Vítejte na EQUIsvět.cz...

WEB JE NA PRODEJ!! - více info ZDE

EquiSvět.cz

...na stránkách věnovaných těm nejušlechtilejším tvorům na této planetě.


Tento web je určen všem milovníkům koní, především těm začínajícím, kteří jsou na počátku vzdělávání a hledají ucelené a vyčerpávající informace o koních, jezdectví a všemu, co ke koním patří. Stránky jsou vhodné pro začínající jezdce, pro samouky, ale samozřejmě se tu najde i něco pro pokročilé.

 

Dále zde najdete mnoho nádherných fotografií, a to jak formou obrázků přímo ve článku, tak formou fotogalerie pod článekm.


A také doporučuji přečíst si sekci O WEBU, jsou tam důležité informace týkající se těchto stránek, které by měl každý uživatel tohoto webu znát.  Doufám, že se vám zde bude líbit a přeji příjemné čtení.


UPOZORNĚNÍ! Web je momentálně ve výstavbě, omluvte prosím zatím nenaplněné články a kategorie, vše se připravuje postupně za pochodu. Podkategorie mám předpřipravené dopředu, i když v nich třeba ještě nejsou žádné články. Je to pro to, abyste věděli, co od tohoto webu v budoucnu čekat. Děkuji za pochopení.

 

Nejčtenější články na tomto webu

Tento článek je věnován kompletně VŠEOBECNÉ jezdecké licenci. Pokud si přejete věnovat se jen určitému tématu, kliknětě na výběr níže a budete přesměrováni kam potřebujete.

 

O všeobecné ZZVJ

Okruhy otázek

Otázky a odpovědi

Otázky bez odpovědí

Fotogalerie, předvedení koně, drezurní úloha a plánek parkuru

 

 

O VŠEOBECNÉ ZZVJ

Všeobecná licence jezdce opravňuje k účasti na parkurových, drezurních a military závodech, pod hlavičkou ČJF a je základním kamenem pro další vzdělávání. Za 3 roky po složení ZZVJ si jezdec může udělat licenci cvičitele, potom trenéra atd., která jej bude opravňovat k výcviku jezdců a koní.

 

Zkouška všeobecné ZZVJ se (nově od května 2016) skládá ze čtyř částí. Jsou to:

Předvedení koně - tato úloha obsahuje předvedení koně před porotou v zastavení a zootechnickém postoji, kroku a klusu s jedním obratem kolem kuželu nebo jiného předmětu k tomu sloužícímu. Viz. fotogalerie podl článkem.

Bezpečný pohyb na jízdárně: kde jezdci musejí prokázat, jak zvládají pohyb na jízdárně ve více koních. To znamená, že na jízdárně budou přítomni 3 nebo 4 jezdci a dle pokynů komise budou jezdit ve všech chodech a provádět různé cviky po dobu 15 - 20 minut. Bude se hodnotit především to, jak jezdci ovládají své koně mezi ostatními, jaké mají prostorové dovednosti a musejí prokázat znalost jízdárenských pravidel a převést je do praxe.

Drezurní zkouška Z1 ( úloha viz. fotogalerie dole).

Základní parkur o výšce překážek do 80 cm (plánek ve fotogalerii).

 

 

Předvedení koně v praxi:

Kůň se vede z levé strany. Jezdec jde vedle plece koně, otěže jsou sejmuty z krku koně. Jezdec otěže uchopí pravou rukou cca na šířku dlaně od kroužků udidla tak, že otěž prochází mezi ukazovákem a prostředníkem. Levá ruka drží konec otěží. Palec směřuje vzhůru. Jezdec s koněm takto dojde krokem před komisi, kde se zastaví. Vykročí pravou nohou krok vpřed a na této noze provede obrat vpravo tak, aby stál čelem ke koni. Levou rukou uchopí levou otěž, pravou rukou pravou otěž a pomocí tlaku jedné nebo obou otěží koně našteluje do správné pozice, tzv. zootechnického postoje, kdy je levá přední končetina koně předkročená a levá zadní končetina zakročená. Hlava se koni mírně pozvedne, otěže drží jezdec do stran (vuz. foto v galerii). Jezdec představí sebe, koně a stáj. Pak udělá krok zpět tak, aby stál po levé straně koně a vykročí vpřed. Projde kolem otočného bodu, kdy otáčí koně vždy směrem od sebe a poté vyzve koně ke klusu. Zpočátku mírnějším tempem, potom živějším.

 

 

Základní podmínky pro připuštění jezdce ke zkoušce všeobecné licence:

Věk 12 let a výše.

Jezdec musí mít garanta, což je člověk s licencí instruktora nebo trenéra, který ručí za připravenost jezdce ke zkoušce a který musí být u zkoušky přítomen.

Minimální počet uchazečů 6.

Zápisné kolem 500 Kč a poplatky rozhodčím ve výši kolem 1 000 Kč pro jednoho (píšu kolem, protože se to každým rokem může změnit).

Pokud uchazeč neuspěje v teoretické nebo praktické části, smí jít na opravu nejdříve za 2 měsíce, nejpozději však do 2 let. Jestliže uchazeč neuspěje ani při opravě některé z částí ZZVJ, musí vykonat zkoušku potom celou a nejdříve za 6 měsíců.

 

 

Další postřehy:

Kůň může být vypůjčený, nemusí být ve vlastnictví jezdce. Na jednom koni se můžou vystřídat max. 2 jezdci. Na parkur může jet jezdec na jiném koni než na drezuru.

 

Jezdec musí mít ke zkoušce čtenáře úlohy, psací potřeby, musí mít k dispozici koně schopného zkoušku vykonat a musí mít startovní číslo.

 

Jezdec obdrží licenci po složení zkoušek, které se skládají z testu o 35 otázkách z nichž může být maximálně 5 špatně, a z praktické zkoušky, která obsahuje 3 části: Předvedení koně, drezuru Z1 (nejjednodušší úloha) a parkur o osmi skocích s max. výškou 80 cm.

 

Dbá se především na správné provedení cviků a schopnost jezdce ovládat koně, jezdec může mít malé nedostatky v sedu a kůň nemusí mít dokonalý rámec těla.

 

Jezdec musí mít vhodný a hlavně čistý úbor, tj. jezdecké sako, vázanku nebo jezdecké triko s límečkem, jezdeckou obuv, rajtky (nikoli pantalony nebo džíny) ideálně bílé barvy, přilbu, v případě nízkých bot musí mít jezdec chapsy, nikoli plátěné návleky.

 

Kůň je postrojen dle skokových pravidel, ale na drezurní část může mít jezdec tušírku. Jezdecká výstroj i kůň musejí být naleštění a kůň by měl alespoň drezuru absolvovat s upravenou hřívou.

 

Jezdec je vyloučen za příliš velké pochybení (např. 3x vyhnutí překážky) nebo za pád koně či jezdce.

 

Licenci si musí jezdec každý rok prodlužovat, pokud chce ten daný rok závodit, což v roce 2016 činí 500 Kč za rok. Dále se musí každý rok platit členství v ČJF, 100 Kč za rok.

 

Dole v galerii najdete základní drezurní úlohu pro rok 2014 (platnou i dnes, v roce 2016), která se jezdí na všeobecné ZZVJ a plánek parkuru k ZZVJ.

 

Více informací se dozvíte na stránkách ČJF, kde si můžete stáhnout dokument Vzdělávání v ČJF - komplexní dokument, ve kterém najdete potřebné informace o všech zkouškách. Pro vstup na stránku ČJF s informacemi o ZZVJ klikněte ZDE.

 

 

OKRUHY - pokud kliknete na daný okruh, budete přesměrováni na tentýž okruh s otázkami a odpověďmi.

1.OKRUH: ANATOMIE A FYZIOLOGIE KONĚ. BARVY, ZNAKY, VÝŽEHY

2.OKRUH: NAPÁJENÍ, KRMENÍ, OŠETŘOVÁNÍ A KOVÁNÍ

3.OKRUH: ÚRAZY A NEMOCI KONÍ

4.OKRUH: ZLOZVYKY A CHOVÁNÍ KONÍ

5.OKRUH: CHODY KONĚ, NOHOSLED

6.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ OŠETŘENÍ KONĚ

7.OKRUH: OŠETŘOVÁNÍ KONÍ PŘED A PO JEŽDĚNÍ

8.OKRUH: BEZPEČNOST PŘI OŠETŘOVÁNÍ KONĚ, BEZPEČNOST JEZDCE A ZÁKLADNÍ PRVNÍ POMOC

9.OKRUH: BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA NA JÍZDÁRNĚ, NA OPRACOVIŠTI, NA ZÁVODECH

10.OKRUH: BEZPEČNOST PŘI POHYBU NA VEŘEJNÉ KOMUNIKACI

11.OKRUH: ÚSTROJ A VÝSTROJ JEZDCŮ,VÝSTROJ KONÍ PRO ÚČELY TRÉNINKU I SOUTĚŽÍ. OCHRANNÉ POMŮCKY KONĚ A JEZDCE

12.OKRUH: CHOV KONÍ

13.OKRUH: SPRÁVNÝ SED JEZDCE A JEHO PŮSOBENÍ NA KONĚ. VHODNÉ POUŽITÍ POMŮCEK

14.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOSTI Z JEDNOTLIVÝCH DISCIPLÍN JEZDECKÉHO SPORTU

15.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST VŠEOBECNÝCH PRAVIDEL JEZDECKÉHO SPORTU

16.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST O ČESKÉ JEZDECKÉ FEDERACI a FEI

17.OKRUH: HISTORIE JEZDECKÉHO SPORTU V ČR I ZAHRANIČÍ

18.OKRUH: ETIKA KE KONI A DRUHÝM JEZDCŮM

 

 

OTÁZKY K ZZVJ BEZ ODPOVĚDÍ:

1.OKRUH: ANATOMIE A FYZIOLOGIE KONĚ. BARVY, ZNAKY, VÝŽEHY.


1) Čemu říkáme na noze koně „kaštánek“?

2) Co je to valach?

3) Jak vypadá kůň, kterého označujeme jako plaváka?

4) Jak vypadá ryzák?

5) Jak vypadá albín?

6) Jakou barvu mají při narození vybělující bělouši?

7) Co jsou u koně získané znaky?

8) Co patří u koně mezi vrozené znaky?

9) Jaký je počet zubů dospělého koně?

10) Vidí kůň všude kolem sebe?

11) Vidí kůň za sebe?

12) Jaká je ostrost sluchu koně v porovnání s člověkem (stejná, větší, menší)?

13) K čemu slouží značná pohyblivost ucha koně?

14) Jak působí na koně nízké tóny?

15) Kdy můžeme polokrevného koně zpravidla považovat za plně vyspělého a zatížit jej náročnou prací?

16) Co se myslí slovním spojením „exteriér koně“?

17) Jaké je zoologické zařazení koně?

18) Z jakých tří částí se skládá nejspodnější část končetin koně?

19) Kde se nachází u koně bílá čára?

20) Jaká je normální tělesná teplota koně?

21) Kolik krčních obratlů má kůň?

22) Kůň má vrozený pud stádový. Co to znamená?

23) Jaká je průměrná hmotnost (váha) českého teplokrevníka?

 

 

2.OKRUH: NAPÁJENÍ, KRMENÍ, OŠETŘOVÁNÍ A KOVÁNÍ


1) Kolik vody vypije kůň průměrně denně?

2) Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda odstátá?

3) Co je objemové krmivo?

4) Jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit?

5) Co je to pantoflice?

6) V jakých časových intervalech je nutné zajistit úpravu kopyt?

7) Co je zakování?

8) Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku (druh obilí)?

9) Jaké známe pamlsky pro koně?

10) Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když je dost sněhu?

11) Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?

12) Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl?

13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

14) Jak můžeme koni upravit oves?

15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?

16) Měl by mít kůň při krmení klid?

17) Co je to místování?

18) Jak se nazývá hřebík používaný k upevnění podkovy?

19) Proč mají koně podkovy?

20) Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?

21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

 

 

3.OKRUH: ÚRAZY A NEMOCI KONÍ


1) Co je to nášlap?

2 Co je to zášlap?

3) Jaké jsou základní projevy koliky?

4) Co musíme dělat při podezření na koliku?

5) Proč musíme u koní (a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány desinfikovat?

6) Co jsou „nálevky“?

7) Co je to nehnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?

8) Co bývá příčinou hniloby kopyt?

9) Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění?

10) Co je u koně „kohoutí krok“?

11) Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne kulhat?

12) Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu kořen ocasu?

13) Může mít kůň vši?

14) Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?

15) Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?

16) Může kůň zvracet?

17) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?

18) O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?

19) Co je příčinou onemocnění, kterému se říká černá zástava moči neboli sváteční nemoc?

 

 

4.OKRUH: ZLOZVYKY A CHOVÁNÍ KONÍ


1) Co je tkalcování (hodinaření)?

2) Co to znamená, když má kůň červenou stužku v ocase?

3) Co je u koně klkání?

4) Umí kůň vyjádřit náklonnost nebo nelibost a odpor?

5) Proč bychom měli podporovat přátelské vztahy mezi koňmi?

6) Dokáže kůň něco dělat svému jezdci „schválně“?

7) Jak koně většinou reagují na strach?

8) Jak se chová kůň, když přijde k neznámému předmětu?

9) Dá se tzv. pud potravový využít v tréninku (je vhodné koně při tréninku odměnit pamlskem)?

10) Stává se často, že kůň s potravou spolkne i cizí předmět (kámen, hřebík)?

11) Je kůň zvíře samotářské nebo stádové?

12) Je při výcviku koně důležitý hlas jezdce?

13) Jak se chovají koně, kteří mají nedostatek pohybu?

14) Jak se kůň zpravidla brání (i z hlediska evoluce a historického vývoje)?

15) Co znamená, když má kůň uši dozadu podél hlavy?

 

 

5 .OKRUH: CHODY KONĚ, NOHOSLED


1) Jaké jsou základní chody koně?

2) Jaký je nohosled koně v kroku, klusu a cvalu?

3) Co je křižování ve cvalu?

4) Která noha začíná vždy při správném nacválání?

5) Jak kůň couvá (nohosled)?

6) Umí kůň plavat?

7) Může mít kůň nepravidelné chody?

8) Jak se projevuje mimochod v kroku?

9) Co je rozložený cval?

10) Na kterou nohu koně na jízdárně v lehkém klusu vysedáme?

11) Co je to nákrok?

12) Co je to kontracval?

13) Co znamená, v souvislosti s pohybem koňských končetin, výraz „strouhání“?

14) Je při jízdě v terénu v lehkém klusu důležité střídat nohy? Jestliže ano, proč?

 


6.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ OŠETŘENÍ KONĚ


1) Co patří k základům zdravotní péče o koně?

2) Co by měla obsahovat lékárnička majitele koně?

3) Jak má vypadat správně ošetřená srst koně?

4) Kde zpravidla hledáme nejdříve příčinu kulhání koně?

5) Jak docílíme toho, aby kůň neprochladl?

6) Odčervujeme koně individuálně nebo je vhodnější odčervit všechny koně ve stáji najednou?

7) Co je to víchování koní?

8) Musí se koním pročesávat hříva a ocas?

9) Je správné, aby měli koně společné čištění?

10) Proč bychom měli koně na začátku i na konci výcvikové hodiny krokovat?

11) Jaká jsou rizika, pokud jezdec po výcvikové hodině nechá v boxe koně zadýchaného a zpoceného?

12) Co je to podlom ve spěnce a jak se ošetřuje?

 


7.OKRUH: OŠETŘOVÁNÍ KONÍ PŘED A PO JEŽDĚNÍ


1) Jaké jsou základní pomůcky pro čištění koně?

2) Musí se koni vybírat sláma z ocasu? Pokud na jízdárně potkáme koně se slámou v ocasu, co to vypovídá o jeho jezdci?

3) Jaký další význam má čištění koní (kromě zbavování ho nečistoty)?

4) Vadí koním průvan?

5) Je důležité stáj vhodně větrat? Pokud ano, proč?

6) Můžeme koně bezprostředně po těžké práci (tréninku) umýt?

7) Čím ošetřujeme koni kopyta?

8) Čistíme koně před nebo po ježdění?

9) Co se může stát, když jezdec před či po ježdění nevybere koni z kopyt?

10) Je vhodné koně při ošetřování uvazovat a proč?

11) Jaký by měl být uzel, kterým koně přivazujeme (z hlediska bezpečnosti)?

12) Na co se používá kopytní háček?

 


8.OKRUH: BEZPEČNOST PŘI OŠETŘOVÁNÍ KONĚ, BEZPEČNOST JEZDCE A ZÁKLADNÍ PRVNÍ POMOC


1) Jaká obuv je vhodná při ošetřování koně (je vhodné mít při ošetřování koně otevřenou obuv)?

2) Proč musíme koně před vstupem do boxu oslovit?

3) Jaká má být poskytnuta pomoc jezdci, který se při pádu z koně uhodil do hlavy a zvrací?

4) Jak by měl jezdec stát při čištění kopyt?

5) Jaké očkování by měl mít určitě ten, kdo se pohybuje u koní?

6) Jak ošetříme drobné poranění?

7) Jezdec si po pádu vyrazil dech. Jak mu pomůžeme?

8) Kdo může chodit do stáje?

9) Jak ustrojený má být kůň, kterého potřebujeme někam převést (ze stáje do stáje)?

10) Jak držíme vodítko při vedení koně?

11) Tato otázka v dokumentech ČJF chybí

12) Z jaké strany koně jde jezdec, pokud koně vede?

13) Jaké telefonní číslo má záchranná lékařská služba?

14) Proč musí být v klubovně či stáji humánní a veterinární lékárnička?

 


9. OKRUH: BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA NA JÍZDÁRNĚ, NA OPRACOVIŠTI, NA ZÁVODECH


1) Jezdí-li na jízdárně více jezdců, kdo má přednost na stěně?

2) Jak se míjejí jezdci na jízdárně nebo na opracovišti?

3) Kdo a kdy musí mít na hlavě přilbu?

4) Proč by měli jezdci na koni nosit rukavice?

5) Je vhodné, aby s koněm manipulovala osoba pod vlivem omamných a psychotropních látek?

7) Co by měl udělat jezdec při závodech na opracovišti, chce-li najíždět na překážku?

8) Kde při příjezdu na závody vykládáme koně?

9) Co musíme udělat před vyložením koní na závodech?

10) Jak by měl probíhat první výcvik začínajícího jezdce při příchodu do jezdeckého střediska?

11) Je vhodné, aby jezdec na koni kouřil, žvýkal, telefonoval?

12) Kdo dohlíží na bezpečnost přípravy jezdců a koní na opracovišti?

13) Pokud jede na vyjížďku výcvikově nevyrovnaná skupina, podle koho se řídí náročnost vyjížďky?

14) Jaká je bezpečná vzdálenost mezi koňmi, kteří jdou v zástupu?

 


10. OKRUH: BEZPEČNOST PŘI POHYBU NA VEŘEJNÉ KOMUNIKACI


1) Čím se řídí jezdec na veřejné komunikaci?

2) Na jaké straně silnice se pohybují jezdci při jízdě na veřejné komunikaci?

3) Jak je hodnocen jezdec na koni na veřejné komunikaci (z hlediska pravidel silničního provozu)?

4) Jsou jezdci povinni nosit při pohybu na veřejné komunikaci za tmy noční reflexní pásky? Pokud ano, jaké jsou jejich barvy?

5) Jaké znamení dává při odbočování na silnici jezdec na koni?

 


11. OKRUH: ÚSTROJ A VÝSTROJ JEZDCŮ,VÝSTROJ KONÍ PRO ÚČELY TRÉNINKU I SOUTĚŽÍ. OCHRANNÉ POMŮCKY KONĚ A JEZDCE


1) Jaká je funkce bezpečnostního zámku sedla?

2) Jaká je maximální povolená délka bičíku při parkurových soutěžích?

3) Jaká je maximální povolená délka bičíku při drezurních soutěžích na velkých koních a pony?

4) K čemu slouží na sedle poprsník?

5) Proč se koním dávají zvony?

6) Jak musí být ustrojen kůň, vodím-li ho na závodech „na ruce“?

7) Jak dlouhá by měla být lonž?

8) Ve které ruce držíme lonž při lonžování koně?

9) Jak se zapíná hannoverský nánosník?

10) K čemu slouží nánosník?

11) Jak široké by měly být třmeny?

12) Co jsou pantalony?

13) Jaké jsou součásti uzdečky?

14) Jaké jsou součásti sedla?

15) Z čeho se skládá martingal?

16) Můžeme nastoupit do soutěže s koněm, na němž je pokrývka (deka)?

17) Kde najdeme informace o korektním výstroji koně na závody?

18) Jak dlouhé by měly být lícnice ve vztahu k poloze udidla v koňské hubě?

19) Jaké jsou nejčastější typy nánosníků?

20) Kde mají být třmeny při manipulaci se sedlem před či po ježdění?

21) V jaké vzdálenosti by měl být podbřišník sedla od loketního kloubu koně (kolik pěstí)?

22) Kterým směrem vedou při upevňování kamaší na končetiny koně zápinky (kožené, plastové, suché zipy...)?

23) K čemu slouží podsedlová dečka?

24) Jaké jsou základní pomůcky k lonžování?

25) Na co se používá podocasník?

26) Proč sedlový materiál po ježdění čistíme, sušíme, mažeme?

 


12. OKRUH: CHOV KONÍ


1) Jak dlouho je klisna březí?

2) Kdy se hříbata odstavují od matky?

3) Jak dlouho po porodu většinou klisna vstává?

4) Je vhodné pomáhat hříběti při prvních pokusech o stoupnutí si?

5) Proč klisna hříbě po porodu olíže?

6) Co je inseminace?

7) Kdy hříbě začíná žrát trávu?

8) V jakých barvách se chová plemeno kladrubský kůň?

9) Co je to mula?

10) Tato otázka v dokumentech ČJF chybí.

11) Co je to mezek?

12) Jak se nazývá divoký kůň, jehož světovou plemennou knihu vede ZOO Praha?

 


13. OKRUH: SPRÁVNÝ SED JEZDCE A JEHO PŮSOBENÍ NA KONĚ. VHODNÉ POUŽITÍ POMŮCEK.


1) V jakém místě sedla by měl jezdec sedět?

2) V jaké přímce by měly být části jezdcova těla?

3) Jaká je přímka pro správně držení otěží?

4) Kterými třemi základními pomůckami jezdec působí na koně?

5) V kterém stupni drezury smí jezdec začít používat ostruhy při drezurních soutěžích?

6) Proč by měl začínající jezdec při práci na jízdárně přendávat bičík z ruky do ruky při změně směru?

7) Co je přilnutí?

8) K čemu slouží lehký sed?

 


14. OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOSTI Z JEDNOTLIVÝCH DISCIPLÍN JEZDECKÉHO SPORTU


SKOKOVÁ PRAVIDLA

1) Co musí udělat jezdec, který je v důsledku pádu na kolbišti vyloučen?

2) Smí jezdec v sedle přijmout podávaný bič, který mu upadl?

3) Smí jezdec v sedle přijmout podávanou přilbu, která mu spadla?

4) Jaká je penalizace za shození překážky nebo došlap do vodního příkopu?

5) Smí jezdec po vyloučení za neposlušnost absolvovat zkušební skok?

6) Co se stane, odstartuje-li jezdec bez znamení ke startu zvoncem?

7) Jak jezdec opraví to, když kůň odepře poslušnost a neskočí druhý skok dvojskoku?

8) Jaká je penalizace, když je dvojici na parkuru po poboření překážky zastaven čas, kůň se splaší a jezdec spadne?

9) Na které straně parkurové překážky je umístěn bílý praporek, na které červený praporek?

10) Jaká je penalizace za pád jezdce nebo koně na parkuru?

11) Jaké překážky musí být na opracovišti?

12) Jak vysoké překážky smí jezdec skákat na opracovišti?

13) Co je to oxer?

14) Co jsou to skoková pravidla a kde je najdeme?


DREZURNÍ PRAVIDLA

1) Jaké jsou rozměry drezurního obdélníku?

2) Může jezdec jet úlohu zpaměti, když ostatním se čte?

3) Jaký průměr má velký kruh?

4) Od kterého stupně soutěží je jezdcům povolen frak?

5) Jaká je penalizace při pádu jezdce nebo koně v drezurním obdélníku?

6) Jaká je stupnice známek pro hodnocení drezurní úlohy?

7) Jaká je penalizace za 1., 2. a 3. omyl při drezurní úloze?

8) Z jakého materiálu mohou být ostruhy pro drezurní soutěže?

9) Jaká je penalizace, když jezdec vjede do obdélníku bez znamení povolení startu zvoncem?

10) Jak drží jezdec otěže při pozdravu v drezurní úloze?

11) Smí jezdec během drezurní soutěže používat hlasových pomůcek?

12) Co je to volná sestava (kür)?

13) Co jsou to drezurní pravidla a kde je najdeme?

 


15.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST VŠEOBECNÝCH PRAVIDEL JEZDECKÉHO SPORTU


1) Jaké jsou discipliny jezdeckého sportu?

2) Může se jezdec zúčastnit dekorování bez koně, tj. pěšky?

3) Jaké jsou potřebné doklady jezdce pro start?

5) Jaké jsou potřebné doklady koně pro start?

6) Jak staří koně se mohou zúčastnit národních jezdeckých závodů?

7) Co musí na závodech kůň stále nosit?

8) Jakých soutěží (do jakého stupně obtížnosti) se mohou účastnit děti?

9) Může se na závodech používat pevný martingal?

10) Mohou mít ostruhy kolečka? Pokud ano, za jakých podmínek?

11) V kolika soutěžích může kůň startovat v jednom dni?

12) Jaká je povolená váha jezdce při soutěžích?

13) Jaká jsou pravidla pro předvádění koně na ruce?

14) Co jsou to všeobecná pravidla a kde je najdeme?

15) Čím se musí řídit jezdecké soutěže?

 


16.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST O ČESKÉ JEZDECKÉ FEDERACI a FEI


1) Kdo organizuje jezdecký sport v České republice?

2) Jaká je zkratka mezinárodní jezdecké federace?

3) Čím se musí řídit všechny jezdecké soutěže?

4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

5) Kdo je úřadujícím prezidentem ČJF?

6) Kde má sídlo ČJF?

7) Kde má sídlo FEI?

8) Kdo je úřadujícím prezidentem FEI?

 


17.OKRUH: HISTORIE JEZDECKÉHO SPORTU V ČR I ZAHRANIČÍ


1) Ve kterém roce bylo Československo přijato do mezinárodní jezdecké federace?

2) Jak se jmenovala čs. dvojice, která v roce 1928 vyhrála na OH v Amsterodamu parkurové soutěže?

3) Kdy byl založen hřebčín v Kladrubech?

4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

5) Které plemeno chované v České republice má status živé národní kulturní památky?

 


18.OKRUH: ETIKA KE KONI A DRUHÝM JEZDCŮM


1) Na co musíme dbát při ježdění na koni a při jeho výcviku z hlediska jeho zdraví?

2) Co je „barování“?

3) Na co dbáme při nasazování uzdečky?

4) Můžeme se ke koni chovat jako k tělocvičnému nářadí?

5) Co se stane, když jezdec svého koně při soutěžích zraní ostruhou?

6) Má přednost pohoda a zdraví koně nad všemi ostatními požadavky?

7) Může soutěžit kůň vykazující příznaky nemoci nebo kulhání?

8) Co nesmí být nikdy při výcviku tolerováno?

9) Je důležité, aby jezdec po sesednutí z koně povolil podbřišník a nánosník, a jestliže ano, tak proč?

 

 

OTÁZKY A ODPOVĚDI k ZZVJ (2016). Odpovědi k otázkám jsou prověřené a správné (píšu proto, že jsem v některých, i nových, publikacích našla jisté rozpory, ale nenapsala bych sem nic, s čím si nejsem jistá, všechny nesrovnalosti jsem si zkontrolovala v pravidlech a jiných zdrojích).

1 OKRUH: ANATOMIE A FYZIOLOGIE KONĚ. BARVY, ZNAKY, VÝŽEHY


1) Čemu říkáme na noze koně „kaštánek“?

Kaštánek je rohovitý útvar nacházející se na vnitřní straně karpu a hlezna. Je to zakrnělý prst, odkaz na předky koní, kteří jej kdysi měli plně vyvinutý.

 

2) Co je to valach?

Valach je vykastrovaný hřebec. To znamená, že mu byla odebrána varlata, která tvoří spermie. Bez nich se valach nemůže rozmnožovat.

 

3) Jak vypadá kůň, kterého označujeme jako plaváka?

Plavák má žlutohnědou barvu srsti, černé končetiny a žíně. Někteří mají úhoří pruh, někteří ne. Ti, kteří ho mají, často nejsou skuteční plaváci, ale nazývají se bay dun. Avšak ne každý plavák s úhořím pruhem musí být nutně bay dun. Ovšem každý bay dun musí mít úhoří pruh. To však často prozradí pouze genetický test, protože na pohled jsou občas bay dun od plaváků k nerozeznání. O této poměrně složité problematice se dozvíte více v připravovaném článku o zbarvení koní.

 

4) Jak vypadá ryzák?

Ryzák je kůň s rezavou barvou srsti a žíní. Žíně mohou být světlejší nebo i tmavší. Tito koně mívají často odznaky.

 

5) Jak vypadá albín?

Albín je bílý kůň, který má minimum pigmentu nebo žádný pigment. Pravý albín má červené oči, pseudoalbín oči modré. Kopyta jsou světlá, kůže je růžová. Více o albínech a pseudoalbínech najdete ZDE.

 

6) Jakou barvu mají při narození vybělující bělouši?

Vybělující bělouš může mít jakoukoli základní barvu, vraník, hnědák, ryzák, žluťák.. Postupem času, dříve či později, tito koně vybělují, mají barevné chlupy smíšené s bílými, až jsou nakonec celí bílí. Kopyta mívají tmavá, oči také.

 

7) Co jsou u koně získané znaky?

Tyto znaky kůň získá během života, nerodí se s nimi. Jedná se o různé výžehy nebo zbělení srsti vlivem otlačení od sedla či nějakého zranění.

 

8) Co patří u koně mezi vrozené znaky?

S vrozenými znaky se kůň narodí. Jedná se o nejrůznější odznaky na hlavě, lysiny, hvězdy, nosní pruhy, či o odznaky na končetinách.

 

9) Jaký je počet zubů dospělého koně?

Hřebci mívají 40 zubů, klisny 36, protože nemají špičáky, ale není to 100% pravidlo. I klisně může občas vyrůst špičák.

 

10) Vidí kůň všude kolem sebe?

Ano, vidí, protože má oči posazené po stranách hlavy. Díky tomu vidí do stran i před sebe. Nevidí pouze za sebe a těsně před nos a jeho nejbližší okolí.

 

11) Vidí kůň za sebe?

Nevidí, tam je jeho slepá zóna.

 

12) Jaká je ostrost sluchu koně v porovnání s člověkem (stejná, větší, menší)?

Koně slyší lépe než člověk. Citliví jsou hlavně na vysoké tóny.

 

13) K čemu slouží značná pohyblivost ucha koně?

Kůň uchem pouze neposlouchá, ale též komunikuje. Pro sluch je pohyblivost uší také důležitá, kůň tak lépe zachytí zvuk a lokalizuje přesně, odkud přichází.

 

14) Jak působí na koně nízké tóny?

Nízké tóny koně uklidňují.

 

15) Kdy můžeme polokrevného koně zpravidla považovat za plně vyspělého a zatížit jej náročnou prací?

Záleží na plemeni a zralosti koně. Někteří koně jsou rannější, jiní pozdnější. Plně zatížit polokrevného koně je vhodné až v 5 letech jeho věku. Dříve to není vhodné z důvodu nedostatečného vyvinutí kostry a jiných částí těla koně.

 

16) Co se myslí slovním spojením „exteriér koně“?

Exteriér je zevnějšek. To, jak kůň vypadá. Tzn. stavba jeho těla, barva srsti, odznaky, výška apod.

 

17) Jaké je zoologické zařazení koně?

Kůň patří do řádu lichokopytníků, do čeledi koňovitých. Rod Equus. Více se dozvíte ZDE.

 

18) Z jakých tří částí se skládá nejspodnější část končetin koně?

Od shora je to spěnka, korunka, kopyto.

 

19) Kde se nachází u koně bílá čára?

Nachází se na spodní straně kopyta, cca půl cm od kraje kopyta.

 

20) Jaká je normální tělesná teplota koně?

Normální teplota koně je 37 - 38 stupňů Celsia.

 

21) Kolik krčních obratlů má kůň?

Kůň má 7 krčních obratlů.

 

22) Kůň má vrozený pud stádový. Co to znamená?

To znamená, že kůň je stádové zvíře a je nerad osamocený. Pak si přijde zranitelný. Proto se snaží za každou cenu držet u stáda.

 

23) Jaká je průměrná hmotnost (váha) českého teplokrevníka?

Hmotnost tohoto plemene se průměrně pohybuje kolem 500 kilogramů.

 

 


2. OKRUH: NAPÁJENÍ, KRMENÍ, OŠETŘOVÁNÍ A KOVÁNÍ


1) Kolik vody vypije kůň průměrně denně?

Toto je velmi sporné. Záleží na počasí, fyzické zátěži, zdravotním stavu a plemeni, či velikosti koně. Takže rozmezí je široké: 20 - 60 litrů za den.

 

2) Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda odstátá?

Odstátá voda je vhodnější, protože není tak ledová, jako může být voda z kohoutku. Ideální teplota 10 - 12 stupňů.

 

3) Co je objemové krmivo?

Objemovým krmením se rozumí např. seno, senáž, siláž, sláma, tráva na pastvě. Je určené k zasycení koně.


4) Jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit?

Po dobu 5 - 6 týdnů, protože v senu probíhají fermentační procesy, díky nimž by kůň mohl dostat koliku.

 

5) Co je to pantoflice?

Pantoflice je nejjednodušší typ podkovy. Nemá ozuby ani hmatce.


6) V jakých časových intervalech je nutné zajistit úpravu kopyt?

Běžně se kopyta upravují po 6 až 8 týdnech. Záleží na mnoha faktorech.

 

7) Co je zakování?

Zakování může nastat při podkování koní. Podkovák se špatně přibije a zasáhne živou kopytní škáru, což koni způsobí bolest.

 

8) Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku (druh obilí)?

Nejvhodnější je pšeničná podestýlka, je jemná a dobře saje. Ovesná je také jako podestýlka příjemná a saje ještě lépe než pšeničná, ale koním dosti chutná, takže pokud bude mít koník  hlad, moc jí v boxe nezbyde.


9) Jaké známe pamlsky pro koně?

Vhodné pamlsky jsou jablka a mrkve, v malé míře tvrdý chleba či průmyslové pamlsky s vitamíny. Vše ale není vhodné pro všechny koně, je třeba dát pozor, zda nějaký pamlsek koni nezpůsobuje koliku.


10) Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když je dost sněhu?

Ano, je to nutné, ačkoli mnoho koní jí sníh a méně pijí, musejí mít k dispozici i běžnou vodu.


11) Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?

Ideálně by kůň měl žrát neustále po celý den a noc. Optimálně alespoň 3x denně, s větší dávkou krmení na večer. Krmení dodáváme ideálně ve stejnou hodinu a změny provádíme velmi pozvolna.


12) Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl?

Solný liz obsahuje důležité minerální látky, nezbytné pro správné fungování těla koně, které si domácí kůň nemůže jinak opatřit.


13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

Toto je velmi sporné. Záleží na počasí, fyzické zátěži, zdravotním stavu a plemeni, či velikosti koně. Takže rozmezí je široké: 20 - 60 litrů za den.

 

14) Jak můžeme koni upravit oves?

Ideální úprava ovsa pro koně je mačkání.


15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?

Ano, dá, pokropením či namočením sena.


16) Měl by mít kůň při krmení klid?

Ano, pro správné trávení je důležité, aby byl kůň při krmení v klidu.

 

17) Co je to místování?

Čištění boxu, odstranění hnoje a navezení čisté podestýlky.


18) Jak se nazývá hřebík používaný k upevnění podkovy?

Podkovák.


19) Proč mají koně podkovy?

Důvodů je více. Koně se kovou z důvodu nemoci končetin, vadných postojů, z důvodu ochrany kopyta před opotřebením při práci.


20) Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?

Ječmen, granule, müsli, otruby, sladový květ, kukuřice.


21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

Ano. Například pryšec, blatouch, pryskyřník, náprstník, vlčí mák, ocún, třezalka, bolehlav, oleandr, přeslička, ptčí zob, kapradina, dubové listí, starček, zlatý déšť, rulík, skočec, javor, konvalinka, tis, orlíček, hasivka, ostrožka polní, vlnice, jeřabina.

 

 


3. OKRUH: ÚRAZY A NEMOCI KONÍ


1) Co je to nášlap?

Nášlap je průnik cizího tělesa do kopyta koně. Může to být hřebík, kus skla, ostrý kámen, kovový drát apod.

 

2 Co je to zášlap?

Zášlap, poranění v oblasti korunky, si kůň většinou způsobuje sám na předních končetinách, kdy se dotkne zadní končetinou té přední nebo mu jej na zadní končetině způsobí jiný kůň.


3) Jaké jsou základní projevy koliky?

Kůň se potí, má zvýšený tep, otáčí hlavu směrem k břichu, lehá si a zase vstává, je nervózní, podupává nebo si zadní nohou kope směrem k břichu.


4) Co musíme dělat při podezření na koliku?

Voláme okamžitě veterináře a zamezíme koni přístup ke žrádlu a vodě. U většiny typů kolik je vhodné koně vodit a nenechat lehnout, ale u některých typů kolik se to naopak nesmí.


5) Proč musíme u koní (a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány desinfikovat?

Dělá se to kvůli infekci, která se nesmí dostat do rány. Ta by se mohla zanítit a způsobit velké problémy.


6) Co jsou „nálevky“?

Nálevky jsou měkké nebo tvrdé, váčkové zduřeniny, které se tvoří na hleznech a spěnkách. Důvodem je přetížení koně nebo překrmení. Mékké nálevky nebolí a koně neomezují, tvrdé mohou způsobit kulhání.


7) Co je to nehnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?

Jedná se o přetočení kopytního prstu. Pro koně je to velmi bolestivé a léčení je dlouhodobé. Schvácení vzniká nejčastěji překrmením nebo nadměrným zatížením jedné končetiny. Kůň pak zaujímá postoj podle toho, které končetiny jsou nemocné a přenáší váhu na ty zdravé.


8) Co bývá příčinou hniloby kopyt?

Hnilobu způsobují bakterie, které si hoví ve vlhku a nečistotách.


9) Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění?

Ne. Jezdec musí z koně sesednout. 


10) Co je u koně „kohoutí krok“?

Kohoutí krok je porucha koordinace pánevních končetin. Kůň zvedne trhavě zadní nohu vysoko do vzduchu a pak prudce došlápne na zem.


11) Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne kulhat?

Jezdec musí sesednout a zkontrolovat, zda není kopyto teplé. Pak by mohlo být zakované. Je nutné vše probrat s podkovářem.


12) Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu kořen ocasu?

Kůň může mít exém nebo kožní parazity.


13) Může mít kůň vši?

Ano. Může mít nejen veš koňskou, ale i všenku, což je podobný parazit.


14) Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?

Kůň je apatický, nechce přijímat potravu a vodu, nechce se hýbat, nezajímá se o okolí, má svěšený krk, tělesná teplota může být zvýšená.


15) Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?

Jezdec musí zkontrolovat, co otlak způsobuje, zda špatně srolovaná dečka nebo cizí předmět pod ní, či otlak způsobuje sedlo. Po dobu trvání otlaku nesmí na koni jezdit. Otlak se ošetřuje studenou vodou nebo gelem, v případě zánětu voláme veterináře.


16) Může kůň zvracet?

Nemůže, díky ostrému úhlu pod nímž vstupuje jícen do žaludku.


17) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?

V první řadě proti tetanu a chřipce.


18) O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?

Jde o tetanus, který vyvolává křeče svalů a většinou končí smrtí. Do těla koně se může dostat otevřenou ranou.


19) Co je příčinou onemocnění, kterému se říká černá zástava moči neboli sváteční nemoc?

Jedná se o nemoc, která je způsobena tím, že kůň je krmen v klidovém dni stejně jako ve dni zátěžovém a poté následuje intenzivní zátěž. To vede k poškození svalů a začnou se rozpadat svalová vlákna.

 



4.OKRUH: ZLOZVYKY A CHOVÁNÍ KONÍ


1) Co je tkalcování (hodinaření)?

Tkalcování je stájový zlozvyk, projevující se kýváním koně s rozkročenýma nohama zleva do prava.

 

2) Co to znamená, když má kůň červenou stužku v ocase?

Červenou stužkou se označují kopající koně.


3) Co je u koně klkání?

Klkání je zlozvyk, kdy kůň polyká vzduch. Nejčastěji se při tom zakousne do žlabu nebo hrazení, ale někteří koně klkají i bez toho.


4) Umí kůň vyjádřit náklonnost nebo nelibost a odpor?

Ano, umí a velmi dobře. Koně cítí poměrně širokou škálu emocí a umí jeviditelně vyjádřit.


5) Proč bychom měli podporovat přátelské vztahy mezi koňmi?

Je to důležité pro jejich psychickou pohodu.


6) Dokáže kůň něco dělat svému jezdci „schválně“?

Říká se, že ne, ale někteří koně či poníci umí být škodolibí.


7) Jak koně většinou reagují na strach?

V první řadě útěkem. Když není kam utéct, volí kůň obranu kousáním a kopáním.


8) Jak se chová kůň, když přijde k neznámému předmětu?

Většinou frká, natahuje hlavu, aby si jej mohl prohlédnout a nechce se přibližovat příliš blízko. Některý kůň bude cizí předmět brát v klidu, jiný kolem něho za žádnou cenu nebude chtít projít.


9) Dá se tzv. pud potravový využít v tréninku (je vhodné koně při tréninku odměnit pamlskem)?

Ze začátku výcviku je vhodné odměnit koně pamlskem. Kůň si spojí pamlsek s dobře vykonanou prací. Nevhodné je však naučit tak koně o pamlsek a obtěžovat jezdce šacováním jeho kapes.

 

10) Stává se často, že kůň s potravou spolkne i cizí předmět (kámen, hřebík)?

Ne. Koně mají velmi jemné pysky, jako máme my bříška prstů, tudíž dokáží rozlišit, zda je v krmení nevhodný předmět.


11) Je kůň zvíře samotářské nebo stádové?

Kůň je zvíře stádové.


12) Je při výcviku koně důležitý hlas jezdce?

Ano, vyšší hlas koně povzbudí, hluboký uklidní.


13) Jak se chovají koně, kteří mají nedostatek pohybu?

Kůň může být příliš bujný a vynahrazovat si přebytek energie pod sedlem kozlováním, utíkáním a jiným blbnutím.


14) Jak se kůň zpravidla brání (i z hlediska evoluce a historického vývoje)?

Hlavní obranou koně je útěk. Když není kam utéct, volí kůň obranu kousáním a kopáním.

 

15) Co znamená, když má kůň uši dozadu podél hlavy?

To značí, že kůň není dobře naladěn, má vztek, vyhrožuje nebo dává najevo, že zaútočí.

 

 


5 .OKRUH: CHODY KONĚ, NOHOSLED


1) Jaké jsou základní chody koně?

Krok, klus, cval


2) Jaký je nohosled koně v kroku, klusu a cvalu?

Krok je čtyřdobý chod: 1.LZ - 2.LP - 3.PZ - 4.PP. Klus je dvoudobý chod: 1.LZ+PP- 2.PZ+LP. Cval je třídobý chod: 1.LZ - 2.LP+PZ - 3PP.

 

3) Co je křižování ve cvalu?

Křižování je nečistota chodu ve cvalu. Přední končetiny cválají na jinou stranu než zadní.

 

4) Která noha začíná vždy při správném nacválání?

Začíná vnější zadní noha.


5) Jak kůň couvá (nohosled)?

Kůň couvá posunem diagonálních končetin vzad. LZ+PP a PZ+LP.


6) Umí kůň plavat?

Ano, umí. Plave v diagonálním nohosledu.


7) Může mít kůň nepravidelné chody?

Ano, může to být křižování, nákrok, mimochod, rozložený chod..


8) Jak se projevuje mimochod v kroku?

Kůň většinou došlapuje stejnostrannými končetinami současně. V drezuře je mimochod považován za chybu, ale u speciálních mimochodných plemen se mimochod naopak podporuje.


9) Co je rozložený cval?

Jedná se o čtyřdobý cval, který vzniká při únavě koně nebo ve vyšší rychlosti. Místo tří úderů kopyt slyšíme údery čtyři.


10) Na kterou nohu koně na jízdárně v lehkém klusu vysedáme?

Vysedá se na vnitřní zadní nohu, ale jezdci si často pomáhají pohledem na vnější přední lopatku koně. Když jde tato dopředu, jezdec se zvedne ze sedla a dosedne ve chvíli dopadu oné končetiny na zem.


11) Co je to nákrok?

Nákrok je nečistota chodu, kdy je jedna končetina předsouvána víc než ostatní.


12) Co je to kontracval?

Kontracval je cval na vnější nohu, což je špatně, pokud to jezdec nechtěl.


13) Co znamená, v souvislosti s pohybem koňských končetin, výraz „strouhání“?

Strouháním se rozumí dotek končetin o sebe, nejčastěji v místě spěnkového kloubu. Tato vada vzniká únavou, špatným podkováním, špatným postojem končetin koně. Řešit se dá speciálními kamašemi (struhavkami), nebo speciálním podkováním.


14) Je při jízdě v terénu v lehkém klusu důležité střídat nohy? Jestliže ano, proč?

Ano, je, kvůli jednostrannému zatížení koně, které pro něj není dobré.

 

 


6.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ OŠETŘENÍ KONĚ


1) Co patří k základům zdravotní péče o koně?

Patří sem čištění koně, dezinfekce ran, kontrola zdravotního stavu koně, kontrola zubů, úprava kopyt, odčervování a očkování.


2) Co by měla obsahovat lékárnička majitele koně?

Nůžky, mastičky, dezinfekci, náplast, normální a tlakové obinadlo, vatu, teploměr, pinzetu, škrtidlo, čisté bandáže.


3) Jak má vypadat správně ošetřená srst koně?

Srst má být hladká a lesklá, bez nečistot, vylysalých míst a parazitů.


4) Kde zpravidla hledáme nejdříve příčinu kulhání koně?

Nejprve kontrolujeme kamínky v kopytě a poranění končetin. Pokud nenalezneme příčinu kulhání, voláme odborníka, který může nalézt problém úplně jinde, než pouze v okolí kopyta.


5) Jak docílíme toho, aby kůň neprochladl?

Koně jsou hákliví na průvan, takže koně průvanu zbytečně nevystavujeme. Pokud je kůň zpocený po práci, dáme mu za sedlo při krokování bederku a po odsedlání odpocovací deku. Jestliže je kůň celoročně ve výběhu, ve velmi nepříznivém počasí mu dáme teplou deku.


6) Odčervujeme koně individuálně nebo je vhodnější odčervit všechny koně ve stáji najednou?

Odčervovat je vhodné všechny koně naráz, a to dvakrát za rok, nebo pokud přijde do stáda nový kůň.


7) Co je to víchování koní?

Je to vysoušení zpoceného koně přeloženou slámou. Uvolňujeme tím také napjetí svalů a podporujeme krevní oběh.


8) Musí se koním pročesávat hříva a ocas?

Nemusí. Žíně stačí očistit rukou a vodou. Pročesávat žíně je vhodné jen výjimečně na výstavy či závody, protože spolu s vyčesáváním žíně můžeme i vytrhat.


9) Je správné, aby měli koně společné čištění?

Rozhodně ne. Rychleji se tak rozšíří možní parazité či kožní infekce.


10) Proč bychom měli koně na začátku i na konci výcvikové hodiny krokovat?

Krokování na začátku jízdy je dobré pro uvolnění svalů a rozproudění krve a kůň nebude tolik náchylný na poranění. Na konci lekce se krokováním koni naopak tep zpomalí, kůň oschne a vyplaví se kyselina mléčná, která by jinak druhý den způsobovala bolesti svalů.


11) Jaká jsou rizika, pokud jezdec po výcvikové hodině nechá v boxe koně zadýchaného a zpoceného?

Koni hrozí kolika, můžou mu ztuhnout svaly, které pak budou náchylné na poranění a zpocený kůň může snadno prochladnout.


12) Co je to podlom ve spěnce a jak se ošetřuje?

Je to zánět kůže ve spěnce, který hnisá a tvoří strupy. Kůň s podlomem musí být v suchém a čistém prostředí a podlom se mu musí mazat speciální mastí, kterou doporučí veterinář.

 

 


7.OKRUH: OŠETŘOVÁNÍ KONÍ PŘED A PO JEŽDĚNÍ


1) Jaké jsou základní pomůcky pro čištění koně?

Gumové či plastové hřbílko, kovové hřbílko, hrubý a jemný kartáč, kopytní háček, houbička, hadřík, stěrka na pot, hřebínek na protrhávání hřívy.


2) Musí se koni vybírat sláma z ocasu? Pokud na jízdárně potkáme koně se slámou v ocasu, co to vypovídá o jeho jezdci?

Ano, kůň by měl být před jízdou vždy pořádně vyčištěný. O jezdci to může vypovídat, že nedbá na čistotu či je líný koně pořádně vyčistit.


3) Jaký další význam má čištění koní (kromě zbavování ho nečistoty)?

Čištění koni promasíruje svaly a upevní se vztah mezi jezdcem a jeho koněm. Při čištění může jezdec objevit malá poranění, kterých by si jinak nevšiml.


4) Vadí koním průvan?

Ano, vadí, zejména v zimě a především přešlechtěným a neotužilým koním.


5) Je důležité stáj vhodně větrat? Pokud ano, proč?

Ano, je. Ve stáji se nahromadí prach, bakterie a čpavek z výkalů, který dráždí dýchací cesty koně. Dále je třeba větráním udržovat správnou vlhkost ve stáji (optimum kolem 60%).


6) Můžeme koně bezprostředně po těžké práci (tréninku) umýt?

Ne, kůň musí nejdříve vychladnout, alespoň 10 minut a poté jej omýváme vlažnou vodou.


7) Čím ošetřujeme koni kopyta?

Kopyta se ošetřují kopytním háčkem, kartáčem či vodou a tukem na kopyta.


8) Čistíme koně před nebo po ježdění?

Koně čistíme před ježděním i po ježdění. Čištěním se odstraní nečistoty, které mohou pod výstrojí dřít a po jízdě z koně čištěním odstraníme pot a další nabalené nečistoty. Kopyta se taktéž ošetřují před i po.


9) Co se může stát, když jezdec před či po ježdění nevybere koni z kopyt?

Koni může zůstat v kopytě cizí předmět, který může způsobit otlak, kulhání a v nejhorším i zánět, pokud do kopyta prorazí.


10) Je vhodné koně při ošetřování uvazovat a proč?

Ano, je to potřeba kvůli bezpečnosti koně i jezdce.


11) Jaký by měl být uzel, kterým koně přivazujeme (z hlediska bezpečnosti)?

Měl by to být speciální bezpečnostní uzel, který je pro koně pevný, ale v případě nouze stačí jezdci v případě nebezpečí zatáhnout za konec uzlu a koně tím rychle uvolnit.


12) Na co se používá kopytní háček?

Na čištění kopyt, vybírání nečistot z nich.

 

 


8.OKRUH: BEZPEČNOST PŘI OŠETŘOVÁNÍ KONĚ, BEZPEČNOST JEZDCE A ZÁKLADNÍ PRVNÍ POMOC


1) Jaká obuv je vhodná při ošetřování koně (je vhodné mít při ošetřování koně otevřenou obuv)?

Otevřená obuv rozhodně není vhodná. Ideální je pevná obuv, kde nehrozí poranění prstů jezdce, pokud mu kůň šlápne na nohu.


2) Proč musíme koně před vstupem do boxu oslovit?

Kůň by se jinak mohl leknout a vykopnout, pokud ho jezdec z ničeho nic překvapí.


3) Jaká má být poskytnuta pomoc jezdci, který se při pádu z koně uhodil do hlavy a zvrací?

Zvracení po pádu ukazuje na otřes mozku. Okamžitě voláme záchrannou službu nebo dotyčného odvezeme do nemocnice a snažíme se ho při tom držet při vědomí.


4) Jak by měl jezdec stát při čištění kopyt?

Jezdec musí stát vedle koně, zády k jeho hlavě.


5) Jaké očkování by měl mít určitě ten, kdo se pohybuje u koní?

Očkování proti tetanu.


6) Jak ošetříme drobné poranění?

Rána se vyčistí, omyje a vydezinfikuje. Poté se zalepí leukoplastí.


7) Jezdec si po pádu vyrazil dech. Jak mu pomůžeme?

Jezdce posadíme, mírně předkloníme a udeříme do zad hranou dlaně mezi jeho lopatky. Pokud jezdec dech nechytí, voláme záchrannou službu.


8) Kdo může chodit do stáje?

Do stáje by měly vstupovat jen osoby, které vědí, jak se ve stáji chovat. Přímo ke koni smí vstoupit jen majitel, ošetřovatel nebo pověřená osoba majitelem koně.


9) Jak ustrojený má být kůň, kterého potřebujeme někam převést (ze stáje do stáje)?

Kůň by měl mít přepravní chrániče na končetinách a na ocasu, popř. na temeni. Dále může mít kůň deku.


10) Jak držíme vodítko při vedení koně?

Vodítko držíme v pravé ruce zhruba 10 cm od ohlávky a konec vodítka přidržujeme levou rukou tak, aby tvořil mírný oblouk směrem k zemi v takové délce, aby o něj nebylo možno zakopnout. Vodítko nikdy neomotáváme kolem ruky!


12) Z jaké strany koně jde jezdec, pokud koně vede?

Jezdec jde po levé straně koně.


13) Jaké telefonní číslo má záchranná lékařská služba?

155


14) Proč musí být v klubovně či stáji humánní a veterinární lékárnička?

Z důvodu okamžitého poskytnutí první pomoci v případě potřeby. Prostředky pro člověka a pro koně se však liší, proto musejí být lékárničky dvě.

 

 


9. OKRUH: BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA NA JÍZDÁRNĚ, NA OPRACOVIŠTI, NA ZÁVODECH


1) Jezdí-li na jízdárně více jezdců, kdo má přednost na stěně?

Jezdec, který jede v rychlejším ruchu či chodu a jezdec, který jede po celé jízdárně (ten na kruhu dává přednost).


2) Jak se míjejí jezdci na jízdárně nebo na opracovišti?

Jezdci se míjejí vpravo tak, že druhého mají po levé ruce.


3) Kdo a kdy musí mít na hlavě přilbu?

Všichni by měli nosit ochrannou přilbu vždy a všude. Pro jezdce do 18 let je přilba povinná v každé situaci, pro starší je povinná na parkuru.

 

4) Proč by měli jezdci na koni nosit rukavice?

Otěžě jsou vhodné proti prokluzování a proti poranění, když kůň trhne krkem a hlavou.


5) Je vhodné, aby s koněm manipulovala osoba pod vlivem omamných a psychotropních látek?

Ne, taková osoba nesmí manipulovat s koněm. Takový člověk ohrožuje sebe i své okolí.


7) Co by měl udělat jezdec při závodech na opracovišti, chce-li najíždět na překážku?

Musí hlasitě označit překážku, na kterou najíždí.


8) Kde při příjezdu na závody vykládáme koně?

Na místě určené pořadatelem závodů.


9) Co musíme udělat před vyložením koní na závodech?

Musíme jít na veterinární přejímku, kde odevzdáme ke kontrole průkaz koně.


10) Jak by měl probíhat první výcvik začínajícího jezdce při příchodu do jezdeckého střediska?

Jezdec musí být seznámen s bezpečnostními pravidly při pohybu ve stáji a u koně, při čištění, strojení a první lekce by měly probíhat zásadně na lonži a na klidném a spolehlivém koni.


11) Je vhodné, aby jezdec na koni kouřil, žvýkal, telefonoval?

Tyto úkony jsou při jízdě na koni absloutně nevhodné.


12) Kdo dohlíží na bezpečnost přípravy jezdců a koní na opracovišti?

Komisař opracoviště, který je vlastníkem alespoň cvičitelské licence (dnes instruktor jezdectví).


13) Pokud jede na vyjížďku výcvikově nevyrovnaná skupina, podle koho se řídí náročnost vyjížďky?

Vše se řídí podle nejméně zkušeného jezdce.


14) Jaká je bezpečná vzdálenost mezi koňmi, kteří jdou v zástupu?

Rozestup by měl být na jednu koňskou délku. Měli byste vidět mezi ušima vašeho koně ocas koně před vámi.

 

 


10. OKRUH: BEZPEČNOST PŘI POHYBU NA VEŘEJNÉ KOMUNIKACI


1) Čím se řídí jezdec na veřejné komunikaci?

Jezdec se řídí předpisy silničního provozu.


2) Na jaké straně silnice se pohybují jezdci při jízdě na veřejné komunikaci?

Na pravé a za sebou.


3) Jak je hodnocen jezdec na koni na veřejné komunikaci (z hlediska pravidel silničního provozu)?

Jezdec na koni je hodnocen jako účastník silničního provozu, jezdec na zvířeti.


4) Jsou jezdci povinni nosit při pohybu na veřejné komunikaci za tmy noční reflexní pásky? Pokud ano, jaké jsou jejich barvy?

Ano, jsou. Pásky mohou být žluté, zelené nebo oranžové barvy.


5) Jaké znamení dává při odbočování na silnici jezdec na koni?

Ukáže rukou směr, kterým odbočuje, stejně jako cyklista.

 

 


11. OKRUH: ÚSTROJ A VÝSTROJ JEZDCŮ,VÝSTROJ KONÍ PRO ÚČELY TRÉNINKU I SOUTĚŽÍ. OCHRANNÉ POMŮCKY KONĚ A JEZDCE


1) Jaká je funkce bezpečnostního zámku sedla?

Třmenový zámek drží třmenové řemeny a v případě pádu jezdce, kdy jezdci zůstane noha ve třmenu, zámek uvolní třmenový řemen, který následně odpadne od sedla.


2) Jaká je maximální povolená délka bičíku při parkurových soutěžích?

75 cm


3) Jaká je maximální povolená délka bičíku při drezurních soutěžích na velkých koních a pony?

Pro velké koně 120 cm a pony 100 cm.


4) K čemu slouží na sedle poprsník?

Drží sedlo na místě a zabraňuje mu sklouzávání dozadu.


5) Proč se koním dávají zvony?

Zvony chrání korunku a patky.


6) Jak musí být ustrojen kůň, vodím-li ho na závodech „na ruce“?

Kůň musí mít uzdečku a startovní číslo.


7) Jak dlouhá by měla být lonž?

Lonž by měla být dlouhá minimálně 8 metrů.


8) Ve které ruce držíme lonž při lonžování koně?

Lonž se drží v té ruce, kterým směrem se pohybuje kůň. Takže pokud kůň chodí vprevo, jezdec drží lonž pravou rukou.


9) Jak se zapíná hannoverský nánosník?

Tento nánosník se zapíná přes udidlo.


10) K čemu slouží nánosník?

Část tlaku přesunuje na nosní kost, tudíž ulehčuje působení udidla. Dále brání v otevírání huby koněm.


11) Jak široké by měly být třmeny?

Pro dospělé by měla být šířka třmenu 12 cm, pro děti 10 cm. Třmen musí umožnit snadné vyklouznutí nohy při pádu.


12) Co jsou pantalony?

To jsou jezdecké kalhoty, které dole končí jako běžné kalhoty (ne jako zkrácené rajtky) a jsou upravené tak, že není třeba používat ochrany lýtka např. v podobě chapsů.


13) Jaké jsou součásti uzdečky?

Uzdečka se skládá z nátylníku, čelenky, podhrdelníku, lícnice, nánosníku, udidla a otěží.


14) Jaké jsou součásti sedla?

Přední a zadní rozsocha, uprostřed je posedlí. Vrchní a spodní bočnice, kolenní opěry, polstrování, sedlové polštáře, třmenové zámky, třmenové řemeny, třmeny, komora, kostra sedla, křidélko, podbřišníkové řemeny, podbřišník.


15) Z čeho se skládá martingal?

Martingal se skládá z nákrčního řemene, z pohrudníku se smyčkou a ze dvou vidlicovitých řemenů, na nichž se nacházejí martingalové kroužky.


16) Můžeme nastoupit do soutěže s koněm, na němž je pokrývka (deka)?

Nemůžeme, pokud nebude udělena výjimka.


17) Kde najdeme informace o korektním výstroji koně na závody?

V pravidlech dané disciplíny, které určuje Česká jezdecká federace (ČJF).


18) Jak dlouhé by měly být lícnice ve vztahu k poloze udidla v koňské hubě?

Lícnice mají udidlo vytahovat tak, aby byly vidět 1 až 2 vrásky v koutku huby koně. Měly by se dát snadno oddálit od lícní kosti koně.


19) Jaké jsou nejčastější typy nánosníků?

Anglický, kombinovaný, hannoverský, mexický.


20) Kde mají být třmeny při manipulaci se sedlem před či po ježdění?

Třmeny mají být vytaženy nahoru ke třmenovému zámku a mají být zajištěny proti sklouznutí obtočením třmenového řemene kolem třmenu.


21) V jaké vzdálenosti by měl být podbřišník sedla od loketního kloubu koně (kolik pěstí)?

Jedna pěst.


22) Kterým směrem vedou při upevňování kamaší na končetiny koně zápinky (kožené, plastové, suché zipy...)?

Ze předu do zadu na vnější straně končetiny.


23) K čemu slouží podsedlová dečka?

Dečka chrání sedlo před potem koně, může působit jako tlumič, chrání koně před odřením.


24) Jaké jsou základní pomůcky k lonžování?

Lonž, lonžovací bič, lonžovací obnosek nebo uzdečka, obřišník, pomocná či vyvazovací otěž.


25) Na co se používá podocasník?

Podocasník zabraňuje sedlu sklouzávat příliš dopředu.


26) Proč sedlový materiál po ježdění čistíme, sušíme, mažeme?

Prodlužujeme tím životnost a správnou funkci materiálu.

 

 


12. OKRUH: CHOV KONÍ


1) Jak dlouho je klisna březí?

Klisna je březí 333 dní, ale někdy může porodit o cca 10 dní dříve nebo může přenášet i několik týdnů.


2) Kdy se hříbata odstavují od matky?

Většinou probíhá odstav v 6 měsících věku hříběte, ale možný je i později.


3) Jak dlouho po porodu většinou klisna vstává?

Klisna vstává během nejpozději do 15 minut, pokud nemá nějaké zdravotní potíže.


4) Je vhodné pomáhat hříběti při prvních pokusech o stoupnutí si?

Hříběti je vhodné pomoci až v případě, že není schopno samo vstát a napít se.


5) Proč klisna hříbě po porodu olíže?

Klisna tím hříbě promasíruje a hlavně mu tím očistí dýchací cesty.


6) Co je inseminace?

Inseminace je umělé oplodnění klisny inseminačním technikem, který pomocí nástroje zvaného pipeta zavede do klisny sperma odebrané vhodnému hřebci.


7) Kdy hříbě začíná žrát trávu?

Přibližně od druhého měsíce života.


8) V jakých barvách se chová plemeno kladrubský kůň?

V bílé a černé.


9) Co je to mula?

Mula je kříženec samce osla a samice koně.

 

10) Tato otázka v dokumentech ČJF chybí.


11) Co je to mezek?

Mezek je kříženec hřebce a oslice.


12) Jak se nazývá divoký kůň, jehož světovou plemennou knihu vede ZOO Praha?

Kůň Převalského.

 


13. OKRUH: SPRÁVNÝ SED JEZDCE A JEHO PŮSOBENÍ NA KONĚ. VHODNÉ POUŽITÍ POMŮCEK.


1) V jakém místě sedla by měl jezdec sedět?

Jezdec by měl sedět v nejhlubším místě sedla.


2) V jaké přímce by měly být části jezdcova těla?

Ucho, rameno, loket, kyčel, pata. Někde se zkráceně uvádí rameno, kyčel, pata.


3) Jaká je přímka pro správně držení otěží?

Přímka vede předloktím, otěžemi až ke koňské hubě. Ruka má tvořit prodlouženou otěž. Více o jezdeckém sedu se dozvíte ZDE.


4) Kterými třemi základními pomůckami jezdec působí na koně?

Sed, holeň, ruka.


5) V kterém stupni drezury smí jezdec začít používat ostruhy při drezurních soutěžích?

Jezdec smí ostruhy použít již v základní úloze Z, ale nejsou zde povinné, jako v dalších vyšších soutěžích.


6) Proč by měl začínající jezdec při práci na jízdárně přendávat bičík z ruky do ruky při změně směru?

Bičík se vždy drží na vnitřní straně, aby podpořil vnitřní nohu koně k větší aktivitě. Dále může trenér kontrolovat, co jezdec s bičem provádí a v neposlední řadě jezdec neomlátí bičík o hrazení jízdárny či mantinel v hale.


7) Co je přilnutí?

Přilnutí je jemné a pružné spojení ruky jezdce s hubou koně.


8) K čemu slouží lehký sed?

Lehký sed se používá pro odlehčení hřbetu koně při skoku, jízdě v terénu a při ježdění mladých koní se používá sed odlehčený, což je nejmírnější verze lehkého sedu.


 


14. OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOSTI Z JEDNOTLIVÝCH DISCIPLÍN JEZDECKÉHO SPORTU


SKOKOVÁ PRAVIDLA

1) Co musí udělat jezdec, který je v důsledku pádu na kolbišti vyloučen?

Musí ihned opustit kolbiště.


2) Smí jezdec v sedle přijmout podávaný bič, který mu upadl?

Ne, pokud jezdec nechce být vyloučen za nedovolenou pomoc.


3) Smí jezdec v sedle přijmout podávanou přilbu, která mu spadla?

Ano, toto se nepovažuje za nedovolenou pomoc.


4) Jaká je penalizace za shození překážky nebo došlap do vodního příkopu?

4 trestné body.


5) Smí jezdec po vyloučení za neposlušnost absolvovat zkušební skok?

Ano, smí.


6) Co se stane, odstartuje-li jezdec bez znamení ke startu zvoncem?

Jezdecká dvojice je diskvalifikována.


7) Jak jezdec opraví to, když kůň odepře poslušnost a neskočí druhý skok dvojskoku?

Musí najet oba skoky znovu.


8) Jaká je penalizace, když je dvojici na parkuru po poboření překážky zastaven čas, kůň se splaší a jezdec spadne?

Čeká je vyloučení ze závodu.


9) Na které straně parkurové překážky je umístěn bílý praporek, na které červený praporek?

Červený napravo, bílý nalevo.


10) Jaká je penalizace za pád jezdce nebo koně na parkuru?

Jezdec s koněm jsou diskvalifikováni.


11) Jaké překážky musí být na opracovišti?

Musí tam být jeden kolmák a jeden šířkový skok.


12) Jak vysoké překážky smí jezdec skákat na opracovišti?

Jezdec smí skákat překážky max. o 10 cm vyšší, než v závodě.


13) Co je to oxer?

Oxer je šířkový skok o dvou kolmácích, kdy první bývá s více břevny a druhý s jedním.


14) Co jsou to skoková pravidla a kde je najdeme?

Je to soubor pravidel, kterým podléhají veškeré skokové soutěže pro ČR. Vydává je Česká jezdecká federace a najít je můžeme na webu ČJF.


DREZURNÍ PRAVIDLA

1) Jaké jsou rozměry drezurního obdélníku?

20x40 pro základní úlohy a 20x60 pro základní úlohu DU a pro vyšší soutěže.


2) Může jezdec jet úlohu zpaměti, když ostatním se čte?

Ne, podmínky jsou pro všechny stejné.


3) Jaký průměr má velký kruh?

20 m.


4) Od kterého stupně soutěží je jezdcům povolen frak?

Od stupně S.


5) Jaká je penalizace při pádu jezdce nebo koně v drezurním obdélníku?

Jezdecká dvojice je diskvalifikována.


6) Jaká je stupnice známek pro hodnocení drezurní úlohy?

0 - 10, kdy nula znamená, že cvik nebyl předveden a 10 znamená nejlepší možnou známku.


7) Jaká je penalizace za 1., 2. a 3. omyl při drezurní úloze?

Od dubna 2016 je v oficiálních závodech FEI možno udělat jen 2 omyly, kdy druhý znamená vyloučení. V národních úlohách ČJF se za 1. omyl odečítá 0,5% z celkového výsledku, za 2. omyl 1% z celkového výsledku a 3 omyl vylučuje. Toto platí i pro jezdce v úlohách FEI do stupně S, kteří startují na národních závodech.


8) Z jakého materiálu mohou být ostruhy pro drezurní soutěže?

Musejí být kovové, část můž být pogumovaná.


9) Jaká je penalizace, když jezdec vjede do obdélníku bez znamení povolení startu zvoncem?

Odečtou se 2 body.


10) Jak drží jezdec otěže při pozdravu v drezurní úloze?

Otěže jezdec drží v levé ruce, pravou použuje k pozdravu.


11) Smí jezdec během drezurní soutěže používat hlasových pomůcek?

Nesmí, pokud nechce být vyloučen.


12) Co je to volná sestava (kür)?

Je to úloha na hudbu, kdy cviky jsou předepsané, ale jezdec je řadí dle svých potřeb.


13) Co jsou to drezurní pravidla a kde je najdeme?

Je to soubor pravidel, kterým podléhají veškeré drezurní soutěže pro ČR. Vydává je Česká jezdecká federace a najít je můžeme na webu ČJF.

 



15.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST VŠEOBECNÝCH PRAVIDEL JEZDECKÉHO SPORTU


1) Jaké jsou discipliny jezdeckého sportu?

Drezura, parkur, všestrannost, vytrvalost, voltiž, spřežení, reining.


2) Může se jezdec zúčastnit dekorování bez koně, tj. pěšky?

Sám od sebe ne, musí se dostavit i s koněm, pokud hlavní rozhodčí neurčí jinak.


3) Jaké jsou potřebné doklady jezdce pro start?

Jezdecká licence platná pro daný rok.


5) Jaké jsou potřebné doklady koně pro start?

Průkaz koně, kde má kůň vylepenou licenci platnou pro daný rok a vyznačená platná povinná očkování.


6) Jak staří koně se mohou zúčastnit národních jezdeckých závodů?

Těchto závodů se mohou zúčastnit koně ve věku 4 let a více.

 

7) Co musí na závodech kůň stále nosit?

Uzdečku s udidlem a identifikační číslo.


8) Jakých soutěží (do jakého stupně obtížnosti) se mohou účastnit děti?

Děti se mohou účastnit soutěží do stupně S.


9) Může se na závodech používat pevný martingal?

Pevný martingal mohou používat jen děti.


10) Mohou mít ostruhy kolečka? Pokud ano, za jakých podmínek?

Mohou, ale kolečka musejí být pohyblivá a tupá.


11) V kolika soutěžích může kůň startovat v jednom dni?

Ve 2.


12) Jaká je povolená váha jezdce při soutěžích?

Váha jezdce je bez omezení.


13) Jaká jsou pravidla pro předvádění koně na ruce?

Kůň musí mít uzdečku a udidlo. Musí být čistý a upravený. Taktéž jezdec, který musí mít patřičný oděv. Kůň se vede z levé strany, kdy jezdec jde vedle jeho plece. Otěže jsou sejmuty a drženy oběma rukama. Pravou rukou drží jezdec otěže cca 30 cm od udidla, kdy otěže jezdec uchopí mezi ukazovák a prostředník, čímž obě otěže od sebe oddělí. Konec otěží jezdec drží levou rukou. Koně jezdec otáčí vždy vpravo  od sebe. Kůň nesmí jezdce předbíhat, ani se za ním táhnout. Měl by být aktivní a ochotně poslouchat jezdcovy povely. Při předvedení před komisí se kůň postaví do zootechnického postoje, což znamená, že hlavu drží poněkud výše, stojí na všech 4 končetinách, které jsou nakročené tak, aby je mohli rozhodčí všechny posoudit. To znamená, že levá přední končetina je předkročená a levá zadní zakročená.Provede se to tak, že jezdec vykročí více pravou nohou vpřed, na ní se otočí a postaví se čelem ke koni. Pokud kůň stojí špatně, opraví se couváním a tlakem v udidle. Jezdec komisi představí koně, sebe a svůj klub. Poté se jezdec vrátí zpět k levé pleci koně, vykročí, projde kolem otočného bodu a nakluše. Zpočátku v pracovním tempu, pak prodlouží. 


14) Co jsou to všeobecná pravidla a kde je najdeme?

Je to soubor pravidel, kterým podléhají veškeré jezdecké soutěže pro ČR. Vydává je Česká jezdecká federace a najít je můžeme na webu ČJF.

 

15) Čím se musí řídit jezdecké soutěže?

Platnými všeobecnými pravidly České jezdecké federace, platnými pravidly pro danou disciplínu, veterinárními pravidly a etickým kodexem.

 

 


16.OKRUH: ZÁKLADNÍ ZNALOST O ČESKÉ JEZDECKÉ FEDERACI a FEI


1) Kdo organizuje jezdecký sport v České republice?

Česká jezdecká federace (ČJF).


2) Jaká je zkratka mezinárodní jezdecké federace?

FEI


3) Čím se musí řídit všechny jezdecké soutěže?

Platnými všeobecnými pravidly České jezdecké federace, platnými pravidly pro danou disciplínu, veterinárními pravidly a etickým kodexem.

 

4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

29. 5. 1921


5) Kdo je úřadujícím prezidentem ČJF?

Ing. Olga Plachá.


6) Kde má sídlo ČJF?

Zátopkova 100/2, 16017 Praha 6

 

7) Kde má sídlo FEI?

Ve Švýcarském Lausanne.

 

8) Kdo je úřadujícím prezidentem FEI?

Od roku 2014 Belgičan Ingmar de Vos.


 


17.OKRUH: HISTORIE JEZDECKÉHO SPORTU V ČR I ZAHRANIČÍ


1) Ve kterém roce bylo Československo přijato do mezinárodní jezdecké federace?

1927.


2) Jak se jmenovala čs. dvojice, která v roce 1928 vyhrála na OH v Amsterodamu parkurové soutěže?

František Ventura a kůň Eliot.


3) Kdy byl založen hřebčín v Kladrubech?

27. 4. 1579.


4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

29. 5. 1921.

 

5) Které plemeno chované v České republice má status živé národní kulturní památky?

Starokladrubský kůň.

 

 


18.OKRUH: ETIKA KE KONI A DRUHÝM JEZDCŮM


1) Na co musíme dbát při ježdění na koni a při jeho výcviku z hlediska jeho zdraví?

Musíme dbát na psychickou pohodu koně, nesmíme ho přetěžovat a musíme jej trénovat tak, aby to bylo prospěšné pro jeho zdraví.


2) Co je „barování“?

Barování je zakázaný a neférový způsob donucení koně skákat výše a být pozornější. Pomocník, který stojí u překážky drží kladinu, kterou při odskoku koně zvedne, aby se o ni kůň uhodil.


3) Na co dbáme při nasazování uzdečky?

Při nasazování uzdečky dáváme pozor při vkládání udidla koni do huby a šetrně přetahujeme uzdečku přes uši.


4) Můžeme se ke koni chovat jako k tělocvičnému nářadí?

Rozhodně ne! Kůň není věc, ale myslící a cítící tvor, kterému naše hrubé chování ubližuje nejen fyzicky, ale i psychicky.


5) Co se stane, když jezdec svého koně při soutěžích zraní ostruhou?

Jezdec je vyloučen.


6) Má přednost pohoda a zdraví koně nad všemi ostatními požadavky?

Ano, za každých okolností.


7) Může soutěžit kůň vykazující příznaky nemoci nebo kulhání?

V žádném případě!


8) Co nesmí být nikdy při výcviku tolerováno?

Hrubé chování jako mlácení bičem, vzteklé kopání do koně, ať už s ostruhami nebo bez, trhání za hubu jako trest, apod. 


9) Je důležité, aby jezdec po sesednutí z koně povolil podbřišník a nánosník, a jestliže ano, tak proč?

Je to velmi důležité. Kůň se může pořádně vydýchat a uvolnit.

 


Číst více...

1. HLAZENÍ CIZÍCH KONÍ

K tomuto článku mne dohnalo několik událostí a jedno video, na němž jsou zachyceni cyklisté v nějaké cizí zemi, jedoucí po krásné louce, kde se volně pasou koně. Cyklisté zastavili a jeden z nich si mermomocí chtěl pohladit koníčka, který dával svou řečí těla jasně najevo, že o to ani v nejmenším nestojí. Cyklista koňova výhružného postoje nedbaje natahuje ruku k hlavě koně a za chvíli vřeští a nadává, protože kůň ho do ruky pořádně kousl. A cyklista zuří, jaký je ten kůň zmetek, přitom kůň jej dostatečně předem varoval. To ale neznalec koní nemůže poznat. Mám dojem, že spousta lidí zvířata považuje jen za chundelaté plyšové hračky, které netouží po ničem jiném, než být pořádně pomuchlovány lidmi. Kůň však není hračka, má své emoce a touhy, či naopak cítí odpor a rozhodně ne každý kůň touží po tom, aby na něj sahal cizí člověk. Představte si, že jdete po ulici a najednou vyběhne odněkud nějaký, pro vás neznámý, člověk a žene se na vás s tím, že si vás chce pohladit. Asi by vám to taky nebylo dvakrát příjemné. Stejně se cítí některá zvířata. Samozřejmě ne všechna jsou stejná, některá se ráda mazlí s kýmkoli, jiná jen se známým člověkem a další se nechtějí mazlit vůbec s nikým. Každopádně je potřeba ctít osobní prostor každého zvířete a ne na něj hned šmatlat, pokud si to nepřeje, i když vy netoužíte po ničem jiném, než uspokojit svoji touhu po doteku. Pak však můžete dopadnout jako cyklista na zmiňovaném videu a obdržet kousanec, který je vlastně to samé, jako byste dostali od někoho cizího, na koho se vrhnete na ulici v touze po pohlazení, pěstí. Takže pokud koně v ohradě neznáte, raději se jich vůbec nedotýkejte, nikdy nevíte, jak se zvíře zrovna cítí a zda baží po vašich dotecích nebo ne. Fotky z videa přikládám ve fotogalerii dole.

 

A pak je tu ještě jedna věc. Kdybyste mě viděli, jak otlapkávám vaše auto, asi bych dostala pořádně po čuni nebo alespoň hezky od plic seřváno. Proč si tedy myslíte, že na něčího koně sahat můžete, kdykoli se vám zachce? Je majetkem nějakého člověka, stejně jako to auto a navíc na rozdíl od auta mu osahávání od cizích lidí vůbec nemusí být příjemné..

 

2. KRMENÍ CIZÍCH KONÍ

Druhá věc, o které musím napsat, je krmení cizích koní. Zrovna nedávno se stal průšvih u exmoorských koní v Milovicích, kde jim do výběhu lidé i přes cedule hlásající zákaz krmení házejí pečivo. A co se nestalo? Jedna kobylka s čerstvým hříbátkem málem uhynula. Naštěstí byla kobylka zachráněna a také chápu, že lidé, kteří neznají fyziologii trávení koní nevědí, co mohou způsobit, ale sakra proč porušují zákazy, které tam asi nejsou jen pro srandu králíkům, to prostě nepochopím. Osobně pěkně zuřím, když cizí lidé krmí mého koně. Copak já chodím kolem vrat jiných lidí a házím přes ně buřty pro jejich psa nebo kočku? To nedělá nikdo, ale koně chtějí krmit všichni. A to i navzdory varovným cedulkám typu: NEKRMTE KONĚ! či ZÁKAZ KRMENÍ KONÍ! Ty cedulky tam však nejsou z čistého sobectví majitele koní, že se s vámi nechce podělit o radosti, které při krmení cizího koně zažíváte. Pravda je taková, že někteří koně jsou velmi citliví na přesnou krmnou dávku, jiní mají zase potíže s některými druhy krmiv, mohou být alergičtí na některé složky, mohou špatně snášet některé druhy potravy, a to cizí lidé vůbec o tom koni netuší. Kůň může pak dostat těžkou koliku, nebo mít jiné potíže a odejít na věčné pastviny, nebo se z toho bude dlouho léčit. Vy budete pár minut nadšení, že krmíte koníčka a za několik dní tím možná připravíte noční můru nějaké malé holčičce, protože jí zabijete jejího nejlepšího zvířecího přítele. Takže pokud chcete krmit nějaká zvířata, sypejte třeba zrní holubům, ale cizím koním, prosím vás, nic nedávejte. Možná tím ušetříte nejeden život nebo zdraví dotyčného zvířete. Jestliže toužíte úporně krmit něčí koně, vždy se domluvte s majitelem. Určitě vám rád vyhoví, pokud se slušně zeptáte a doporučí, jaké krmivo smí kůň dostat a v jakém množství.

 

3. TÝRÁNÍ ODPÍRÁNÍM KRMENÍ

V případě, že máte obavy o zdraví cizího, hubeného koně v ohradě a domníváte se, že není krmen, nahlašte to kompetentním orgánům. POZOR! Hubený kůň nemusí vždy znamenat, že se o něj jeho majitel nestará. Pokud je kůň v ohradě hubený, může být nemocný a situaci  hromadou krmení jen zhoršíte. Pokud je hubený z nedostatku krmení, opět vše jen zhoršíte, jestliže koni nasypete tunu žrádla, protože takovému koni se musí krmná dávka zvyšovat postupně. Náhlý přísun velkého množství krmiva toho koně může zabít!! Každopádně zjistěte nejprve, z jakého důvodu je kůň hubený, a až po té jednejte.

 

4. TÝRÁNÍ ZIMOU A BAHNEM

No, a poslední věc, kterou by VŠICHNI lidé měli vědět je, že koně jsou přizpůsobeni k životu venku, běžná zima ani trocha bahna jim nečiní žádné zdravotní potíže, pokud nejsou nemocní nebo příliš staří. Je fajn, že se staráte o dobro zvířat kolem sebe, ale nejdříve byste si měli zjistit, jak se věci skutečně mají, a až potom jednat. Tudíž, nejdřív si přečtěte nebo se zeptejte odborníka, co koním škodí a co ne, potom zjistěte, jaký režim kůň podezřelý z týrání má, a až dospějete k 100% závěru, že zvíře je skutečně týrané, pak teprve začněte podstupovat další kroky. Tímto nikoho nechci nabádat k lhostejnosti, dívejte se kolem sebe a pomáhejte týraným koním. Pitomých lidí, kteří koně týrají, je dost a dost. Avšak nejednejte unáhleně a neztěžujte zbytečně život nevinnému majiteli, který se o své koně stará dobře. Musíte rozlišovat mezi sportovními koňmi, kteří vždy bydleli a bydlí ve stájích, kde se nikdy pořádně neumažou (snadné čištění) a jsou hned po ruce jezdci (úspora času) a mezi ostatními koňmi, jejichž majitelé dbají více na pohodlí a radost svých koní, než svoji vlastní, jsou ochotni si dojít přes celý výběh pro svého miláčka a strávit půl hodinu odstraňováním bahna, aby zjistili, že pod ním je kůň. Kdyby koním venkovní prostředí škodilo, určitě by se více zdržovali ve svých přístřešcích a rozhodně by se neváleli. Opak je však pravdou. Koně válení se po zemi milují a do přístřešku chodí většinou jen ve vedrech hledat stín.

 

Takže shrnuto podtrženo:

 

1. KŮŇ NENÍ PLYŠÁK NA HRANÍ A NEMUSÍ VŽDY TOUŽIT PO DOTYCÍCH. RESPEKTUJTE JEHO POCITY. JESTLIŽE JE BUDETE IGNOROVAT, MŮŽETE DOJÍT K ÚHONĚ!


2. KŮŇ NENÍ POPELNICE, KTERÁ ČEKÁ NA VAŠE ZBYTKY JÍDLA. POPELNICI JE FUK, CO DO NÍ HODÍTE. KONĚ TÍM ALE MŮŽETE ZABÍT!


3. KŮŇ JE NĚČÍ MAJETEK, STEJNĚ JAKO AUTO, A NEJSTE TEDY OPRÁVNĚNI NA NĚJ SAHAT KDYKOLI SE VÁM ZAMANE.


4. HUBENÉMU KONI NIKDY NEPŘILEPŠUJTE PEČIVEM A OVOCEM, I KDYŽ JE VÁM HO LÍTO. MŮŽETE TÍM JEHO STAV JEŠTĚ VÍC ZHORŠIT.


5. KŮŇ ŽIJÍCÍ 24 HODIN VE VÝBĚHU NENÍ TÝRANÝ.


6. SPORTOVNÍ KONĚ NEBYDLÍ VE STÁJÍCH PROTO, ŽE BY VENKU UMŘELI. JE TO JEN POHODLNĚJŠÍ PRO JEJICH MAJITELE, ANEBO NEJSOU K DISPOZICI VÝBĚHY.

Číst více...

Skokové soutěže jsou v jezdeckém sportu nejoblíbenější a nejrozšířenější disciplínou, při které jde o projetí dané trasy s překážkami v nejkratším čase či s co nejnižším počtem trestných bodů, popř. s co nejvíce body. Záleží na typu soutěže. Lidé mají parkurové skákání v oblibě, možná proto, že se jedná o ardenalinový sport, či možná pro to, že si člověk připadá nad překážkami, jak kdyby měl křídla a samozřejmě profesionální jezdci si mohou zároveň i slušně vydělat. Na soutěži českého skokového Poháru se dokonce soutěžilo o luxusní sportovní Mercedes, který stál zaparkovaný na kolbišti přímo mezi překážkami, pokud by jezdec překonal překážku o výšce 2 m a 7 cm. Viz obrázek ve fotogalerii dole.

 

Skokové soutěže jsou buď samostatné, nebo jsou součástí soutěže všestrannosti, kde se závodí v drezuře, parkuru a terénní části. No a samozřejmě skokové soutěže nesmějí chybět ani na Olympiádě, kde se jezdí jak v rámci samostatné soutěže, tak v rámci soutěže všestrannosti a nakonec i v moderním pětiboji, kde sportovci mimo plavání, běhu, šermu a střelby musejí překonat parkur o cca 12 překážkách a maximální výšce 120 cm.

 

 

Zde si vyberte téma, které vás zajímá:

 

Něco málo z historie

Definice a pojmy

Typy soutěží

Výkonnostní stupně

Kategorizace jezdců

Pravidla skokových soutěží v PDF

Skokové rekordy

Druhy překážek a fotogalerie

 

Na opracovišti.

 

.......................................................................................................................................

NĚCO MÁLO Z HISTORIE

Parkurové skákání vzniklo díky velmi oblíbeným a rozšířeným honům, kde bylo nutné, aby koně překonávali různé překážky. Na základě honů vznikly soutěže všestranné výkonnosti koní, tedy steeplechase (překážkové dostihy se skoky do výšky i do dálky) a nakonec i předvádění koní pouze při skocích na kolbišti. V roce 1864 se konaly první oficiální skokové závody v rámci zkoušek výkonnosti koní pro parforsní hony, kde koně však neskákali jen do výšky, ale i do dálky, což postupně vymizelo a jako památka na skoky do dálky zůstal pouze vodní příkop. Až do 20. let 20 století jezdci překonávali překážky sedíc pevně v sedle a koním drželi hlavy vhůru, což neumožňovalo koním podávat příliš oslivé výkony. Toto změnil až italský důstojník Federico Caprili, který začal používat lehký sed ve skoku a koni umožnil posunutím rukou vpřed natáhnout krk a vytvořit tzv. baskuli. V roce 1902 díky tomuto stylu překonal rekord ve skoku do výšky, se svým koněm zdolal překážku vysokou 2 m a 8 cm. Jeho styl se však ihned neujal, vyšší důstojníci se tomuto stylu nejprve posmívali a odsuzovali ho jako styl, kdy se na lidi vystrkuje zadek. Po čase své jednání přehodnotili a lehký sed si pomalu začal získávat respekt a oblibu a začal pronikat postupně i do ostatních zemí, i když ještě nějakou dobu trvalo, než lidi přijali něco nového a přestali lpět na starém nefunkčním systému.

 

Takto se skákalo kdysi. Takhle se skáče dnes.
Historie skoku. Lehký sed moderní doby.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

................................................................................................................................

DEFINICE a POJMY


Skokové závody - je akce, při níž jezdci soupeří v různých soutěžích.

 

Skoková soutěž - je část skokových závodů s určitým názvem soutěžní kategorie (např. soutěž na styl, soutěž mohutnosti), kde je určen a dekorován vítěz.

 

Parkur - dráha jednotlivých skoků od startu do cíle.

 

Plán parkuru - nejméně půl hodiny před začátkem soutěže musí být plánek parkuru umístěn co nejblíže vstupu na kolbiště.

 

Kolbiště - místo, kde je postaven parkur. V národních soutěžích je minimální rozměr pro halu 1200 m s krátkou stěnou 20 m a pro otevřená kolbiště 4000 m s krátkou stěnou 50 m.

 

Opracoviště - místo, kde má jezdec možnost koně před soutěží zahřát a opracovat. Na opracovišti musí být minimálně 1 kolmák a 1 oxer.

 

Cvičná překážka - nachází se na opracovišti a skáče se ve směru vyznačeném praporky. V soutěžích do 140 cm smí být tato překážka vyšší max. o 10 cm, než je výška překážek v soutěži.

 

Cvičná plocha - další místo určené k opracování koní v případě, že se soutěže účastní příliš mnoho jezdců.

 

Distance - vzdálenost mezi dvěma překážkami, mezi kterými kůň udělá 3 - 6 cvalových skoků.

 

Překážka vs. skok - Jako jedna překážka se může považovat i dvoj či trojskok v kombinaci, kde první skok je označen nějakým číslem a písmenem A, druhý skok tímtéž číslem a písmenem B a třetí skok opět tímtéž číslem a písmenem C.

 

Překážka - popis: Překážka na parkuru se skládá z několika částí. Jsou to stojany, které mohou být úzké či široké, a které mají vyvrtané dírky, do kterých se umisťují háky, které drží bariéry. Bariéry musejí být lehce shoditelné, ale zase ne při jemném doteku. Kůň se však může poranit o bariéru, o kterou zavadí a ta nespadne. Dále je součástí překážky profil, který může mít tvar duhy, vlnek, plotu apod. A chybět nesmějí červené a bílé praporky, které ukazují jezdci směr, ve kterém má být překážka skočena. Červený praporek se nachází na pravé straně skoku, bílý na levé.

 

Stacionáta (kolmák) - výškový skok, kůň neskáče do dálky.

 

Šířkový skok - kůň skáče do výšky a zároveň do dálky. Takovým skokem je dvoj a trojbradlí a oxer.

 

Vodní příkop - kůň skáče do dálky. Vodní příkop musí být zapuštěn do země a musí být široký minimálně 200 cm. Na odskokové straně příkopu může být malý plůtek, proutěnka či zídka o max. výšce 50 cm.

 

Brány (vrata), ploty, náspy, lavice, ohrádky, rampy, proutěnky s bariérou, balíky slámy s bariérou - to jsou další skoky, které můžete na parkuru vidět.

 

Kombinované překážky (kombinace) - jsou dvě, tři nebo více překážek, mezi kterými je vzdálenost na jeden nebo dva cvalové skoky. Tyto překážky se musí skákat bezprostředně za sebou. Kombinace mají v parkuru stejné číslo značené A, B či C, podle počtu skoků. Pokud kůň odmítne v kombinaci skočit druhý či třetí skok, musí jezdec najet kombinaci od začátku.

 

Dvojskok, trojskok - dvě, tři překážky za sebou, které jsou součástí více zmíněné kombinace.

 

Uzavřená kombinace - je taková kombinace, jejíž strany lze překonat pouze skokem. To znamená, že když dojde k neposlušnosti, jezdecká dvojice musí odtud vyskočit, nejde odejít.

 

Částečně uzavřené a otevřené kombinace - jsou takové, jejichž jedna část je uzavřená a druhá otevřená.

 

Alternativní překážky - v parkuru jsou dvě překážky se stejným číslem a jezdec si může vybrat, kterou překoná.

 

Žolík - obtížná překážka, která se může použít v soutěžích Volba překážek a Soutěž se stupňovanou obtížností. Žolík bývá často opticky nepříjemný a je ohodnocen více body.

 

Sponzorská překážka - je taková překážka, která propaguje produkt sponzora.

 

Rozeskakování - je určeno těm jezdcům, kteří se v předchozích kolech umístili se stejným výsledkem na prvním místě.Rozeskakování se musí konat bezprostředně po základním kole/kolech. Překážky v rozeskakování mohou být zvýšeny či rozšířeny a mohou být dvě jednoduché překážky přidány.

 

Finále - není rozeskakování, hodnotí se jako další kolo soutěže.

 

Břevno (bariéra, kladina) - část překážky, která ohraničuje její výšku, a která se dá použít i samostatně jako pomůcka pro správný odhad odskoku či proti vyhnutí překážky (viz foto v galerii).

 

Barování - hnusný a nedovolený způsob, jak koně naučit skákat výše. Způsobů barování je mnoho, avšak nejčastější je ten, že u překážky stojí pomocník, který drží v ruce dlouhou tyč a ve chvíli, kdy kůň s jezdcem odskočí, pomocník tyč zvedne tak, aby se o ni kůň uhodil. Kůň se tak má naučit pozornosti na skoku a k vyššímu odskoku, než je třeba, aby neshodil břevna. Dále se koni mohou stavět falešné odskokové bariéry či se jinak skok koni ztěžuje.

 

Nedovolená pomoc - je fyzický zásah třetí osoby s cílem pomoci jezdci nebo jeho koni. Jezdec může být za nedovolenou pomoc vyloučen.

 

Čas parkuru - je měřený v sekundách a setinách sekund a je to čas, který jezdec potřebuje k překonání celého parkuru. Čas se začne počítat ve chvíli, kdy jezdec protne startovní čáru parkuru a je ukončen když jezdec protne cílovou čáru ve správném směru po překonání poslední překážky.

 

Stanovený čas - je určen dle délky a rychlosti parkuru.

 

Přípustný čas - rovná se dvojnásobku času stanoveného.

 

Divoká karta - FEI je oprávněna nominovat jedno zahraniční družstvo na pozvání Organizačním výborem na tzv. divokou kartu.

 

Derby - je parkur, kde se kombinuje klasický parkur s přírodními skoky, různými valy, seskoky, výskoky na náspy apod. Nejznámější je Hamburské derby, s velkým a prudkým valem, za nímž hned následuje skok. Hamburské derby je jeden z nejtěžších parkurů, nejen kvůli onomu valu, ale vyskytuje se tam též naprosto prázdná překážka s jediným břevnem, vysoké zdi, dlouhý vodní příkop a mnoho jiných překážek, nad kterými se tají dech. Na internetu naleznete různá videa a fotografie, stačí zadat Hamburg derby.

 

Parkur, opracoviště.

............................................................................................................................

NEJČASTĚJŠÍ MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE (organizační výbor může zařadit i nové druhy soutěží)

 

Běžná soutěž a soutěž o velkou cenu

Soutěž síly a zručnosti (tyto soutěže se nejezdí na čas, ale hodnotí se dle tabulky A).

Bariérové skákání

Soutěže Masters

Soutěže mohutnosti

 

Honební skákání a soutěže rychlosti a ovladatelnosti

Pohár národů

Sponzorské soutěže družstev a jiné soutěže družstev

 

Minutové skákání

Soutěž do první chyby

Volba překážek

Volba dráhy

Soutěž se stupňovanou obtížností

Soutěž s postupným vylučováním

Dvoufázové skákání

Dvoukolová soutěž

Soutěž ve skupinách s finále

Soutěž s finále

Soutěž přes kombinace

Derby

Závody a soutěže na zapůjčených koních

Amatér majitel

Štafetová skákání

Běžné štafetové skákání

Štafetové skákání do prvé chyby

Soutěž s maximálním počtem překážek

Soutěž s určeným celkovým časem

Štafety s postupným střídáním

Štafety s volitelným střídáním

 

Parkur.

 

NÁRODNÍ SOUTĚŽE

 

Soutěže hodnocené podle stylu

Soutěž o nejlepší styl sportovce

Soutěž o nejlepší styl koně

Kritérium mladých koní

Soutěž dovednosti jezdce


Ostatní soutěže

Soutěž na limitovaný čas

Jezdecký poker

Mini-maxi

Parkur s návazným rozeskakováním

Handicap

 

Národní mistrovské soutěže

Soutěže jednotlivců

Soutěže družstev

 

 

Detailní popis jednotlivých soutěží naleznete ve Skokových pravidlech ZDE.


.....................................................................................................................

 

VÝKONNOSTNÍ STUPNĚ

 

Výkonnostní stupně jsou označeny zkratkami (ZM - základní malé, Z - základní, ZL - základní lehké, L - lehké, S - střední, ST - středně těžké, T - těžké) a hvězdičkami, které znamenají vyšší obtížnost. V parkuru je to tedy:

 

Stupeň Max. výška překážky Max. šířka překážky Čas v m/min v hale Čas v m/min na kolbišti

ZZ

ZM

Z

ZL

L*

L**

S*

S**

ST*

ST**

T*

T**

T***

80 cm

90 cm

100 cm

110 cm

115 cm

120 cm

125 cm

130 cm

135 cm

140 cm

145 cm

150 cm

155 cm

80 cm

90 cm

100 cm

110 cm

120 cm

130 cm

140 cm

150 cm

160 cm

170 cm

180 cm

200 cm

220 cm

300

300

300

300

300

300

325

325

325

350

350

350

350

350

350

350

350

350

350

350

350

350

375

375

400

400

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Do 110 cm je tolerance výšky skoků + - 5 cm, od 115 cm žádná tolerance. První skok může být - 10 cm. Do 110 cm 50 % skoků musí dosahovat maximálních rozměrů.

 

Čím je parkur vyšší, tím musí být jezdec přesnější vzhledem k nájezdům na překážku. Takže se nejdená jen o zvládnutí výšky skoku, ale ztěžuje se i kurz tratě a přesnost jezdce.

 

Nejjednodušší parkur stupně ZZ, překážka 80 cm.

Nejtěžší parkur stupně T, překážka 150 cm.

Parkur stupně ZZ. Parkur stupně T.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

............................................................................................................................

KATEGORIZACE JEZDCŮ

 

Ještě do nedávna platilo, že kdo složil ZZVJ, mohl startovat na jakékoli výšce jakéhokoli stupně. V současné době probíhají změny a jezdci budou rozřazeni do několika kategorií. Jsou to kategorie S1, S2, S3 a SY (pouze zahraniční jezdci, kteří smějí startovat ve všech kategoriích).

 

S1 pro stupeň  ZZ - ZL

S2 pro stupeň  L* - S**

S3 pro  stupeň  ST* - T***

 

Dále se ještě soutěže dělí na oddělení A a oddělení B.

 

Jezdci, kteří složí ZZVJ po 1.1. 2017 budou automaticky zařazeni do kategorie S1. Pokud chce jezdec přestoupit do vyšší kategorie, musí získat určitý počet přestupových bodů. Naopak při nestartování déle jak 5 let, či déle jak 5 let neprodloužení licence bude jezdec přeřazen o stupeň níž. Jezdec nikdy nesmí závodit ve vyšší kategorii, než ke které je přiřazen.

 

Kategorizace jezdců bude uvedena do plného provozu od 1.1.2017 a platit bude zatím pro první dvě skupiny, tedy S1 a S2.

 

Vývoj a měnění pravidel kategorizace jezdců můžete sledovat ZDE.

 

Parkurová soutěž.

 

...............................................................................................................................

 

SKOKOVÉ REKORDY

 

K roku 2016 nebyly překonány tyto rekordy:

 

Nejvyšší skok

V roce 1949 oficiálně skočil Albert Larraguibel Morales se svým chilským koněm Huaso překážku o výšce 2 m a 47cm. Neoficiálně byl tento rekord překonán Fredem Wettachem s irským koněm King's Own při skoku 2 m a 52,7 cm. Jelikož se tak však nestalo na oficiální akci, skok nebyl uznán.

Nejvyšší skok na koni, rekord.

 

Nejvyšší skok bez sedla

Zatím bez sedla nejvýše skočil v roce 2011 Robert Whitaker a kůň Waterstone. Překonali výšku 2 m a 12 cm.

 

 

Nejvyšší skok v dámském sedle

Susan Oakes překonala rekord ve skoku do výšky v dámském sedle v roce 2013, když přeskočila se svým hřebcem SIEC Atlas zeď o výšce 2 m a 5 cm. Jejím snem je přeskočit ještě větší výšku, takže je jen otázkou času, kdy bude tento dámský rekord překonán.

 

 

Nejdelší skok

V roce 1975 byl změřen nejdelší skok do dálky přes vodní příkop. André Fereirov a kůn Something překonali neuvěřitelných 8 m a 39,1 cm.

Nejdelší skok na koni, rekord.

 

........................................................................................................................................................

 

A zde ještě jeden pěkný obrázek pozorného a šikovného koníka s moc pěkným stylem:

 

Parkur

 

DRUHY PŘEKÁŽEK:

Číst více...

Poslední články

Skokové soutěže jsou v jezdeckém sportu nejoblíbenější a nejrozšířenější disciplínou, při které jde o projetí dané trasy s překážkami v nejkratším čase či s co nejnižším počtem trestných bodů, popř. s co nejvíce body. Záleží na typu soutěže. Lidé mají parkurové skákání v oblibě, možná proto, že se jedná o ardenalinový sport, či možná pro to, že si člověk připadá nad překážkami, jak kdyby měl křídla a samozřejmě profesionální jezdci si mohou zároveň i slušně vydělat. Na soutěži českého skokového Poháru se dokonce soutěžilo o luxusní sportovní Mercedes, který stál zaparkovaný na kolbišti přímo mezi překážkami, pokud by jezdec překonal překážku o výšce 2 m a 7 cm. Viz obrázek ve fotogalerii dole.

 

Skokové soutěže jsou buď samostatné, nebo jsou součástí soutěže všestrannosti, kde se závodí v drezuře, parkuru a terénní části. No a samozřejmě skokové soutěže nesmějí chybět ani na Olympiádě, kde se jezdí jak v rámci samostatné soutěže, tak v rámci soutěže všestrannosti a nakonec i v moderním pětiboji, kde sportovci mimo plavání, běhu, šermu a střelby musejí překonat parkur o cca 12 překážkách a maximální výšce 120 cm.

 

 

Zde si vyberte téma, které vás zajímá:

 

Něco málo z historie

Definice a pojmy

Typy soutěží

Výkonnostní stupně

Kategorizace jezdců

Pravidla skokových soutěží v PDF

Skokové rekordy

Druhy překážek a fotogalerie

 

Na opracovišti.

 

.......................................................................................................................................

NĚCO MÁLO Z HISTORIE

Parkurové skákání vzniklo díky velmi oblíbeným a rozšířeným honům, kde bylo nutné, aby koně překonávali různé překážky. Na základě honů vznikly soutěže všestranné výkonnosti koní, tedy steeplechase (překážkové dostihy se skoky do výšky i do dálky) a nakonec i předvádění koní pouze při skocích na kolbišti. V roce 1864 se konaly první oficiální skokové závody v rámci zkoušek výkonnosti koní pro parforsní hony, kde koně však neskákali jen do výšky, ale i do dálky, což postupně vymizelo a jako památka na skoky do dálky zůstal pouze vodní příkop. Až do 20. let 20 století jezdci překonávali překážky sedíc pevně v sedle a koním drželi hlavy vhůru, což neumožňovalo koním podávat příliš oslivé výkony. Toto změnil až italský důstojník Federico Caprili, který začal používat lehký sed ve skoku a koni umožnil posunutím rukou vpřed natáhnout krk a vytvořit tzv. baskuli. V roce 1902 díky tomuto stylu překonal rekord ve skoku do výšky, se svým koněm zdolal překážku vysokou 2 m a 8 cm. Jeho styl se však ihned neujal, vyšší důstojníci se tomuto stylu nejprve posmívali a odsuzovali ho jako styl, kdy se na lidi vystrkuje zadek. Po čase své jednání přehodnotili a lehký sed si pomalu začal získávat respekt a oblibu a začal pronikat postupně i do ostatních zemí, i když ještě nějakou dobu trvalo, než lidi přijali něco nového a přestali lpět na starém nefunkčním systému.

 

Takto se skákalo kdysi. Takhle se skáče dnes.
Historie skoku. Lehký sed moderní doby.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

................................................................................................................................

DEFINICE a POJMY


Skokové závody - je akce, při níž jezdci soupeří v různých soutěžích.

 

Skoková soutěž - je část skokových závodů s určitým názvem soutěžní kategorie (např. soutěž na styl, soutěž mohutnosti), kde je určen a dekorován vítěz.

 

Parkur - dráha jednotlivých skoků od startu do cíle.

 

Plán parkuru - nejméně půl hodiny před začátkem soutěže musí být plánek parkuru umístěn co nejblíže vstupu na kolbiště.

 

Kolbiště - místo, kde je postaven parkur. V národních soutěžích je minimální rozměr pro halu 1200 m s krátkou stěnou 20 m a pro otevřená kolbiště 4000 m s krátkou stěnou 50 m.

 

Opracoviště - místo, kde má jezdec možnost koně před soutěží zahřát a opracovat. Na opracovišti musí být minimálně 1 kolmák a 1 oxer.

 

Cvičná překážka - nachází se na opracovišti a skáče se ve směru vyznačeném praporky. V soutěžích do 140 cm smí být tato překážka vyšší max. o 10 cm, než je výška překážek v soutěži.

 

Cvičná plocha - další místo určené k opracování koní v případě, že se soutěže účastní příliš mnoho jezdců.

 

Distance - vzdálenost mezi dvěma překážkami, mezi kterými kůň udělá 3 - 6 cvalových skoků.

 

Překážka vs. skok - Jako jedna překážka se může považovat i dvoj či trojskok v kombinaci, kde první skok je označen nějakým číslem a písmenem A, druhý skok tímtéž číslem a písmenem B a třetí skok opět tímtéž číslem a písmenem C.

 

Překážka - popis: Překážka na parkuru se skládá z několika částí. Jsou to stojany, které mohou být úzké či široké, a které mají vyvrtané dírky, do kterých se umisťují háky, které drží bariéry. Bariéry musejí být lehce shoditelné, ale zase ne při jemném doteku. Kůň se však může poranit o bariéru, o kterou zavadí a ta nespadne. Dále je součástí překážky profil, který může mít tvar duhy, vlnek, plotu apod. A chybět nesmějí červené a bílé praporky, které ukazují jezdci směr, ve kterém má být překážka skočena. Červený praporek se nachází na pravé straně skoku, bílý na levé.

 

Stacionáta (kolmák) - výškový skok, kůň neskáče do dálky.

 

Šířkový skok - kůň skáče do výšky a zároveň do dálky. Takovým skokem je dvoj a trojbradlí a oxer.

 

Vodní příkop - kůň skáče do dálky. Vodní příkop musí být zapuštěn do země a musí být široký minimálně 200 cm. Na odskokové straně příkopu může být malý plůtek, proutěnka či zídka o max. výšce 50 cm.

 

Brány (vrata), ploty, náspy, lavice, ohrádky, rampy, proutěnky s bariérou, balíky slámy s bariérou - to jsou další skoky, které můžete na parkuru vidět.

 

Kombinované překážky (kombinace) - jsou dvě, tři nebo více překážek, mezi kterými je vzdálenost na jeden nebo dva cvalové skoky. Tyto překážky se musí skákat bezprostředně za sebou. Kombinace mají v parkuru stejné číslo značené A, B či C, podle počtu skoků. Pokud kůň odmítne v kombinaci skočit druhý či třetí skok, musí jezdec najet kombinaci od začátku.

 

Dvojskok, trojskok - dvě, tři překážky za sebou, které jsou součástí více zmíněné kombinace.

 

Uzavřená kombinace - je taková kombinace, jejíž strany lze překonat pouze skokem. To znamená, že když dojde k neposlušnosti, jezdecká dvojice musí odtud vyskočit, nejde odejít.

 

Částečně uzavřené a otevřené kombinace - jsou takové, jejichž jedna část je uzavřená a druhá otevřená.

 

Alternativní překážky - v parkuru jsou dvě překážky se stejným číslem a jezdec si může vybrat, kterou překoná.

 

Žolík - obtížná překážka, která se může použít v soutěžích Volba překážek a Soutěž se stupňovanou obtížností. Žolík bývá často opticky nepříjemný a je ohodnocen více body.

 

Sponzorská překážka - je taková překážka, která propaguje produkt sponzora.

 

Rozeskakování - je určeno těm jezdcům, kteří se v předchozích kolech umístili se stejným výsledkem na prvním místě.Rozeskakování se musí konat bezprostředně po základním kole/kolech. Překážky v rozeskakování mohou být zvýšeny či rozšířeny a mohou být dvě jednoduché překážky přidány.

 

Finále - není rozeskakování, hodnotí se jako další kolo soutěže.

 

Břevno (bariéra, kladina) - část překážky, která ohraničuje její výšku, a která se dá použít i samostatně jako pomůcka pro správný odhad odskoku či proti vyhnutí překážky (viz foto v galerii).

 

Barování - hnusný a nedovolený způsob, jak koně naučit skákat výše. Způsobů barování je mnoho, avšak nejčastější je ten, že u překážky stojí pomocník, který drží v ruce dlouhou tyč a ve chvíli, kdy kůň s jezdcem odskočí, pomocník tyč zvedne tak, aby se o ni kůň uhodil. Kůň se tak má naučit pozornosti na skoku a k vyššímu odskoku, než je třeba, aby neshodil břevna. Dále se koni mohou stavět falešné odskokové bariéry či se jinak skok koni ztěžuje.

 

Nedovolená pomoc - je fyzický zásah třetí osoby s cílem pomoci jezdci nebo jeho koni. Jezdec může být za nedovolenou pomoc vyloučen.

 

Čas parkuru - je měřený v sekundách a setinách sekund a je to čas, který jezdec potřebuje k překonání celého parkuru. Čas se začne počítat ve chvíli, kdy jezdec protne startovní čáru parkuru a je ukončen když jezdec protne cílovou čáru ve správném směru po překonání poslední překážky.

 

Stanovený čas - je určen dle délky a rychlosti parkuru.

 

Přípustný čas - rovná se dvojnásobku času stanoveného.

 

Divoká karta - FEI je oprávněna nominovat jedno zahraniční družstvo na pozvání Organizačním výborem na tzv. divokou kartu.

 

Derby - je parkur, kde se kombinuje klasický parkur s přírodními skoky, různými valy, seskoky, výskoky na náspy apod. Nejznámější je Hamburské derby, s velkým a prudkým valem, za nímž hned následuje skok. Hamburské derby je jeden z nejtěžších parkurů, nejen kvůli onomu valu, ale vyskytuje se tam též naprosto prázdná překážka s jediným břevnem, vysoké zdi, dlouhý vodní příkop a mnoho jiných překážek, nad kterými se tají dech. Na internetu naleznete různá videa a fotografie, stačí zadat Hamburg derby.

 

Parkur, opracoviště.

............................................................................................................................

NEJČASTĚJŠÍ MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE (organizační výbor může zařadit i nové druhy soutěží)

 

Běžná soutěž a soutěž o velkou cenu

Soutěž síly a zručnosti (tyto soutěže se nejezdí na čas, ale hodnotí se dle tabulky A).

Bariérové skákání

Soutěže Masters

Soutěže mohutnosti

 

Honební skákání a soutěže rychlosti a ovladatelnosti

Pohár národů

Sponzorské soutěže družstev a jiné soutěže družstev

 

Minutové skákání

Soutěž do první chyby

Volba překážek

Volba dráhy

Soutěž se stupňovanou obtížností

Soutěž s postupným vylučováním

Dvoufázové skákání

Dvoukolová soutěž

Soutěž ve skupinách s finále

Soutěž s finále

Soutěž přes kombinace

Derby

Závody a soutěže na zapůjčených koních

Amatér majitel

Štafetová skákání

Běžné štafetové skákání

Štafetové skákání do prvé chyby

Soutěž s maximálním počtem překážek

Soutěž s určeným celkovým časem

Štafety s postupným střídáním

Štafety s volitelným střídáním

 

Parkur.

 

NÁRODNÍ SOUTĚŽE

 

Soutěže hodnocené podle stylu

Soutěž o nejlepší styl sportovce

Soutěž o nejlepší styl koně

Kritérium mladých koní

Soutěž dovednosti jezdce


Ostatní soutěže

Soutěž na limitovaný čas

Jezdecký poker

Mini-maxi

Parkur s návazným rozeskakováním

Handicap

 

Národní mistrovské soutěže

Soutěže jednotlivců

Soutěže družstev

 

 

Detailní popis jednotlivých soutěží naleznete ve Skokových pravidlech ZDE.


.....................................................................................................................

 

VÝKONNOSTNÍ STUPNĚ

 

Výkonnostní stupně jsou označeny zkratkami (ZM - základní malé, Z - základní, ZL - základní lehké, L - lehké, S - střední, ST - středně těžké, T - těžké) a hvězdičkami, které znamenají vyšší obtížnost. V parkuru je to tedy:

 

Stupeň Max. výška překážky Max. šířka překážky Čas v m/min v hale Čas v m/min na kolbišti

ZZ

ZM

Z

ZL

L*

L**

S*

S**

ST*

ST**

T*

T**

T***

80 cm

90 cm

100 cm

110 cm

115 cm

120 cm

125 cm

130 cm

135 cm

140 cm

145 cm

150 cm

155 cm

80 cm

90 cm

100 cm

110 cm

120 cm

130 cm

140 cm

150 cm

160 cm

170 cm

180 cm

200 cm

220 cm

300

300

300

300

300

300

325

325

325

350

350

350

350

350

350

350

350

350

350

350

350

350

375

375

400

400

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Do 110 cm je tolerance výšky skoků + - 5 cm, od 115 cm žádná tolerance. První skok může být - 10 cm. Do 110 cm 50 % skoků musí dosahovat maximálních rozměrů.

 

Čím je parkur vyšší, tím musí být jezdec přesnější vzhledem k nájezdům na překážku. Takže se nejdená jen o zvládnutí výšky skoku, ale ztěžuje se i kurz tratě a přesnost jezdce.

 

Nejjednodušší parkur stupně ZZ, překážka 80 cm.

Nejtěžší parkur stupně T, překážka 150 cm.

Parkur stupně ZZ. Parkur stupně T.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

............................................................................................................................

KATEGORIZACE JEZDCŮ

 

Ještě do nedávna platilo, že kdo složil ZZVJ, mohl startovat na jakékoli výšce jakéhokoli stupně. V současné době probíhají změny a jezdci budou rozřazeni do několika kategorií. Jsou to kategorie S1, S2, S3 a SY (pouze zahraniční jezdci, kteří smějí startovat ve všech kategoriích).

 

S1 pro stupeň  ZZ - ZL

S2 pro stupeň  L* - S**

S3 pro  stupeň  ST* - T***

 

Dále se ještě soutěže dělí na oddělení A a oddělení B.

 

Jezdci, kteří složí ZZVJ po 1.1. 2017 budou automaticky zařazeni do kategorie S1. Pokud chce jezdec přestoupit do vyšší kategorie, musí získat určitý počet přestupových bodů. Naopak při nestartování déle jak 5 let, či déle jak 5 let neprodloužení licence bude jezdec přeřazen o stupeň níž. Jezdec nikdy nesmí závodit ve vyšší kategorii, než ke které je přiřazen.

 

Kategorizace jezdců bude uvedena do plného provozu od 1.1.2017 a platit bude zatím pro první dvě skupiny, tedy S1 a S2.

 

Vývoj a měnění pravidel kategorizace jezdců můžete sledovat ZDE.

 

Parkurová soutěž.

 

...............................................................................................................................

 

SKOKOVÉ REKORDY

 

K roku 2016 nebyly překonány tyto rekordy:

 

Nejvyšší skok

V roce 1949 oficiálně skočil Albert Larraguibel Morales se svým chilským koněm Huaso překážku o výšce 2 m a 47cm. Neoficiálně byl tento rekord překonán Fredem Wettachem s irským koněm King's Own při skoku 2 m a 52,7 cm. Jelikož se tak však nestalo na oficiální akci, skok nebyl uznán.

Nejvyšší skok na koni, rekord.

 

Nejvyšší skok bez sedla

Zatím bez sedla nejvýše skočil v roce 2011 Robert Whitaker a kůň Waterstone. Překonali výšku 2 m a 12 cm.

 

 

Nejvyšší skok v dámském sedle

Susan Oakes překonala rekord ve skoku do výšky v dámském sedle v roce 2013, když přeskočila se svým hřebcem SIEC Atlas zeď o výšce 2 m a 5 cm. Jejím snem je přeskočit ještě větší výšku, takže je jen otázkou času, kdy bude tento dámský rekord překonán.

 

 

Nejdelší skok

V roce 1975 byl změřen nejdelší skok do dálky přes vodní příkop. André Fereirov a kůn Something překonali neuvěřitelných 8 m a 39,1 cm.

Nejdelší skok na koni, rekord.

 

........................................................................................................................................................

 

A zde ještě jeden pěkný obrázek pozorného a šikovného koníka s moc pěkným stylem:

 

Parkur

 

DRUHY PŘEKÁŽEK:

Číst více...

Parkur minikoní je nově se rozvíjející disciplína, určená malým koním bez ohledu na plemeno. Účastnit se mohou falabelly, minihorse i shetlandští pony, ale musejí splňovat určitou výšku, viz. níže. Parkur překonávají bez jezdce, vedeni na vodítku. Na fotkách někteří vodiči překážky přeskakují spolu s koníkem, ale v pravidlech pro rok 2016 je přeskakování překážek vodiči zakázáno, musí překážku oběhnout. Na tuto disciplínu se u nás specializuje stáj Przechwozd - skokové centrum minikoní, která začala pořádat první soutěže před několika málo lety v rámci Przechwozd Tour. Dnes už se soutěží jak na klasickém parkuru, tak i na přírodních překážkách.

 

Pravidla - sice ještě asi budou průběžně měnit, každopádně pro rok 2016 platí, že:

 

Účastnit se může jakýkoli malý kůň s KVH 99 cm včetně.

 

Koníkovi musejí být v době startu alespoň 3 roky.

 

Vodiči musí být minimálně 10 let v daném roce.

 

Koně se dělí podle výšky na 3 třídy: 1. Třída KVH do 79 cm, 2. třída KVH 80 - 89 a 3. třída je od 90 do 99 KVH.

 

Výkonnost se dělí jako u klasického parkuru na ZM až TT, kdy pro 1. třídu je ZM 30 cm a TT 100 cm. 2. třída má výšku o 10 cm vyšší, takže začíná ZM na 40 cm a TT končí na 110 cm. 3. třída má opět zvýšeno o 10 cm, takže ZM začíná na 50 cm a TT končí na 120 cm.

 

Soutěže jsou dvoukolové, kdy v první se čas neměří, ve druhé ano.

 

Vítěz se určí dle počtu trestných bodů z obou kol. Pokud mají vodiči stejně, rozhodně čas naměřený v druhém kole.

 

Parkuru se nesmí účastnit březí klisny, ani klisny, které mají hříbě pod sebou, koně se špatným zdravotním stavem, který nesplňuje veterinární předpisy a v neposlední řadě koně, které jejich vodič nezvládá.

 

Pokud máte zájem se do tour přihlásit, můžete tak učinit během celého průběhu tour na základě přihlášky, kterou naleznete spolu s celými pravidly na facebooku ZDE.

 

 

Pro soutěže v terénu platí zase trošičku jiná pravidla.

 

 

Co říci závěrem? Snad jen to, že co jsem tak pozorovala, minikoníci jsou v parkuru velmi šikovní a houževnatí a zdá se, že je tento sport opravdu baví. Parkur minikoní je příjemná, aktivně odpočinková činnost a její obliba pomalu stoupá.

Číst více...

Každý jezdecký styl má mnoho disciplín, westernové disciplíny jsem musela rozdělit velice podrobně, aby se v nich šlo vůbec vyznat. Všechny, kromě předposlední sekce disciplín z ciziny, se jezdí i u nás. Pokud je disciplína označena modře, při kliknutí na ni budete přesměrováni na podrobný článek o dané disciplíně (zatím jsou tři v sekci ostatní disciplíny a jedna hned nahoře). Disciplíny v předposledním odstavci nejsou všechny, časem určitě narazím na spoustu dalších, o kterých zatím nemám ani potuchy. Do této sekce nepatří vozatajství nebo parkur minikoní, tyto a jiné nejezdecké disciplíny najdete později v sekci O koních. Zatím článek o nich vypracován není.

 

Disciplíny spadající pod ČJF (českou jezdeckou federaci) najdete popořadě ZDE. Zároveň je uvádím odděleně i v kategoriích níže.

 

 

ANGLICKÝ (KLASICKÝ) STYL

Drezura

Parkur

Všestrannost - Military

Dostihy

Hubertova jízda a parforsní hony

Barokní a dámská jízda

Pas de deux (pa de du)

Lead rein

Jezdecké přehlídky a výstavy

..............................................................................................

 

WESTERNOVÝ STYL

Westernová drezura

Reining

Western Pleasure

Western Riding

Western Horsemenship

Superhorse

 

Halter class

Halter

Showmanship at Halter

Longe line (lonžování)

 

Doplňkové disciplíny

Bareback (bez sedla)

Heritage (dobové kostýmy)

Color (soutěž zbarvení)

 

Hunter class (westernoví koně v anglickém stylu)

Hunter under saddle

Hunt seat equitation

Hunter in hand

Halter hack

English showmenship

 

Trail

Klasický trail

Extreme trail

In-hand trail

 

Disciplíny s dobytkem

Ranch Cutting

Working Cow Horse

Ranch Sorting

Speed Penning

Team Penning

Cattle Pening

Cattle Branding

Team Sorting

Steer Wrestling

Calf Roping

Ranch Roping

California Ranch Roping

Breakaway Roping

Trailer Loading

Alley

 

Rychlostní disciplíny

Barrel race

Keyhole race

Pole bending

Speed race (kombinace barelů a tyčí)

Stake race (pro mládež do 13)

Hats (klobouky)

Ribbon race

 

Rodeo

..............................................................................................

 

 

OSTATNÍ DISCIPLÍNY (bez vyhraněného stylu)

Vytrvalost - Endurance

Voltiž

Working equitation

Pony games

Koňské pólo

Skijóring

Džigitovka

Equitreking (Putování na koních)

Orientační závod

Jezdecké hry (pushball, horseball a další)

..............................................................................................

 

DSICIPLÍNY Z CIZINY (u nás se nejezdí)

Závody mimochodníků (ze sedla i v sulce)

White turf (dostih na zmrzlém jezeře)

Suicide race

Indiánský závod

Calgary stampede

Doma Vaquera

Alta Escuela Espaňola

Rejoneo

..............................................................................................

 

DISCIPLÍNY SPADAJÍCÍ POD ČESKOU JEZDECKOU FEDERACI (jsou uvedeny už výše v jiných kategoriích, vozatajství je uvedeno v sekci nejezdeckých disciplín, v kategorii menu O koních)

Drezura

Parkur

Všestrannost

Vytrvalost

Reining

Voltiž

Vozatajství

Číst více...

 

Historie:

 

Moravský teplokrevník byl zpočátku na našem území šlechtěn převážně pro jezdecké účely, zejména pro armádu. Byl proto jemnější, ušlechtilejší často i výkonnější, než tažný český teplokrevník. Toto plemeno bylo ovlivněno především ušlechtilými rakousko-uherskými polokrevnými a plnokrevnými hřebci.

 

Bývalé rakouské a maďarské státní hřebčínce v Radovci, Bukovině, v Piberu aj. po pádu rakousko-uherské říše zanikly, chovný materiál byl poté rozdělen mezi jednotlivé nástupnické země. Do Kladrub se tak dostala z Piberu část matek a hřebců anglických a anglo-arabských polokrevníků Przedswit, Gidran, Furioso a North-Star, také z Radovce i plemenné klisny těchto kmenů. Hřebci byli z kmene Przedswit, Furioso, Nonius, Girdan, Shagya a všichni tito koně ovlivnili vznik moravského teplokrevníka. Poznámka: Girdan a Shagya se u tohoto plemene uplatnili více než u ČT.

 

Plemeno bylo dobře prochované a typově ustálené, označovalo se jako moravský teplokrevník. Bohužel, od roku 1970 se začali dovážet německá, holandská a podobná plemena a křížením vznikl nesourodý český teplokrevník, (který dodnes není typově ustálený) a moravský teplokrevník byl zařazen do plemené knihy ČT. ČT se tak dělil na ČT českého typu a ČT moravského typu. Moravský typ si však stále zachovával genofond starých rakousko-uherských kmenů. Až v roce 2004 vznikla znovu plemenná kniha moravského teplokrevníka a přikročilo se k regeneraci plemene.

 

Popis:

Toto plemeno je velmi ochotné, výkonné, všestranně využitelné, s výborným charakterem, dobrým pohybem, těší se pevnému zdraví a tvrdé tělesné konstituci. Plemeno je nejčastěji v hnědé barvě, ale mohou být i ryzáci, vraníci a bělouši.

 

Horní linie tohoto plemene je krátká až středně dlouhá, rámec je středné dlouhý, obdélníkový. Vzhled je souladný a ušlechtilý.

 

Výška klisny 159 - 165 cm, hřebec 161 - 167 cm. Hlava je ušlechtilá, suchá, s živým okem. Krk klenutý, středně dlouhý až dlouhý, lopatka šikmá. Hrudník je středně široký a dlouhý. Bedra jsou dobře vázaná, záď je mohutná a oválná. Fundament je suchý a kostnatý s výraznými suchými klouby a šlachami. Šířka holeně: 19,5 cm - 22,5 cm. Kopyta jsou dobře úhlovaná a pevná.

 

Více se o moravském teplokrevníkovi a různých akcích dozvíte ZDE.

Číst více...

Tato plemena jsou už poměrně vzácná, protože byla nakonec spojena v jedno jediné plemeno, českomoravského belgika. Dříve však existovala samostatně a poněkud se od sebe lišila. Zakladateli těchto plemen byli koně belgičtí, u moravského chladnokrevníka převážně koně ardénského typu, u českého chladnokrevníka byla přidána i krev norická, takže český chladnokrevník byl oproti moravskému méně souladný a poněkud lymfatický. Více si o těchto plemenech můžete přečíst ZDE a ZDE.

 

Na fotkách klisna českého chladnokrevníka kolem 20 let věku, bohužel ještě k tomu na dietě kvůli artróze a s poškozenými končetinami a špalkovými zadními kopyty, v důsledku těžké práce v lese, kterou v minulosti vykonávala.

Číst více...
V naší databázi naleznete
40
článků o koních...