zasloužili akorát přes tlamu. To je totiž vrchol bezpáteřnosti charakteru. A přiznám se, že i já to dřív dělala. Teď mě za to hanba fackuje, ale prostě mě to tak učili jako jediný správný přístup. Nejprve jsem se bránila, když mě nutili koně nakopat do břicha, abych ho donutila jít, když se zasekl, že nikam nechce. Tak jsem ho jen tak na oko šťouchla špičkou boty, naštěstí se rozešel. Ale už tehdy jsem byla za lůzra (nechtěla jsem koně bít bičem) a furt jsem jen poslouchala posměšky ostatních, protože mě koně (zvyklí na ostré zacházení) prostě nebrali vážně. A jelikož mě už nebavilo být stájový outsider, začala jsem být na koně také ostrá, i když si myslím, že pořád méně, než ostatní, kteří mi přišli, že se v tom bití koní snad vyžívají. Prostě já jsem pán a kůň musí dělat co chci, i když má bolesti nebo jiné problémy. Nezájem. To jen vypovídá hodně nehezké věci o charakteru člověka. Dnes bič používám jen k poťukání nebo k lehkému štípnutí, ale napřáhnout se a nandat jí koni už nedokážu. Prostě mi to etika nedovolí. Snad jen, kdyby na mě kůň útočil nebo dělal z drzosti hodně velkou nepřístojnost, i když, chytrý člověk dokáže vymyslet, jak koni tu nepřístojnost znepříjemnit i jinak, než bitím.

 

BITÍ NENÍ TA SPRÁVNÁ MOTIVACE K PRÁCI. Každá rána bičem koni bere sílu. Představte si sebe, jak vás někdo těsně před překážkou švihne vší silou proutkem. Co to udělá s vaším tělem? Ochromí vás bolest, kousek tkáně je poškozený, tělo se v tu chvíli místo na výkon soustředí na to poškozené místo. U koně tomu není jinak. Často je vidět, že se koni nechce do překážky, takže před ní dostane pár ran bičem, a tak sebere všechny své síly a skočí. Někdy mu to vyjde a jindy ne. Shodí, nebo celou překážku poboří a za ní ještě třeba upadne. Jaký to má smysl? Možná už prostě neměl sílu ke skoku, věděl to a chtěl se vyvarovat pádu, ale jezdec by se tím na závodech vystavil posměchu, kdyby závod ukončil kvůli ohledům na koně, tak mu jich radši několik nandá, aby kůň dokončil parkur. Jenže občas to nedopadne, protože i koňské svaly se mohou vyčerpat a ztratit sílu, stejně jako ty lidské. Stačí, aby unavený a zesláblý nastoupil do soutěže a je to hned.

 

Někteří koně trpí SYNDROMEM VYHOŘENÍ A DEPRESÍ. To se často týká koní přetěžovaných a koní v jezdeckých školách, kteří chodí několikrát denně pod začátečníky, jsou neustále okopáváni, je jim působena bolest v hubě, jezdci v sedle poskakují, neustále používají bič, protože kůň je tak otrávený a znuděný, že je pro něj těžké se dokopat k nějakému energickému pohybu. Je to začarovaný kruh. Je etické a morálně správné koně bít, aby šel rychleji a energicky pracoval, pokud je psychicky vyšťavený a v práci nevidí smysl? Mnoho lidí si to ani neumí představit, ale já ano, protože přesně vím, jaký to je pocit, být totálně vyšťavený a bez síly a chuti k čemukoli. A i kdyby mě mlátili, nedonutili by mě se hýbat rychleji, já bych padla k zemi a poserte se třeba. Někteří koně na to přišli také a prostě si lehnou i s jezdcem a nazdar bazar. Ostatní bezcílně šourají nohama a snaží se to nějak přežít. Většina otupí na veškeré pomůcky a je nutné bít je víc a víc, aby vůbec zachovali pohyb. Chtěli byste, aby se takto někdo choval k vám?

 

Nedávno jsem viděla záběry nějakého dostihu. Všichni obdivovali výkon koně, který byl poslední a nakonec všechny předběhl a vyhrál. Já si ale všimla jedné zajímavé věci. Ten kůň, jako jediný z těch všech, nebyl ani jednou švihnutý bičem! Ke konci už žokejové mlátili své koně a stejně je nedonutili k lepšímu výkonu. Tento kůň mlácený nebyl a přesto všechny předběhl a zvítězil!

 

Co říci závěrem? Prostě se chovejme jako lidi a používejme tu širokou emoční škálu, kterou máme k dispozici. Emoce nás nemají srážet, mají nám pomáhat být lepšími. Emoce jako empatie a soucit jsou cennými pomocníky ve snaze stát se lepší lidskou bytostí. Ti, kdo si jdou jen tvrdě za svým bez ohledu na ostatní si myslí, jak jsou silní, a přitom jsou to ti nejslabší, protože se nechávají ovládat strachem, aby se v očích ostatních třeba neshodili, aby neztratili svoje posty a výhody, které díky těmto postům mají, nebo aby se prostě jen neztrapnili. Tím se ale silná osobnost rozhodně nezvyznačuje. To je naopak důkaz slabosti.

 

Co je tedy nutné udělat pro to, abychom měli fyzicky i psychicky zdravého koně? Pokud tyto body dodržovat nebudete, vyrobíte si akorát tak frustrované, brzy opotřebené zvíře, s nulovou chutí do práce.

 

- přemýšlet a zajímat se o příčiny chování koně

používat empatii a soucit

dbát na etické a morální chování ke koni

- naučit koně správně držet tělo pod jezdcem

chovat se co nejjemněji to jde (sed, pobídky, ruka apod.)

- dávat koni splnitelné cíle

- hledat stále lepší a příjemnější způsoby práce

- nenutit koně do něčeho, na co očividně nemá psychicky nebo fyzicky

- zohlednit anatomii koně (nejezdit na prosedlaných koních, neskákat vysoké překážky na koních s měkkými spěnkami apod.)

nepřetěžovat koně

nenutit koně do extrémních pozic, které ho poškozují

chovat se ke koni jako k živé bytosti a ne jako ke stroji na peníze či mašle

nenutit koně jezdit za každou cenu, jen proto, že já chci (kůň může být také unavený, nemocný, bolavý či bez chuti do práce).

- dovolte koni se po práci vyválet (srovná si tak vzniklé blokády během ježdění)

- poskytněte koni prostor k pohybu (pohybem ve výběhu se kůň lépe srovná s potížemi vzniklými ježděním)

- budujte důvěru (bitím a nespravedlivým chováním ji nikdy nezískáte)

- CHOVEJTE SE KE SVÉMU KONI TAK, JAK BYSTE CHTĚLI, ABY SE OSTATNÍ CHOVALI K VÁM!


Více o důvěře a vztahu člověka a koně najdete v sekci ZDE.

Více o držení těla koně a správném ježdění v sekci ZDE.

Další doporučení a poučky Jak se stát vynikajícím jezdcem ve článku ZDE.


Číst více...

Tento článek se věnuje podrobněji rozebrané problematice udidel v hubách koní. Na základě mnoha studií došel Dr. Cook k překvapivým zjištěním, která si zde můžete přečíst.

 

DR. ROBERT COOK, FRCVS.,PhD. Narodil se ve stejném roce a ve stejné zemi, kdy se narodil dostihový kůň století - Hyperion: v roce 1930 v Anglii. „O 30 let později jsem dostal jako dárek neporušený hrtan tohoto koně. To odstartovalo můj zájem o procesy probíhající v tlamě a v hrdle." Cook vystudoval britskou královskou veterinární fakultu, pak pracoval jako veterinář, posléze jako chirurg. Stal se čestným prezidentem Britské veterinární asociace pro koně založené v roce 1961, pracoval pro výzkumnou stanici pro zdraví koní v Newmarketu dokud ho neangažovala Univerzita v Tufts (Massachusetts) jako chirurga. Cook platí po celém světě za uznávanou kapacitu v oblasti koňské hlavy.

 

Ulrike Dobberthien, Se svolením časopisu Cavallo přeložila Michaela Burdová.

Informace se svolením paní Burdové převzaty z tohoto webu: http://www.i-endurance.cz/news/muze-byt-udidlo-pricinou-nahleho-umrti-u-koni/

 

 

UDIDLA - MUČIDLA?


V časopise Cavallo se nedávno objevil další provokativní článek na téma, zda udidlo koním škodí. Kdo z nás, kteří denně uzdíme koně, se zamyslel nad tím, co to skutečně dělá s koňskou hubou? Věčné téma diskuze je opět na scéně: Je správné koně jezdit s kusem kovu nebo umělé hmoty v hubě? Je pro něj opravdu příjemné, když slintá a pění? Konečně vzali vědci fenomén koňské huby od podlahy - a svými výsledky zasáhli dosud pevně zakotvené pravdy trenérů. Nejzáhadnější dírou na světě zívající denně na jezdce je koňská huba. O ní mluví všichni trenéři jezdectví. Ale jen málo odborníků skutečně ví, co se uvnitř děje. Zvenčí vypadá celkem přátelská, jemná - jen 2 mm silná kůže je pokryta sametovou srstí. Skrývá žlázy, které denně produkují až 40 litrů slin, které obsahují nejen minerální látky jako chlorid sodný, ale také bílkovinu, která tvoří bílou pěnu, když kůň mlaská. V hubě leží jazyk, který váží 1 až 2 kg, je téměř tak dlouhý jako lebka a má druhou nejhustší nervovou síť po mozku - je to orgán citlivý a jemný jako lidské rty. Když otevře hubu, aby si vzal pamlsek nebo udidlo, odkryje jen nepatrnou část - např. nevidíme velmi jemné vazy, které spojují jazyk se spodní čelistí. „Lehce se natrhnou“, upozorňuje koňský specialista - chirurg profesor Hartmut Gerhards z Mnichova a varuje před nesmyslným vytahováním jazyka a voděním koně za jazyk, což někteří lidé udělají třeba jen z legrace. Když kůň hubu zavře, začíná velká hádanka - co se tam děje? Nejde jen o akademickou debatu. Nakonec celé ježdění se točí kolem toho, že až na výjimky má kůň udidlo.

 

Jeden z mála specialistů na tuto „věc“ je emeritní profesor Robert Cook z Univerzity v Tufts v Massachusetts. Mezinárodně proslulý vědec se tímto fenoménem zabývá od šedesátých let. Hlavním předmětem zájmu je vzájemná reakce udidla a huby a sice v okamžiku, kdy jezdec otěží působí. Před rokem uzavřel svou nejnovější studii. Přes tři roky zkoumal na 100 koních a jezdcích z různých disciplín - od drezúry přes terapeutické ježdění až po dostihy. Přitom museli koně mezi jiným běhat na páse s udidlem a bez udidla, přičemž endoskop ukazoval, co se děje v koňské hubě. Cook pitval hrdla, proměřoval dutiny ústní a snažil se vystopovat souvislosti mezi udidlem, držením hlavy, hrdlem a dýchací trubicí. Jeho závěry vyústily k nekompromisnímu tažení proti jakémukoliv udidlu. Vytrvale snášel shovívavé úsměvy svých kolegů (nazývali ho misionářem) a kritiku výrobců udidel - nakonec je umírnil vytvořením specielního typu uzdění bez udidla, které by mohlo být řešením mnoha trápení.

 

 

„Jezdcům se vždycky říkalo, že musí najít klíč k hubě koně“, říká. „Ale ten nejlepší klíč je vůbec žádný klíč“. Přesněji - žádné udidlo.

 

 

Nelze se divit, že Cook naprosto odmítá dříve neotřesitelné pravidlo správného ježdění, že kůň musí udidlo přežvykovat, pěnit v hubě a povolit spodní čelist. Výhodu vidí Cook jen v tom, že jezdec nemusí bojovat proti tuhému týlu a zvíře se snadněji kontroluje. Když kůň pracuje, má mít relativně suchou hubu. „Kůň může buď běžet nebo žrát. Nemůže dělat obojí najednou“, vysvětluje Cook. „Hojnost slin v hubě je pro koně velká obtíž, když musí hodně a zhluboka dýchat“. Každý pokus spolknout sliny znamená pro koně nebezpečí, že bude mít náhle málo vzduchu - to vysvětluje výraz některých drezúrních koní - s potem vlhkou srstí, zpěněnou hubou a rozšířenými nozdrami působí impozantně, ve skutečnosti při absolvování lekcí s námahou dýchají. Zda polknout nebo nadechnout, o tom rozhodují reflexy. Když je huba zavřená, kůň dýchá. Když ji otevře, vzduch vnikne do hltanu. Toto, ve spojení s drážděním jazyka dotekem, vyvolává řetěz reflexů „uchopit a spolknout“. Přitom se zvedá zadní - měkké patro. Asi 13 cm dlouhá měkká clona funguje jako výhybka, která vytvoří volnou cestu do trávící trubice. Současně se zavírá hrtanová příklopka (epiglotis), která uzavře dýchací trubici. Cesta do jícnu je volná. „Když dostane kůň udidlo do huby, dostane signál k přijímání potravy“, říká Cook. S pohybem jazyka, čelisti a pysků dochází reflexně k tvorbě slin. Tyto reflexy patří do sféry trávení a jsou ovládány parasympatickým nervovým systémem. Slinění je podle Cooka neklamná známka toho, že parasympatikus je aktivován. Celé tělo je nasměrováno k příjmu životně důležité potravy – práce srdce a dýchání je omezené, aktivita svalů a mozku je utlumená - ze stejného důvodu mají lidé chuť si po jídle zdřímnout. Pro ježdění je to nevýhoda. My po koni nechceme ospalé trávení, ale co nejlepší pohyb - má závodit, skákat, dělat překroky. To je možné pouze za předpokladu, že nastoupí reflexy nutící k pohybu a rozjede se činnost srdce, plic, svalů a mozku. To však řídí sympatický nervový systém. Protihráč parasympatického systému. „Kůň má při rychlém pohybu suchou hubu. Jazyk leží klidně za řezáky, spodní čelist se nehýbe, polykací reflex je vypnut, měkké patro není zvednuté“, vysvětluje Cook. Když má však kůň udidlo, huba působením trávících reflexů zvlhne. Kůň chce polykat, měkké patro se zvedá, kůň pohybuje jazykem a spodní čelistí. „S udidlem je z neurologického hlediska na tom kůň stejně, jako když jde proti větru“, konstatuje Cook. Protože však chce poslechnout jak jezdce, tak protichůdné pokyny svého nervového systému, vznikají problémy. Každý pohyb jazyka a spodní čelisti zvedá měkké patro a ruší dýchání. Jakmile je udidlo v hubě, je jazyk aktivní, aniž by ho jezdec udidlem přímo dráždil. Když se při rychlejším pohybu posune zadní patro, měkké patro prakticky přilne nahoru a následky jsou ničivé. Nakonec jde do plic 75 l za sekundu v porovnání se 4 litry u klidného koně. Zvíře se zalyká a nemůže do sebe žádný vzduch dostat. „To je důvod, proč někteří trenéři klusáků i cvaláků připevňují jazyk ke spodní čelisti.“, potvrzuje profesor Hans Geyer z Institutu veterinární anatomie Univerzity v Curychu. „Chtějí zabránit pokud možno každému pohybu jazyka a tím i měkkého patra.“

 

Také se tvrdilo, že kůň bolestí prchá a je nekontrolovatelný, když má jazyk nad udidlem. „Přirozeně kůň pak jezdce nevnímá“, říká Cook. Ale to všechno se děje jen proto, že se instinktivně brání kontaktu s udidlem“. Problémy jsou zvláště ve cvalu, protože v tomto chodu je dýchání synchronizováno s pohybem. Kůň dýchá při každém cvalovém skoku. Nadechne se, když jsou na zemi zadní nohy a přední ve vzduchu, vydechne, když nesou přední nohy a zadní jsou ve vzduchu. Co ruší rytmus dýchání, ruší i rytmus cvalu. Nepravidelnost, ztuhlost a klopýtání jsou následky – problémy, které se přičítaly obvykle jezdcům. Ale existují i jiné nepříjemnosti, které s tím souvisí: skřípání zuby, neustálé pohrávání s udidlem, lehání do udidla, tvrdá huba, házení hlavou, abychom jmenovali některé, které podle nejnovějších poznatků amerického vědce souvisí s udidlem. „Tyto problémy bývají často spojovány s přecitlivělostí koně nebo s nevhodným uzděním“, kritizuje Cook. „Nikdy se nikdo nezabývá tím, zda používání udidla v jezdectví není chybou“. „Většina teorií o udidlech a jejich působení vždy vycházela od jezdců, nikoliv od veterinářů nebo anatomů.“ Ruka jezdce samozřejmě může být hrubá nebo citlivá a tím ovlivňuje úroveň výcviku. Ale zda a jak udidlo působí na přirozené reflexy, tím se nezabývají. Kůň je navíc kooperativní a pracuje pro člověka na svůj úkor. Pracuje usilovně s udidlem v hubě ať už při vysoké jezdecké škole nebo při distančním dostihu a dokáže podávat velké výkony. Tahle ochota vede k tomu, že kůň rychleji onemocní. Vědec označil 14 problémů, které dosud nebyly přičítány vlivu udidla. Podle něj způsobuje udidlo narušení reakcí trávícího systému během zátěže, k omezenému dýchání při sevření úhlu v týlu a ke kontraproduktivní činnosti jazyka, měkkého patra a hltanu. Udidla jsou příčinou deformací dýchací trubice a hltanu, narušují koordinaci pohybu a dýchání a tím i rovnováhu a přirozenou krásu koně. Udidla vedou k předčasné únavě, zánětům dýchacích cest a mohou u dostihových koní způsobit krvácení do plic. Mohou mít na svědomí i syndrom headshaking – házení hlavou. „Udidla jsou kontraindikační, kontraproduktivní a surová“, říká Cook a opět se rozpoutává debata o výhodách udidlového a bezudidlového uzdění. Nové je to, že je napadena přesvědčivá poučka zastánců udidel, že udidlo je tak ostré, jako je ruka jezdce. Většina jezdecké veřejnosti za udidlem stojí. „Udidlo koni nepůsobí žádné bolesti“, říká šéf firmy Strenger na výrobu udidel Christoph Augsten. „Naopak. Udidlo je pro koně něco jako pro nás žvýkačka“.

 

V Americe však přišli na další zajímavou věc. Při zkoumání hlav mrtvých koní všech plemen se totiž zjistilo, že když je huba zavřená, není v ní místo ani pro vzduch ani pro udidlo. Jazyk přiléhá k patru (viz obrázky v předchozím článku ZDE). To už zjistil i německý tým. Ve veterinární škole v Hannoveru se totiž pracovní skupina pro „funkční anatomii“ pod vedením profesora Hagen Gasseho, který na podnět firmy Sprenger přesně proměřuje koňskou hubu s udidlem a bez udidla. Přitom se ukazuje, že je v hubě méně místa, než se předpokládalo, a že udidlo nepůsobí na patro, ale na jazyk. Studie však zatím není uzavřena. „Už dlouho víme“, říká Augsten, „že huba u teplokrevníků se zmenšuje, protože hlava je stále ušlechtilejší“. Začal tedy vytvářet jemnější uzdění. Dříve byla průměrná tloušťka udidel u firmy Strenger 23 mm, zatímco dnes to je 18 mm, u plnokrevníků dokonce 14 až 18 mm. „Příliš silné udidlo je pro koně s malou hubou velký problém“, dodává Augsten. S těmito německými názory se vědci v jiných částech světa nespokojí. Chtějí docílit, aby z koňské huby udidlo zmizelo, protože podle jejich mínění každé udidlo koním škodí. „To je možné u dostihových koní“, na to Augsten. „Ale drezúrní kůň musí mít udidlo, aby dosáhl přilnutí.“ „Nu, je skutečnost a není nová, že vycvičit korektně koně bez udidla vyžaduje podstatně více umění než s udidlem. „ „Tito koně jsou vizitkou mistrů a při ježdění nemají jen klidnou hlavu, ale také suchou hubu“, upozorňuje Cook na výraz spokojeného koně. Uvedená doporučení jsou dnes v Německu ignorována. „Cook je provokatér a buší na zamčené dveře“, soudí veterinář Dr. Hans Dieter Lauk, jeden ze tří zakladatelů odborného veterinárního časopisu Pferdeheilkunde. „Pomyslete na následky: ty by byla revoluce v trénování koní.“ Takovou revoluci se ale odborníci nechtějí nechat ze zámoří vnutit. A tak koně pění v hubě dál – zatímco se čeká na výsledky výzkumu z Hannoveru.

 

 

DALŠÍ STUDIE SE ZAMĚŘUJE NA PŘÍČINY NÁHLÉHO ÚMRTÍ KONÍ:

 

Prevence náhlého úmrtí vyžaduje odstranění příčiny, ale tu neznáme. Hypotéza, kterou měla studie prokázat nebo vyvrátit, říká, že příčinou náhlého úmrtí u koní je částečná nebo úplná afixie (dušení) způsobená udidlem. Data získaná ante mortem (krátce před smrtí) se porovnávala s daty post mortem (po smrti) u náhlých úmrtí, aby bylo možné prozkoumat možnou kauzalitu (příčina-následek). Kauzality z pitev náhlých úmrtí byly překlasifikovány. Ty, které způsobily pád koně (kardiopulmonární selhání) se zařadily do kategorie primárních následků, a ty které byly pádem způsobené (CNS trauma a hemoragický šok) se zařadily do kategorie sekundárních následků. V souladu s hypotézou srdeční selhání vzniklo následkem reexpanzního (podtlakového) plicního edému způsobeného obstrukcí nosohltanu udidlem.

 

V roce 1988 afixie z rekurentní laryngální neuropatie se brala jako příčina zátěží indukované plicní krvácení (EIPH). Nyní se předpokládá, že udidlo je další příčinou afixie a EIPH je symptomem podtlakového plicního edému, který způsobí srdeční selhání a náhlé úmrtí.

 

Porušením vzduchotěsného sevření pysků udidlo snižuje – odvádí částečně podtlak v dutině ústní, destabilizuje měkké patro a způsobuje obstrukci nosohltanu. Další příčinou dušení je tah otěží za udidlo, zatahuje (stáčí) dýchací cesty a způsobuje u části z nich ochabnutí, což je další příčina afixie.

 

Srovnání dat potvrzuje hypotézu - udidlo definitivně může způsobit 4 problémy, které jsou v současné době považovány za idiopatické (samostatně vzniklé, neznámá příčina):


nestability měkkého patra

dynamického kolapsu horních cest dýchacích

EIPH

náhlé smrti

 

R.Cook předpokládá, že výcvik i zkušební závody na bezudidlové uzdečce, jsou prostředky, kterými lze demonstrovat, že dostihy bez udidel jsou možné, vhodnější, a snižují výskyt všech čtyřech problémů.

 

Další hezký článek i s obrázky s průřezem hlavy koně (pouze v aj) ZDE.

 

Související články:

 

Rozumný a funkční trénink je základ

Základní kameny správného výcviku

Správné držení těla koně

Krk koně při ježdění, omyly, mýty, fakta

Lze docílit přilnutí a vyklenutí i bez otěží?

Udidla - klady a zápory

Ježdění bez sedla - klady a zápory

Od přirozenosti co nejdál

 

 

Více zde: http://www.i-endurance.cz/news/muze-byt-udidlo-pricinou-nahleho-umrti-u-koni/
Číst více...

V dnešní době začíná být téma udidel dosti divoké. Jedna část jezdců udidlo považuje za mučící nástroj, druhá udidla hájí a na koně by nic jiného nedali a třetí skupina používá oboje a nemá k témto problematice vyhraněný přístup. Po důkladném prostudování této problematiky se jednoznačně klaním k názoru, že bez udidla je to určitě pro koně lepší. Ale jezdce, kteří jezdí na udidlech neodsuzuju, každému vyhovuje něco jiného a někteří koně s udidly problém nemají, jiní se cítí a chodí lépe bez nich. Je na každém, co si vybere, všechno má své výhody a nevýhody. Pokud má však jezdec možnost výběru, je pro koně šetrnější a příjemnější chodit bez udidla, (komu by se chtělo mít v puse studený kus kovu, který tam v nejlepším případě jen zabírá místo, tlačí a nutí neustále polykat?).

 

Ale samozřejmě se nic nemá přehánět a drtit za každou cenu, například, když kůň není na tento způsob zvyklý, navíc rád běhá a s jezdcem se pere, protože chce letět za ostatními nebo nerad zastavuje a jezdec na něj prostě hodí parelku a hurá na vyjížďku s ostatními. V takovém případě může být bezudidlovka blbý nápad, naopak jezdec bude muset použít o mnoho více síly při snaze koně zvládnout a koni může způsobit stejnou bolest či poranění jako na udidle, jen v trochu jiném místě. V jedné stáji se takto jezdilo právě na takových koních, a kdo je zvládl na parelce, tak byl za machra. Ale za jakou cenu? Jakou ohromnou sílu musel takový jezdec použít, aby koně zvládl (a občas také nezvládl), i za cenu poranění a bolesti koně. Ne, takhle je to také špatně.

 

Jindy se ovšem naopak stane, že kůň, který pod sedlem panikařil a zdrhal, se uklidnil a uvolnil, až když dostal bezudidlovku. Vždy je to případ od případu a člověk musí zapojit mozek a vymyslet nejlepší řešení pro svého koně a ne jen tupě opakovat něco, co u jiných funguje, ale u něj nikoli. Možností je na výběr mnoho.

 

Jak už jsme si řekli v minulém článku, udidlo pro ježdění není potřeba. Uvolnit koně jde i bez udidla, stejně tak docílit přilnutí, shromáždění, vyklenutí koně, i lze provádět složitější cviky jako stranová práce, piruety ve cvalu, piafa apod. Udidlo je jen taková berlička, která pomůže koni zvládnout cviky, které by sám už nezvládl. A také je to občas jediná záchrana, když koni rupne v hlavě, ale někdy ani udidlo nepomůže, ba naopak bolest v hubě koně může vyprovokovat ještě k větší panice.


VÝHODY UDIDEL:


Působení udidla má několik účinků, záleží, jak je jezdci používají. Správně má udidlo zajišťovat nejjemnější kontakt mezi koněm a jezdcem, protože huba je nejcitlivější místo koně (ale také nejzranitelnější, což však neznamená, že se nedají napáchat škody i na bezudidlovce). Správně má prostě udidlo zprostředkovat kontakt, a to lze jak na lehce napjatých otěžích (anglické ježdění), tak i na prověšených, kde není přímé spojení s hubou koně (v pozdější fázi výcviku), ale kontakt je zajištěn váhou otěží připnutých do páky (používají westernoví jezdci).

 

Udidlo se však dá i zneužít prasáckým způsobem (ale to i bezudidlovka), kde se silným tahem a tlakem způsobuje koni bolest a on ve snaze utéct bolesti buď bude házet hlavou vzhůru (nežádoucí) nebo strčí hlavu za kolmici (a pak jsou někteří jezdci spokojeni). Proč je to špatně píšu v jiném článku v této kategorii.

 

Dále se udidlo používá pro odžvýknutí koně, které ho má uvolnit. Kůň tak buď sníží krk, nebo uvolní týl a nechá hlavu klesnout na kolmici (až ho to jezdec naučí). Toto je dobrá pomůcka, ale uvolnění koně lze dosáhnout i jinak, není pravda, že bez žvýkání udidla a pěnění v hubě koně nelze uvolnit. Ovšem, setkala jsem se i s názorem, že při těžkých cvicích, vyžadujících vysoké shromáždění, lze koně 100% uvolnit jen na udidle, kdežto bez udidla bude kůň prostě někde ztuhlý. Na toto si každý musí přijít sám, to já dokázat či vyvrátit nedokážu, protože jsem to nezažila. Mně jedna trenérka, zabývající se bezudidlovým ježdením řekla, že uvolnit se dá kůň dokonale i bez udidla a při vysokých cvicích prostě koně mívají jisté pnutí v těle, bez kterého by potřebný pohyb jednoduše nebyl možný, ale toto pnutí mají i koně s udidly. Při lehkých cvicích je pnutí mírné, při těžkých cvicích bude větší.

 

No a teď ten asi nejvýznamnější důvod používání udidel: kontrola jezdce nad koněm. Mnoho koní následkem špatného výcviku na vyjížďce magoří, mají tendence utíkat, ať už domů nebo za koňmi a stávají se nezvladatelnými. Je to jako sedět na časované bombě a občas ani udidlo nepomůže a zpanikařený kůň letí bolesti navzdory. Ostré použití udidla a tímpádem velké způsobení bolesti v hubě koně je jediná jezdcova záchranná brzda. Kůň v záchvatu paniky kašle na zadržující sed jezdce a všechny ostatní pomůcky, prostě je nevnímá, jediné, co mu občas může zabránit nezdrhnout, je obrovská bolest v hubě. Proto se mnoho jezdců do terénu neodváží na bezudidlovce. Často se tak děje u koní, které si jezdci nevychovávají od mala, ale koupí ho až když je starší a není mezi ním a jezdcem žádná důvěra. A koně, kteří svým jezdcům nedůvěřují, jsou velmi často závislí na jiných koních nebo se plaší při každé příležitosti, což má za následek ohrožující chování a udidlo je jediný prostředek na možnost záchrany, když bude nejhůř. Druhým problémem je nerespektování jezdce koněm. Koně, kteří mají jezdce na salámu zdrhají domů, když už je práce nebaví a opět jediná záchrana, udidlo. Občas mohou koně mít i poruchu psychiky a pak je jízda na nich velmi nebezpečná, protože jeden nikdy neví, co čekat a rozhodně by se to nemělo řešit ostrým udidlem. Správná cesta u těchto vyjmenovaných případů je získat DŮVĚRURESPEKT A NEJEZDIT NA PSYCHIATRICKÉM PŘÍPADU. Pak nebude třeba ostrých udidel, potažmo žádných udidel.

 

NEVÝHODY UDIDEL:

Při brutálním použití udidla hrozí natržení koutků huby koně, odkrvení jazyka, odřeniny na patře v hubě, mozoly na dásních a součástí je samozřejmě obrovská bolest.

 

Udidlo koni v hubě překáží, je nepříjemné, protože v hubě koně pro něj není místo (viz foto dole).

 

Udidlo nutí trávicí soustavu koně neustále pracovat, jako kdyby přijímal potravu, což snižuje výkon koně.

 

Kůň se zalyká slinami, které má potíž polykat (zejména při intenzivní práci se zalomeným krkem a hlavou za kolmicí).

 

Při vysoké zátěži může způsobit náhlé úmrtí koně (vznikne srdeční selhání následkem podtlakového plicního edému způsobeného obstrukcí nosohltanu udidlem).

.....................................................................................................................................................................................................................

 

Tímto tématem se detailně zabývá zejména dr. Cook, který dospěl po letech výzkumů k nehezkému zjištění, týkající se udidel a jejich působení na koně. Hezky to popisuje v časopisu Cavallo, jehož článek najdete přeložený ZDE.

 

A já jsem se rozhodla také prozkoumat, jak to je s udidly a místem v koňské hubě. Na výsledek se můžete podívat ve fotogalerii níže.

 

Závěrem chci říct, že je smutné, co jsou koně ochotni vydržet a jak se sebou nechají zacházet. Jedna žena oplývající telepatickými schopnostmi (tedy ona to o sobě tvrdí), která napsala knížku Hovory s koněm, o koních říká, že je to tím, že koně jsou idealisté, kteří oplývají bezbřehou nadějí a trpělivě čekají a doufají, až se lidé proberou a konečně se ke koním začnou chovat s úctou a vděkem za dary a oběti, které jim koně celý svůj život přinášejí.

 

RVANÍ ZA HUBU A PŮSOBENÍ BOLESTI SI ŽÁDNÝ KŮŇ ZA SVOJI ODDANOST A OBĚTAVOST PŘECE NEZASLOUŽÍ. Ublížili byste snad bolestivě svému dítěti kvůli své touze dosáhnout úspěchu? Stojí za to to vítězství nebo machrování před jinými za cenu ubližování tak šlechetné a úžasné bytosti, jakou kůň bezesporu je?

 

TO, ŽE SE TO TAK DĚLALO VŽDYCKY NEZNAMENÁ, ŽE JE TO TAK SPRÁVNÉ. Neříkám zahoďte teď hned všechna udidla. Říkám, chovejte se ke koni jemně, a když to nejde jedním způsobem, hledejte jiný. Nespokojte se s tím, že on to nějak vydrží. Ano, vydrží. Ale bude pořád doufat, že se to jednou změní.

 

Související články:

 

Rozumný a funkční trénink je základ

Základní kameny správného výcviku

Správné držení těla koně

Krk koně při ježdění, omyly, mýty, fakta

Lze docílit přilnutí a vyklenutí i bez otěží?

Studie dr. Cooka o udidlech a jejich působení

Ježdění bez sedla - klady a zápory

Od přirozenosti co nejdál

Číst více...

Jízda bez sedla je bezesporu krásná záležitost, zejména pro lidi, kteří chtějí mít se svým koněm co nejužší spojení, které je opravdu na jiné úrovni, než při jízdě v sedle a umožňuje s koněm splynout na 100%. Ale jako všechno, i jízda bez sedla má své mouchy, a teď tím nemyslím jen chybějící oporu kolen a nohou, jde hlavně o zdravý hřbet koně. Stručně si povíme výhody a nevýhody jízdy bez sedla a pak je rozeberu více do hloubky.

 

Výhody:

100% kontakt a splynutí s koněm

získání perfektní rovnováhy a stability

zlepšení sedu ve smyslu jít s pohybem koně

 

Nevýhody:

jednodušší vystoupení ze hřbetu koně

začátečníci se ze strachu drží koleny

začátečnci mají tendence se bez sedla více hrbit

začátečníci mají tendence se při ztrátě rovnováhy chytat otěží

nelze jezdit v klasickém lehkém sedu, pouze v odlehčeném

možné poškození hřbetu koně

 

Výhody jsou jasné, k těm netřeba složitě něco dopisovat, kromě poznámky, že mně osobně se v klusu a ve cvalu mnohem snáze s koněm splývá bez sedla, než v sedle, ale to může mít každý jinak.

 

A teď k nevýhodám. Tak nejjednoznačnější nevýhoda je, pokud kůň lekavě uskakuje, nebo se rozeběhne a začne vyhazovat či jinak blbnout, jezdce se zbaví snáze, i když jsou tací jezdci, kterým ani řádění koně bez sedla nedělá žádný problém.

 

Pro začátečníky je také důležité, aby měli při ježdění bez sedla pečlivý dohled trenéra, protože strach dělá své a začínající jezdec se každou chvíli křečovitě chytá koleny, a tím si vyrábí dokonalý wc sed, což je zlozvyk, který se jen velmi těžko přeučuje. Co se týká většího hrbení se, tak se to děje především na málo osvalených koních. Páteř koně tlačí jezdce do rozkroku, ten následkem toho podsouvá pánev, čímž si spodek obalí svalovinou, která jej trochu vypodloží. Následkem toho jdou však ramena více vzad a může vzniknout hrb a zhroucený sed, ve snaze ulevit si od nepříjemného tlaku tam dole. Já se bez sedla najezdila na nejrůznějších koních víc než dost, takže moc dobře vím, o čem mluvím. Pravdou však je, že při jízdě bez sedla by měl člověk zaujímat stejnou pozici jako v sedle. Absence třmenů neznamená, že má mít jezdec vytaženou patu. Prošláplá pata se nedělá kvůli třmenu, ale kvůli tomu, že tím jezdec protáhne svaly nohou dolů, následkem čehož se sníží koleno, což je potřeba pro správný, hluboký sed a také se tím zabrání dloubání koně patou.

 

Zde vidíte ukázku kombinující jak hrbení, tak pevný stisk koleny. Oba tyto zlozvyky se velmi těžko odbourávají.

Hrbení a držení se koleny při jízdě bez sedla

 

I bez sedla se dá vysedávat nebo jezdit v odlehčeném sedu, ale vysedávání bez sedla je velmi namáhavé, zaujmutí trvalého lehkého sedu také, na to je potřeba velmi vytrénované a silné svalstvo jezdce. A ježdění by nemělo být silové, naopak by mělo být co nejjemnější a s co nejmenší námahou.

 

A jelikož se tedy bez sedla nejčastěji jezdí v plném sedu, hrozí poškození hřbetu koně. Hlavně od začátečníků, kteří svými zadky buší koni do zad, protože ještě neumějí splývat s pohybem. Někdo nejraději učí začátečníky bez sedla, aby získali hluboký sed, ale s ohledem na koně to není úplně nejlepší nápad. Lépe je, podle mně, učit v sedle bez třmenů. Sedlo alespoň rozkládá váhu jezdce šetrně k páteři koně, přímo na páteř koně jezdcova váha nepůsobí, kdežto bez sedla váha jezdce působí nerovnoměrně na několik míst. Přímo na páteř samotnou, tam je při rovném sedu zaměřeno nejvíce váhy, a potom na svalovinu těsně vedle páteře koně, kam tlačí naše sedací kosti. U žen jsou od sebe o něco málo dál než u mužů. A jen malá část jde do váhy na stehnech, pokud nezaujímáte speciální sed, kde máte nejvíce váhy právě na stehnech, čehož docílíte posunutím stehen z kyčlí dozadu. Tohoto však není schopen každý, třeba moje kyčle hlasitě bolestivě protestují i při snaze zaujmout místo wc sedu klasický sed, natož abych je trvale udržela vzad. Nevím, kolik hodin denně bych musela trénovat, aby si moje kyčle na takové držení zvykly, pokud vůbec.

 

Každopádně dlouhodoubý tlak, nedejbože přerušovaný, bolestivý tlak, způsobený poskakováním jezdce, může koni poškodit svalovinu tím, že se vytvoří spasmy (stažení svalů, následkem čehož bývají křeče) a může dojít i k zánětu z přetížení svalů, či k podlitinám a k ochabnutí svalů, pokud má kůň vysoké chody a jezdec na něm skáče jako pytel brambor. O tlaku na samotnou páteř ani nemluvím, ale tam hodně záleží na tvaru hřbetu koně. Koním s vystouplou páteří bude ježdění bez sedla působit bolest (ale to i jezdcům), koním s kulatým hřbetem to nijak vadit nemusí, pokud nejsou přetěžováni. VŠE JE TO O PŘIJEŽDĚNOSTI A NASVALENÍ KONĚ, TVARU HŘBETU KONĚ, UMU JEZDCE A MÍŘE ZÁTĚŽE. Koně, kteří klenou hřbet a krk nemají s váhou jezdce takový problém, jako propadlí koně s vyvráceným krkem. Díky vyklenutí a nasvalení kůň dokáže rozložit váhu jezdce po celé horní linii, kdežto neosvalení koně ve špatném držení cítí tlak a bolest právě jen v určitých malých bodech na hřbetě.


Zde rozfázovaný cval, kdy v jednom okamžiku při jízdě bez sedla pozadí často na okamžik opouští hřbet koně, a stává se to i dobrým jezdcům. U začátečníků v další fázi zadek bouchne do hřbetu koně, zkušenější jezdci už dokáží z bouchnutí udělat jemnější dosed, ale ten zvýšený tlak sedacích kostí a rozkroku na páteř koně tam prostě je a obnovuje se co cvalový skok.

Cval na koni bez sedla

 

Souhrn je takový, že některým koním jízda bez sedla nemusí absolutně vůbec způsobovat žádné problémy, pro jiné může být škodlivá a bolestivá. Stačí, když toto budete mít na paměti a budete dávat pozor na jakékoli náznaky nepohodlí či bolesti na hřbetě koně a v takovém případě bude lépe, když si pořídíte alespoň nějaké vypodložení. Trh je dnes už plný různých padů a beránků, které zmírňují tlak jezdce na koňský hřbet. Myslím si, že pro jízdu bez sedla jsou nejvhodnější koně typu hafling, hucul, fjord, apod., za předpokladu, že jsou správně osvalení. Ti mívají krátký, pevný, rovný hřbet a ploché chody. Naopak bych bez sedla nejezdila na koních s propadlejším hřbetem a vysokými chody, jako jsou někteří frísové, andaluští koně atd., viz. galerie níže.

 

Související články:

 

Rozumný a funkční trénink je základ

Základní kameny správného výcviku

Správné držení těla koně

Krk koně při ježdění, omyly, mýty, fakta

Lze docílit přilnutí a vyklenutí i bez otěží?

Udidla - klady a zápory

Studie dr. Cooka o udidlech a jejich působení

Od přirozenosti co nejdál

Číst více...
V naší databázi naleznete
120
článků o koních...